Martin Koller – U Jeruzaléma se bojuje za Prahu

Média eurokoncentráku jsou naplněna skrytou antisemitskou nenávistí k Izraeli a nedávno negativními reakcemi nad údajnou brutalitou, s níž izraelské ozbrojené složky postřílely několik desítek agresivních palestinských útočníků. Pokrytecké mravní rozhořčení nezná mezí, jen chybí medvídci a svíčičky. Určitě se objeví nápad pozvat islámské Palestince, s nimiž nikdo nechce žít, kam jinam, než do Evropy, nejlépe všechny a nejlépe k nám do střední Evropy. Pokud bude sestavena vláda komplotu pražské havlérky Babiš-Allbright Hamáček-Bakala-Marákeš Metnar a udrží se, máme se na co těšit. Bude to z hlediska českého státu a národa nejhorší vláda od roku 1990. Možná se dočkáme i její podpory ze strany TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Pirátů a Zelených. Vždyť je to jejich vláda pražské havlérky, eurokoncentráku, afroislámského multikulturalismu a preventivní války proti Rusku s jadernou koncovkou.

Obzvláště zábavné je z hlediska střelby na izraelských hranicích rozhořčení z Turecka a z Jihoafrické republiky. Turecko jako vzorový pilíř islámské demokracie z hlediska přístupu k Arménům a Kurdům je opravdu tím správným mentorem. Konec konců, již desítky let mohlo pozvat Palestinské muslimy, aby si užívali turecké demokracie. Jenže ti se do tureckého ráje nehrnou. V jihoafrické republice probíhá další vlna genocidy tamních bělochů, olupování, vraždění, znásilňování a vykopávání a znesvěcování hrobů, vyprovokované přímo prezidentem Zumou. Černošský multikulturalismus v praxi. To vše za mlčení médií a bez jakékoli reakce ze strany EU, OSN, NATO a dalších organizací, které nás chtějí učit demokracii a lidským právům a vnucovat nám svoje zvrhlé protibělošské rasistické teorie a iluze.

Jedná se o další evidentní důkaz, jak slavný multikulturalismus, pravda a láska a rasová rozmanitost fungují v praxi. Fungují pouze do chvíle, kdy nastoupí islámský, nebo africký agresivní primitivismus. ‚Zédné komediální svatba nepříliš duchaplného prince Harryho s postarší černoškou. Důkazem výsledku evropských, obzvláště britských iluzí o rozmanitosti je Saúdská Arábie. Všichni jsou více, či méně černí, všichni chlapi téměř stejně oblečení, všechny ženské se potí a páchnou v černých skafandrech a všichni skáčou podle mešity. Vzájemné špiclování o jakém se nezdálo ani náčelníkům StB a KGB. Rozmanitost přímo neuvěřitelná, každý stejný fyzicky i duševně. Ostatní jsou buď po smrti, nebo emigrovali. Sen komplotu Babiš-Hamáček. Taková rozmanitost nás čeká poté, co se prosadí s pomocí vedení EU, Německa, Francie, Švédska a USA v Evropě úchylné iluze multikulturalismu. Spojené islámské státy evropské, neboli vzorový eurokoncentrák. Fýrerovi by štěstím zvlhly nejen oči.

Všichni známe divoké výrony moudra antisemitů přisluhujících jak islámu, tak eurokoncentráku, ale z hlediska střelby na hranici Izraele nelze přehlédnout fakta. Útočníci především dobře věděli, co dělají a co riskují. Vědomě napadli uzavřenou hranici střeženou ozbrojenými vojáky a policisty. Jako živé štíty si vzali invalidy a děti, což je důkaz jejich bezohlednosti, surovosti a zvrhlosti. Každý arabský obyvatel v Palestině ví, že Izraelci, kteří jsou v menšině, při napadení bojují, v případě potřeby i střílejí. Někdo musel útočníky vydatně stimulovat, aby šli do takového rizika.

Izraelští ochránci a obránci hranice dělají to, co by měli a mají dělat i námořníci, vojáci, policisté a pohraničníci na jihu Evropy v souladu se služebními předpisy a přísahou. Brání násilnému průniku nepřítele na území svého státu, chrání svoje spoluobčany a rodiny. Útočníky, kteří se snažili násilně překonat zátarasy opakovaně varovali, poté použili slzný plyn, dále gumové projektily a až v krajní nouzi ostré střelivo. Měli se snad nechat ubít rozzuřeným, možná nafetovaným davem a umožnit průnik teroristů na izraelské území? Pokrytečtí humanisté v eurokoncentráku samozřejmě hýkají mravním rozhořčením a odsuzují Izrael.

Kdyby se průlom zdařil, a útočníci začali vraždit izraelské vojáky, policisty a civilisty noži, prohlásili by pravdoláskaři, že je to znak muslimské a arabské kulturní odlišnosti a rozmanitosti, kterou musíme tolerovat. Příslušníkům izraelských ozbrojených složek šlo o život, zatímco početné muslimské rodiny nezaznamenají velkou ztrátu a mrtví budou prohlášeni za svaté mučedníky. Dostanou vydatnou finanční pomoc z islámských teroristických organizací, které tuto surovou komedii zorganizovaly a samozřejmě z EU. Chápu, že ideologům eurokoncentráku, kteří si vzali za cíl zničit evropské státy, národy a civilizaci se to zdá zločinné. Izrael je s výjimkou svých národních a náboženských specifik doslova baštou evropské civilizace v regionu.

Izrael samozřejmě vzbuzuje v EU dlouhodobě nevoli u tím, že se jedná o právní stát. Porušení zákona, a to i dokonce ve vztahu ozbrojených a bezpečnostních složek vůči muslimským Palestincům (Izraelci jsou židovští Palestinci) se tam stíhá a trestá. Na rozdíl od většiny okolních muslimských zemí, milovaných vedením EU jsou tam nezpochybnitelné, demokratické volby. Navíc se tam zbavují migrantských parazitů a rázně je posílají, odkud přitáhli. V opačném případě si mohou užít nikoli sponzorovanou dovolenou a beztrestné ukájení primitivních pudů, jako v EU, ale izraelské vězení. Problém je v tom, že OSN posedlá multikulturalismem a bojem za zničení bělošské civilizace v Evropě se do problému vložila a snaží se tisíce černých příživníků repatriovat nikoli domů, ale do Evropy.

Oficiálním důvodem protestů muslimských Palestinců je přeložení amerického velvyslanectví a izraelských úřadů do Jeruzaléma. Jeruzalém je starobylé izraelské město, žádná mezinárodní osada. Izraelci ho postavili jako starověký strategický opěrný bod už v dobách, kdy předchůdci současných muslimských Palestinců bydleli v jeskyních a učili se pást kozy. Jak by se našim občanům líbilo, kdyby sudeťáci vykřikovali, že Praha je německé město, nebo Maďaři, že Bratislava je maďarské město. V takové situaci většině multikulturalistů a pokryteckých antisemitů dochází argumenty. Nikdo přitom nebrání Němcům, ani Maďarům, aby jezdili jako turisté do Prahy, či Bratislavy, ale české Prahy a slovenské Bratislavy. Je lhostejném, jak Doušo byla naše města okupována Rakušáky, byla a jsou naše. Zde je vidět, že podlá politika vedení eurokoncentráku je z velké části pod vlivem sudeťáků a německého revanšismu. Neuznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele je jen jednou z mnoha cest k popření výsledků druhé světové války. Realitu vidíme všichni v projevech soudružky Merkelové, celoživotní praktikující moralistky a opory sudeťáků. V Jeruzalémě se bojuje za Prahu.