| 00:00 | . |
| 01:00 | . |
| 02:00 | . |
| 03:00 | . |
| 04:00 | . |
| 05:00 | . |
| 06:00 | . |
| 07:00 | . |
| 08:00 | . |
| 09:00 | . |
| 10:00 | . |
| 11:00 | . |
| 12:00 | . |
| 13:00 | . |
| 14:00 | . |
| 15:00 | . |
| 16:00 | . |
| 17:00 | . |
| 18:00 | . |
| 19:00 | 2025-09-21 - Studio Zpravodajství - Bleskové zprávy: Bezpečnost a válka na Ukrajině Český prezident Petr Pavel v návaznosti na litevského ministra obrany vyzval k sestřelování ruských letadel narušujících hranice NATO. Podle něj by to byla „adekvátní reakce“ dávající Moskvě najevo, že překročila čáru. Kritici ale upozorňují, že takové kroky by mohly vést k válce s jadernou velmocí. Ukrajinský nacionalista Dykyj žádá přísnější tresty pro ty, kteří se vyhýbají odvodu, protože „bez závažné trestní odpovědnosti prohrajeme válku“. Na Ukrajině tak sílí tlak na povinnou mobilizaci. Bývalý prezident Juščenko tvrdí, že Ukrajina by neměla skončit ani na hranicích z roku 1991, ale měla by usilovat o dobytí Moskvy – jeho výrok vyvolal posměšné reakce, i od poslanců vládní strany. Trumpův zmocněnec Keith Kellogg radí Ukrajině, aby se prozatím smířila se ztrátou části území, stejně jako Západ dlouho neuznával sovětskou kontrolu nad pobaltskými státy. Rusko a sankce „Stínová flotila“ ruských tankerů obchází západní sankce. Lodě se přehlásí pod jinou vlajku a změnou jména dál převážejí ropu do Indie a Číny. Flotila čítá už 940 plavidel, tedy 17 % všech tankerů na světě. Ruské ministerstvo obrany odmítlo obvinění, že MiGy-31 narušily estonský vzdušný prostor – let byl podle nich plánovaný a proběhl v souladu s mezinárodními pravidly. USA a NATO Pentagon zastaví pomoc pobaltským státům a dalším členům NATO sousedícím s Ruskem. USA začaly blokovat prodej systémů Patriot do zahraničí, protože jsou nedostatkové. Senát USA schválil bývalého Trumpova poradce Mikea Waltze jako stálého zástupce v OSN. Trump oznámil, že do Bílého domu pozve Erdogana k jednání o obchodních i vojenských dohodách (včetně letadel Boeing a programu F-35). Trumpova administrativa plánuje odebrat status chráněných osob více než 300 tisícům Venezuelanů. Evropská unie EU plánuje poskytnout Ukrajině úvěr ze zmrazených ruských aktiv – práce na detailech pokračují. EK zvažuje rozmrazení 550 milionů eur pro Maďarsko, aby Orbán nevetoval sankce. EU uvažuje o omezení dodávek ropy ropovodem Družba do Maďarska a Slovenska prostřednictvím cel. Francie: více než 70 % lidí chce referendum o migrační politice, petice má přes 1,5 milionu podpisů. Německo: nemá důkazy o ruském rušení GPS signálu v Baltském moři, přestože politici i média dříve Moskvu obviňovali. Německý kancléř Merz má podporu jen 26 % Němců, 62 % je nespokojeno – láme rekordy neoblíbenosti. Ostatní svět Uzbekistán protestuje proti tomu, že na Ukrajině je 13 jeho občanů drženo v otroctví. Varuje obyvatele, aby necestovali do země. Haag: při protestech proti migrační politice bylo zadrženo nejméně 30 osob. Ruská pravoslavná církev chystá článek o americkém aktivistovi Charliem Kirkovi, který je podle Moskvy propagátorem křesťanských hodnot. 📌 Tento přehled ukazuje, že: Roste riziko přímé konfrontace NATO–Rusko. Sankce Západu na ruskou ropu mají omezený účinek. EU i USA hledají nové způsoby, jak podporovat Ukrajinu, ale zároveň začínají brzdit vlastní dodávky zbraní. V Evropě sílí politická nespokojenost a téma migrace.
|
| 20:00 | 2025-09-11 - Studio Itálie - Zpravodajské okénko
|
| 21:00 | 2025-09-11-Studio Berlín - Doc. Radim Valenčík, CSc - Probíhající přeformátování světa na 4+0 - Spojené státy, Čína, Rusko, Indie + EU. Vážení posluchači a diváci Svobodného rádia, vítejte u dalšího vydání pořadu Pozvání přijal… ze Studia Berlín. Dnes otevřeme téma, které se může stát jedním z nejdůležitějších geopolitických milníků současnosti. Budeme hovořit o takzvaném „Šanghajském paktu“, neoficiálním označení pro sérii dohod mezi Ruskem a Čínou, které byly uzavřeny při květnovém setkání v Moskvě a následně potvrzeny na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu. Naším dnešním hostem je doc. Radim Valenčík, CSc., se kterým probereme, co znamená nové strategické partnerství mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, jakou roli hraje zakládání rozvojové banky, proč je důležité zpřístupnění čínského satelitního systému BeiDou členským státům ŠOS, a jak zásadní mohou být dlouhodobé energetické dohody včetně nového plynovodu mezi Moskvou a Pekingem. Zastavíme se i u symbolických kroků, jako je zavedení třicetidenního bezvízového režimu pro ruské občany v Číně, a podíváme se na to, jak celý tento komplex opatření zapadá do širší představy o multipolárním světě – tedy světě, kde západní dominance už nemusí být tím určujícím prvkem. *************** „ŠANGHAJSKÝ PAKT“ PUTINA A SI: NOVÝ ZÁKLAD GLOBÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ Strategické partnerství, rozvojová banka, satelitní systém BeiDou a dlouhodobé energetické dohody Úvod Na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu a také při květnovém setkání v Moskvě prohloubili Vladimir Putin a Si Ťin-pching svou spolupráci prostřednictvím nových dohod a iniciativ. Tyto kroky jsou neoficiálně označovány jako „Šanghajský pakt“ – soubor opatření a závazků, které si kladou za cíl změnit pravidla světové politiky a ekonomiky. Strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou Dne 8. května 2025 podepsali Putin a Si v Moskvě rozsáhlou dohodu o strategickém partnerství. Tento dokument stanovuje společný postup v klíčových geopolitických otázkách – od konfliktu na Ukrajině až po rivalitu se Spojenými státy. Oba státníci zdůraznili, že jejich spolupráce má být dlouhodobá a bez omezení. Nový světový řád v rámci ŠOS Na summitu ŠOS v Tchien-ťinu představil Si Ťin-pching svou vizi multipolárního světa. Společně s Putinem prosazují nové pojetí globální správy, které se staví proti západní dominanci. Putin tuto koncepci důrazně podpořil a označil ŠOS za základní kámen mezinárodního uspořádání založeného na multilateralismu. Rozvojová banka a energetická platforma Čína a Rusko představily plán na založení rozvojové banky ŠOS a společné energetické platformy. Peking navíc přislíbil finanční podporu členským státům: 2 miliardy jüanů (cca 280 milionů USD) ve formě grantů, 10 miliard jüanů (cca 1,4 miliardy USD) ve formě půjček. Tyto prostředky mají posílit hospodářskou spolupráci a podpořit nezávislost států ŠOS. Technologie: satelitní systém BeiDou Významným krokem bylo rozhodnutí Číny zpřístupnit satelitní systém BeiDou členským státům ŠOS. Tento systém představuje alternativu k americkému GPS a má posílit technologickou suverenitu regionu i snížit závislost na Západu. Energetické dohody a plynovody Rusko a Čína podepsaly také dlouhodobé dohody o dodávkách plynu a energetické spolupráci. Nový plynovod a navazující infrastruktura mají zajistit Číně dodávky ruských surovin na několik desetiletí. Tím si Rusko upevňuje roli klíčového energetického partnera Pekingu. Usnadnění cestování: bezvízový režim Symbolickým, ale zároveň praktickým krokem je zavedení 30denního bezvízového pobytu pro ruské občany v Číně. Toto opatření má usnadnit hospodářské i kulturní kontakty a posílit vzájemnou důvěru obou národů. Shrnutí Takzvaný „Šanghajský pakt“ není jedním dokumentem, ale spíše mozaikou dohod a závazků, které dohromady vytvářejí novou architekturu spolupráce mezi Čínou, Ruskem a státy ŠOS. Spojuje strategická partnerství, energetické a technologické projekty i finanční podporu. V jádru stojí vize multipolárního světa, který je zamýšlen jako alternativa k současné západní dominanci. *********** Strategické partnerství Ruska a Číny Pane docente, jak vnímáte podpis strategického partnerství mezi Putinem a Si Ťin-pchingem z 8. května 2025? Je to podle vás jen symbolický akt, nebo reálný obrat v geopolitice? Dokument se dotýká i konfliktu na Ukrajině a rivality se Spojenými státy. Do jaké míry může tento „pakt“ změnit dynamiku vztahů mezi Východem a Západem? Nový světový řád v rámci ŠOS Si Ťin-pching na summitu v Tchien-ťinu představil vizi multipolárního světa. Můžeme ŠOS vnímat jako skutečný základ pro nový model globálního uspořádání? Je Šanghajská organizace pro spolupráci schopná stát se alternativou k západním strukturám, jako jsou NATO nebo EU? Ekonomické a energetické projekty Rusko a Čína oznámily plán na vytvoření rozvojové banky ŠOS a společné energetické platformy. Jak zásadní krok to je pro členské státy? Čína slíbila granty a půjčky v hodnotě více než 12 miliard jüanů. Co to znamená pro ekonomiky menších států v regionu? V rámci dohody se mluví i o nových plynovodech a energetických kontraktech. Jak moc to upevní postavení Ruska jako klíčového dodavatele Číně? Technologická suverenita a BeiDou Čína zpřístupnila členským státům svůj satelitní systém BeiDou. Jak významné je to pro technologickou nezávislost na americkém GPS? Může to být i krok k vytvoření nového digitálního a technologického bloku, odděleného od Západu? Symbolika a praktické dopady Jedním z kroků je zavedení 30denního bezvízového pobytu pro ruské občany v Číně. Jde podle vás jen o symboliku, nebo to může mít i širší dopady na vzájemné vztahy? Jak tento krok zapadá do širší snahy o propojování lidí, kultur a ekonomik? Dopady na svět a Českou republiku Jaké budou podle vás důsledky „Šanghajského paktu“ pro Evropskou unii a její roli ve světě? Jak se může tato nová orientace projevit v české zahraniční politice? Hrozí, že budeme stát stranou zásadních změn? Vidíte v multipolárním světě šanci pro menší státy, aby si udržely větší nezávislost? Osobní pohled a prognóza Pane docente, vy se dlouhodobě věnujete analýze mocenských změn ve světě. Jak podle vás bude vypadat globální uspořádání za deset let, pokud bude „Šanghajský pakt“ skutečně naplňován?
|
| 22:00 | . |
| 23:00 | . |
| 24:00 | . |
