Nejnovější příspěvky
2016-10-11 – Studio Beta – František Krejča – Národní domobrana
2016-09-27 – Studio Lípa – Fakta nebo fikce – události, situace, zprávy, analýzy a teorie, které mohou a nemusí být pravdivé, avšak dávají smysl. Názor si udělejte sami
2018-03-07 – Studio Lípa – Letem světem internetem
2020-08-19 – Studio Lípa – Letem světem internetem – Korona – dálkové vzdělávání – Bělorusko.
2025-02-27 – Studio Berlín – Dr. Ashot Grigorian – Mírová jednání a porcování Ukrajiny . Pozvání přijal… Dr. Ashot Grigorian – Mírová jednání a porcování Ukrajiny 27. února 2025 Zveme vás k poslechu dalšího dílu pořadu Pozvání přijal… na Studiu Berlín Svobodného rádia, ve kterém jsme přivítali Dr. Ashot Grigoriana, prezidenta Panevropského centra politických a ekonomických analýz a prognóz (PANAP) a Fóra arménských asociací Evropy (FAAE). V tomto dílu jsme se zaměřili na několik klíčových témat, která rezonují nejen v evropských, ale i mezinárodních politických a ekonomických kruzích. Vyšetřování prezidentského kandidáta Calina Georgesca v Rumunsku V Rumunsku se v současnosti vyšetřuje kontroverzní prezidentský kandidát Călin Georgescu, který je známý svými proruskými postoji a kritikou NATO. Georgescu čelí obvinění ze založení antisemitského sdružení a šíření falešných informací. Vyšetřování se zaměřuje na jeho roli v loňských prezidentských volbách, které byly zrušeny kvůli podezření na zahraniční vměšování, přičemž hlavním podezřelým byla Moskva. Georgescu obvinil rumunské úřady ze snahy zabránit jeho opětovné kandidatuře a označil jejich postup za reminiscentní k praktikám komunistické éry. Navzdory těmto obviněním zůstává Georgescu favoritem v nadcházejících prezidentských volbách, i když se aktuálně potýká s 60denním zákazem cestování a omezením používání sociálních médií. Tento skandál zvedl pozornost i v zahraničí, přičemž administrativa Donalda Trumpa kritizovala zásah rumunských úřadů a naznačila možný přehodnocení vztahů mezi USA a Rumunskem. Skandál také vyvolal obavy ohledně integrity demokratických procesů v EU. Ukrajina a Trumpova dohoda o surovinách Ukrajina se připravuje na schválení kontroverzní dohody s USA o těžbě přírodních surovin. Tato dohoda, která by mohla být podepsána v nejbližších dnech, řeší sporné body mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda zahrnuje rozvoj přírodních zdrojů na Ukrajině, ale bez přímých bezpečnostních záruk, které byly původně požadovány. USA upustily od požadavku na 500 miliard dolarů, což byl Trumpův nárok na kompenzaci za americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajině v reakci na ruskou invazi. Nová verze dohody počítá se zřízením fondu, do kterého Ukrajina bude odvádět 50 % výnosů z těžby přírodních surovin, přičemž tento fond bude použit na obnovu infrastruktury. I když tato dohoda slibuje ekonomický růst pro Ukrajinu, její schválení parlamentem je zatím nejisté, zejména kvůli obavám o ztrátu suverenity a rostoucímu vlivu Spojených států na ukrajinskou ekonomiku. Britský návrh na nasazení „mírových sil“ NATO na Ukrajině Britský premiér Keir Starmer představil kontroverzní plán na nasazení mírových sil NATO na Ukrajině. Tento návrh, který vyvolal silné reakce mezi evropskými politiky, počítá s nasazením jednotek NATO, které by chránily strategické objekty jako města, přístavy a jaderné elektrárny, avšak bez přímého zapojení do bojových akcí. K tomu by mělo být využito moderní technologie pro technický dohled, včetně letadel, satelitů a dronů, které by měly zajistit bezpečnost v oblasti a bránit případným ruským útokům. Tento návrh se setkal s kritikou, zejména od některých evropských politiků, kteří ho považují za provokativní. Přestože Rusko v minulosti tento návrh odmítalo, Donald Trump naznačil, že pod určitými podmínkami by již nemělo s nasazením mírových jednotek na Ukrajině problém. Tento plán se také pojí s geopolitickým pozadím, kdy některé evropské státy cítily, že byly vyloučeny z klíčových jednání mezi velmocemi v Saúdské Arábii, což vedlo k tlaku na vlastní, někdy provokativní kroky. Macron a Trump o konci války na Ukrajině a finančních zárukách Francouzský prezident Emmanuel Macron a americký prezident Donald Trump se během svého setkání v Bílém domě zaměřili na ukončení války na Ukrajině. Macron zdůraznil, že Evropa již Ukrajině poskytla půjčky a dotace, a vyjádřil potřebu stabilního míru, který by neznamenal kapitulaci Ukrajiny. Trump vyjádřil podporu rychlému ukončení konfliktu, ale zároveň požadoval, aby Ukrajina měla podíl z příjmů z těžby nerostných surovin. Oba lídři se shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajinu jako součást širšího bezpečnostního plánu. Macron zdůraznil důležitost zapojení Ukrajiny do vyjednávání, protože původní rozhovory mezi Ruskem a USA Ukrajinu vynechaly. Tento aspekt vyvolal obavy, protože to znamená, že rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny by mohlo být přijato bez jejího přímého účasti. Tento díl pořadu Pozvání přijal… nabízí hluboký pohled na klíčové události, které formují současnou geopolitickou a ekonomickou situaci v Evropě a mimo ni. Diskuse o Ukrajině, vojenských a mírových iniciativách, jakož i o politických a ekonomických dynamikách, nám ukazují, jak složité a propojené jsou dnešní globální výzvy. Zdejší debaty jsou nejen důležitým příspěvkem k porozumění mezinárodním vztahům, ale i k formování názorů na to, jak by měly vypadat budoucí kroky v oblasti míru, stability a spravedlnosti. Pořad moderuje Zdeněk Chytra
2016-09-18 – Studio Beta – Komentované zprávy Soni Zikmundové
Vyhledávání v archivu
Naši partneři
