Vladimír Franta – Přeřekl se na ČT24 Ondřej Kundra? Proč dle něj chtěl Hamáček po RF 100 milionů Sputniků?

image

Ondřej Kundra z Respektu na ČT24 uvažoval nad tím, zda vicepremiér Hamáček nechtěl ututlat Vrbětice výměnou za 100 milionů dávek vakcíny Sputnik. Kundra se možná přeřekl, možná se nepřeřekl. Hamáčkova role mohla být vlastně ještě zajímavější, tedy kdyby se Kundra nepřeřekl. Aneb kde začíná a končí fantazie novinářů?
4. 5. v pořadu Studio 24 se zajímavě „přeřekl“ novinář z Respektu Ondřej Kundra (nebo to není přeřeknutí?), který zauvažoval, zda Jan Hamáček nejel do Moskvy ututlat explozi v muničáku výměnou za 100 000 000 dávek vakcíny Sputnik. Fakticky by to znamenalo, že by se každý obyvatel ČR mohl nechat dvousložkovou vakcínou opíchat pětkrát, nebo že by tyto vakcíny nebyly jen pro ČR… Otázka na předsedu Asociace nezávislých médií: Novináři a čísla, a přesnost? Na FB (viz 5. 5. 2021 v 15:14) Jiří Ovčáček začal psát příspěvky, že máme přestat věřit médiím, protože neustále lžou: „Lžou ráno, lžou dopoledne, lžou odpoledne, lžou večer.“ Sputnik se obrátil za komentářem na bývalého policejního prezidenta a nynějšího předsedu Asociace nezávislých médií Stanislava Novotného.
Novotný: Ona kundrovština není zrovna devíza, jíž by se měla mainstreamová média chlubit. Klesli jsme tak hluboko, že média zaměstnávají především slabé osobnosti bez adekvátní sebereflexe. Oné sebereflexe nejsou tak, pánové a dámy od pera i mikrofonu, začasté schopni nejen z objektivních, ale i subjektivních důvodů. Pak tu jsou lidé typu Ondřeje Kundry. Ti jsou schopni, a to právě z tribuny dezinformačního média jako je Respekt, označovat jiné za dezinformátory. Kundra přitom, minimálně od doby hysterie kolem nepotvrzených ricinových travičů, předvádí mimořádný druh infantilní neprofesionality. Patří však do kasty vyvolených, protože je ochoten hrát cizí hry a je schopen propagovat nesmysly, které se skrývají pod heslem tzv. „liberální demokracie“. Díky tomu má takřečené krytí…

Jakýmsi kontrapunktem ke Kundrovi je rétorika tiskového mluvčího na Hradě. Jiří Ovčáček ve svých příspěvcích na FB tuhle znovu napsal, že národ nemá věřit médiím, že ta lhala včera, lžou dnes, lžou neustále. Co nám tedy zbývá v České republice? Na jednu stranu ona sugestivní informace o 100 milionech Sputnicích pro Hamáčka, na druhou stranu varování, že všichni žurnalisti práší, proto pozor na ně. Co si má počít normální občan?

Stát i společnost se za poslední roky přeformátovaly, a i média přestala hrát svou původní roli. Kdysi se snažila být hlídacími ohaři politiky. A dnes? Média politiku vytvářejí. Snaží se politice doslova vládnout. Výsledkem je to, že vyděšení politici mají strach. Bojí se, že upadnou v mediální nemilost, viz právě probíhající hon na Hamáčka: tato věc je velmi ilustrativní.

Vraťme se ke Kundrovi. Ten si svou moc vlastně vychutnává a zjevně se nezdržuje nějakou objektivní pravdou. Fabuluje si, co mu slina na jazyk přinese a stejně tak činí Janek Kroupa ze Seznamu.cz vůči českému vicepremiérovi. Kdybychom viděli ty „tajné důkazy“, nenamítali bychom nic. Ale takhle? Někdo se přece už ozvat musí. Proč? Protože se vracíme zpět do padesátých let. Zažíváme prázdná obvinění, vylhaná a vycucaná z prstu, namířená proti komukoli. Oběti pak již zastání nenaleznou. Novodobí mediální svazáci opět ničí lidem životy, hrají si s osudem rodin i národa.

Vidíte sami, že oponenti jsou dnes neférově a neseriózně dáváni do klatby, na všelijaké listiny nepohodlných. Morální ani trestní odpovědnost pro inkvizitory veškerá žádná. Kundra a další diktují obvyklým pilířům státu, tedy moci zákonodárné, výkonné i soudní, pokleslá kritéria. Nyní ukazují prstem a vytvářejí štvavou atmosféru. Připravují půdu pro diktaturu a novodobé otrokářství. Média už nejsou sedmou velmocí s kontrolní funkcí… Český mainstream slouží nadnárodní moci, která devastuje národní státy. V cizích rukách je bohužel i internet, který destruktivní moc médií násobí. Současná mediosféra je proti běžnému českému člověku silou nepřátelskou, zde bych souhlasil s Jiřím Ovčáčkem.
Ve V+W písničce Proti proudu se zpívá o tom, „až nás půjdou milióny“. Vladimir Majakovskij má poému nazvanou 150 000 000… I Kundrovo číslo je „revoluční“… Voskovec s Werichem museli před válkou emigrovat do ciziny a odtamtud satiricky parodovali evropského kaprála s knírkem, který v Evropě všecky přitlačil ke zdi… Hrozí teď některým médiím v Česku, že budou muset zvolit exil? ČT24 se pustilo do Sputniku, a dokonce do ruských médií vůbec, že prý navíc dezinformují vlastní (ruské) občany pomocí českých respondentů a redaktorů…
Český stát se asi bojí svých vlastních občanů, proto ten refrén o dezinformačních médiích… Mediální tlak je veliký, současná propaganda mainstreamu si s goebbelsovskou nezadá. Na rozdíl od Jiřího Ovčáčka, najdou se u nás občané, kteří hlavnímu proudu skočí na manipulace i s navijákem, kteří přitakají myšlence, že některá média se z ČR dost možná budou muset klidit pryč. Osobně si myslím, že není daleko doba, kdy vybraní novináři budou pronásledováni státní mocí.
Ondřej Kundra přemrštil oněch 100 milionů. Vzpomněl jsem si na americkou náboženskou aktivistku Wendy Wrightovou, kterou interviewoval známý vědec Richard Dawkins. Wrightová zaútočila tvrzením, že komunismus v jedné dekádě zabil 100 milionů lidí. Spočítal jsem si, že kdyby měli zavraždit každou minutu jednoho člověka, takováto jatka by trvala 190 let, z tohoto důvodu se nezdá pravděpodobné, co Wrightová tvrdí. Wrightová si přisadila, že oněch 100 milionů předčí všechny vraždy za předešlá století… Máme dnes vůbec šanci se z takových výmyslů vymotat?
Dokud se nesáhne lidem radikálně na jejich živobytí, budou proti nesmyslům a manipulacím vystupovat pouze charakterově silní a rozumem nadaní jedinci. Jsem tedy pesimistou, co se týká blízké budoucnosti. Co je povzbuzující: diktátoři minulosti se často přepočítali. Jejich konec je ale vždy vykoupen hromadami mrtvých. Stojí nepředstavitelné lidské utrpení.
Wrightová čerpá určitě z Černé knihy komunismu, již sepsal Stéphane Courtois. Za svá čísla v knize už byl věcně kritizován. Samozřejmě, že v SSSR, v Číně i u nás v padesátých letech se děly příšerné věci. Ale i kritiku odmítnuté minulosti musí doprovázet seriózní argumentace. Jestliže se někdo snaží podepřít svůj názor vymyšleným číslem, pak to je špatně. Odhalení nahrává nostalgikům, kteří pak tvrdí, že v minulosti bylo jen „dobře“. A nekritičtí kritici se utvrzují v tom, že diskutovaná minulost je pouze jedním velkým temnem. Obě varianty fatálně zjednodušují…
Dnešní aktivisté i novináři mají k objektivnímu pohledu často na hony daleko. Nedivme se, když bez rozmyslu používají jakýkoli zdroj, který se zdá být dobrým zdůvodněním jejich pocitové pravdy. Zachránit nás může jen selský rozum jednoho každého z nás.
Západní média zajímavě komolila jméno Česka po vítězství zlatých hochů v Naganu. Jindy jsem zaznamenal zaměnění České republiky s Čečenskem. Na CNN Live se záměny dle všeho dopustil bývalý agent CIA. Proslulá tisková mluvčí Bílého domu Jane Psakiová svého času ukázala na „vysoké“ standardy svého úřadu. Mluvčí vysvětlila: „Jak víte, plyn se dopravuje potrubím přes Ukrajinu z Evropy do Ruska…“ V tomto případě se mluvčí stihla opravit. Nikoli však novinář Kundra. Vzpomenul jste aféru, již rozdmýchal loni (aféra s ricinem), ukázala se být fejkem… Jak dnes vlastně jednat se Západem, kterému tyto lapsy asi moc nevadí?
Kdysi papež Julián říkal, že by lidé byli zděšeni, kdyby tušili, z jak mizerných informací vycházejí mocní, kteří vládnou světu… Rezonance nevědomostí dnes zřejmě kulminuje. Běhá z toho mráz po zádech.
Média vždy trpěla určitou mírou povrchnosti, nepřesnosti a chybovosti. To je dáno tlakem jejich vlastníků na rychlost a ekonomičnost. Důraz je kladen spíše na kvantitu než kvalitu, ale dnes je situace opravdu alarmující. Média totiž získala takovou moc ve veřejném životě, že bohorovně mávají nad úrovní svých výstupů rukou. Dobře je to patrné na stále se minimalizující věcné i gramatické korektuře. Média také často opakují stejné chyby z vybraných a často manipulativních světových agentur, které jsou považovány za kriteriální, i když už byly mnohokrát nachytány na švestkách. Jejich informace se nejenom neověřují, ale často se jejich smysl posouvá i nedokonalým překladem, který je klidně opsán z jednoho zdroje. Navíc za hlavní informační zdroj dnes všechna média považují internet, který se jenom hemží hloupostmi, lží a zlými úmysly. Pro odfiltrování je nutné vzdělání a trénovaná mysl.
Ještě bych dodal, že média často plní propagandistickou roli, účastní se zpravodajských her a proměňují se ve vlivové agentury. Vyhovují jim tudíž spíše netalentovaní a fakticky nepříliš vzdělaní lidé, popř. lidé s nepříliš cenným charakterem. Navíc při vyhýbání se nepříjemným pravdám upřednostňují publikování banalit či nenáročné zábavy a pro ten účel jsou opět přemýšliví a inteligentní novináři na překážku.
Co se Kundry týká, právě na něm je krásně vidět, jaký typ lidí je vybírán pro boj proti českým národním zájmům. Činí mu problém i jednoduché počty. Jím prezentované informace vyvolávají škody velkého rozsahu, vzpomeňme ještě jednou na ricinovou aféru… I s internetem je dnes třeba pracovat velmi obezřetně. Značně neuspokojivá je výuka historie na našich školách. Máme co do činění s tím, co tu bylo před rokem 1989. Výuka se silně ideologizuje, kdy nehodící se prostě škrtne. Ondřej Kundra snad škrtne sto a nechá tam jen milion, o němž spekulují ostatní jeho kolegové. Nota bene – 100 000 000 vakcín nám do EU nedodala ani Astra Zeneca, ačkoli něco takového původně slibovala
Děkujeme za vyčerpávající vhled do problematiky.