2026-07-30 - Studio Berlín - Ing. Jaroslav Štefec: Írán, Ukrajina, Rusko, NATO a migrační krize . Hostem pořadu Pozvání přijal… Studia Berlín Svobodného rádia je bezpečnostní a vojenský analytik Ing. Jaroslav Štefec. Společně se zaměříme na prudce se zhoršující bezpečnostní situaci ve světě, válku s Íránem, pokračující konflikt na Ukrajině, napětí mezi Ruskem a NATO i nové migrační tlaky na hranicích Evropské unie. Jedním z hlavních témat bude rostoucí odpor proti americké politice vůči Íránu. Donald Trump podle kritiků ztrácí podporu části hnutí MAGA a bývalý výrazný Trumpův podporovatel Alex Jones dokonce požaduje prezidentovo odvolání. Varuje před pozemní invazí do Íránu, možným obnovením povinné vojenské služby a dlouhodobým konfliktem, který by mohl mít závažné hospodářské a společenské důsledky pro samotné Spojené státy. Podíváme se také na rozhodnutí Pentagonu omezit pořizování a zveřejňování záběrů následků íránských raketových a dronových útoků. Americké velení argumentuje operační bezpečností a obavou, že zveřejněné materiály pomáhají Teheránu vyhodnocovat přesnost zásahů. Opatření však současně vyvolává otázky ohledně kontroly informací a možnosti veřejnosti nezávisle posoudit skutečný rozsah amerických ztrát a škod. S Ing. Jaroslavem Štefcem rozebereme také principy asymetrické války. Spojené státy disponují vojenským rozpočtem přesahujícím 1 bilion dolarů, zatímco íránské výdaje jsou mnohonásobně nižší. Přesto Teherán pomocí raket, dronů, regionálních spojenců a strategické polohy dokáže výrazně zvyšovat cenu konfliktu a komplikovat protivníkovi dosažení rychlého vítězství. Pákistán mezitím varuje před možnou americkou pozemní operací v Íránu. Islámábád se obává destabilizace celého regionu, přílivu uprchlíků, problémů na společné hranici i zatažení Pákistánu do války. Může se současná regionální konfrontace proměnit v rozsáhlý konflikt několika států? Dalším tématem bude situace ve španělské enklávě Ceuta, kam během krátké doby dorazily tisíce migrantů. Přijímací zařízení jsou podle místních úřadů přeplněná a vedení města žádá Madrid o vyhlášení nouzového stavu, vyslání dalších policistů a pomoc armády. Události znovu otevírají otázku ochrany vnějších hranic Evropské unie, činnosti převaděčských sítí a schopnosti evropských států zvládat masovou migraci. Pozornost věnujeme také případu zakladatele Telegramu Pavla Durova, kterého ruské úřady zařadily na seznam osob spojovaných s terorismem a extremismem. Moskva tvrdí, že Telegram neodstranil komunikační kanály využívané ukrajinskými tajnými službami k náboru mladých Rusů pro sabotáže a útoky. Co tento krok znamená pro budoucnost Telegramu, svobodu komunikace a vztah mezi technologickými platformami a státní mocí? V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině probereme také pohotovost polského letectva po explozích na ukrajinském území. V polském vzdušném prostoru byl zaznamenán neznámý objekt, proti němuž byla vyslána stíhačka F-16. V Lublinském vojvodství byl následně nalezen kráter a neidentifikované trosky. Jak velké je riziko, že se konflikt přenese na území členského státu NATO? Rozebírat budeme také ukrajinské dronové a raketové útoky na ruské regiony, při nichž byly podle ruských úřadů hlášeny civilní oběti, zranění a škody na obytných i průmyslových objektech. Dálkové údery se stále častěji přesouvají hluboko do ruského vnitrozemí a mohou přispět k další eskalaci války. Významnou roli v konfliktu hraje rovněž Černé moře. Ruské útoky na ukrajinské přístavy a lodní dopravu omezují přístup Ukrajiny k námořním trasám. Kyjev a západní země varují před dopady na vývoz obilí a potravinovou bezpečnost v Africe a na Blízkém východě. Moskva své kroky prezentuje jako odvetu za ukrajinské útoky na ruské přístavy a obchodní plavidla. Budeme se věnovat také ostré reakci ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na ambice německého kancléře Friedricha Merze posílit vedoucí postavení Německa v Evropě. Jak Moskva vnímá rostoucí vojenské zapojení Německa a dalších evropských států a kam může vést další militarizace Evropské unie? Dalším bodem bude údajný příslib Donalda Trumpa umožnit Ukrajině výrobu raket protivzdušného systému Patriot. Takový projekt by však narážel na složité dodavatelské řetězce, ochranu citlivých amerických technologií, dlouhou dobu potřebnou k vybudování výroby i nebezpečí ruských útoků na výrobní zařízení. Může se výroba těchto zbraní přesunout do západní Evropy? Na závěr se zaměříme na ukrajinský útok proti íránské obchodní lodi v Kaspickém moři, při němž měl zahynout jeden námořník a další byl zraněn. Teherán označil incident za agresi a oznámil, že nezůstane bez odpovědi. Hrozí propojení války na Ukrajině s konfliktem mezi Íránem a Spojenými státy a otevření dalších válečných front? Sledujte Studio Berlín – ŽIVĚ a rozhovor s Ing. Jaroslavem Štefcem o vojenských souvislostech, bezpečnostních rizicích a možném dalším vývoji konfliktů, které mohou zásadně ovlivnit Evropu i celý svět. Dejte videu palec nahoru, sdílejte jej a přihlaste se k odběru kanálu Svobodného rádia.