Search Results : Radim Valenčík

  • Radim Valenčík- Drama vrcholí! Poche/Nepoche? Zeman:ČSSD

    Posted on by Karel Zeman

    Tak toto bude hodně zajímavé:

    “ČSSD půjde do vlády s ANO. Hamáček trvá na Pochem jako ministrovi zahraničí”

    Viz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/referendum-cssd-ano-vlada-andrej-babis-jan-hamacek_1806151600_ako

    K tomu jsem poznamenal:

    Na Pochem trváme.

    Víme toho tolik na sebe navzájem,

    že prostě nemůžeme jinak.

    A dal k tomu odkaz:

    “Znovu a znovu si budeme muset na konkrétních příkladech uvědomovat, z jakého bahna budeme muset vybřednout:”

    https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

    (Kdo nečetl, měl by přešíst, protože o tomto je!)

    K tomu přišlo hodně komentářů. Během chvilky. Ale také toto v mediálním mainstreamu:

    “Poche je absolutně nepřijatelný, vzkázal Zeman”

    https://www.novinky.cz/domaci/475175-vlada-je-v-ohrozeni-driv-nez-vznikla-poche-je-absolutne-neprijatelny-vzkazal-zeman.html

    Teď se budou dít věci! Jak to tipujete.


  • Radim Valenčík – Jak dopadnou velké volby/3

    Posted on by Karel Zeman

    Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

    Ve třetím pokračování prezentování očekávaného výsledku voleb se budu zabývat zdůvodněním toho, jak to dopadne, a to z hlediska toho, v jaké situaci jsou jednotlivé strany a jak se budou do doby, na kterou je odhad cílen, vyvíjet. Připomínám předcházející dvě pokračování:

    https://radimvalencik.pise.cz/5804-velke-volby-dopadnou-jinak-nez-dle-modelu-cvvm.html

    https://radimvalencik.pise.cz/5805-proc-dopadnou-velke-volby-tak-jak-pisu.html

    Výsledky, které prezentuji, se podstatným způsobem odlišují od nejnovějšího modelu CVVM z přelomu května a června. Je to dáno tím, že model CVVM ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době vyhodnocování výsledků průzkumu. Můj model je zaměřen na výsledky, které by byly jednotlivými stranami dosaženy, pokud by byly mimořádné volby v nejbližším možném termínu, půl roku po senátních a obecních volbách v říjnu 2018, tj. přibližně za rok . Pro tuto dobu mně vyšel tento výsledek:

    Vezmu to postupně:

    ANO

    Setrvalý pomalý pokles až k 21 %, ale stále ještě vysoký zisk. Hlavním důvodem je zlom důvěry v Babiše jak osobně, tak v jeho schopnost ovlivnit situaci ve své straně. Tento zlom, jehož důsledky se ještě plně neprojevily, souvisí s kauzou “Novičok”, ve které se Babiš dopustil osudové chyby – podpořil účelové tvrzení (vydávání lži za pravdu) způsobem, který ve své vlastní kauze “Čapí hnízdo” odmítá. Není to první a nebude to ani poslední pochybení tohoto typu, protože, jak se ukazuje, Babiš nemá dostatečné zkušenosti v tom, jak lavírovat mezi obrovským tlakem ze strany současné globální moci a tlakem ze strany těch, kteří se v něm snaží vidět alternativu, resp. politického reprezentanta, který tomuto tlaku odolá. Část jeho voličů proto bude přecházet k SPD, případně se vracet ke KSČM. Vysoké preference si ANO udrží zejména vzhledem k tomu, že tradiční strany jsou programově vyprázdněné a budou prožívat chronickou krizi.

    Piráti

    Postupný vzestup až k 19 %. Po celou sledovanou dobu je to stále ještě strana ve stavu zrodu, a to jak z hlediska profilování jednotlivých frakcí a vyvažování jejich pozic, tak i zkušeností jejích členů z vrcholové politiky, včetně manipulací osobností standardními nástroji z pozice současné globální moci. Pro své potenciální voliče bude znamenat kombinaci očekávání a zklamání. Vzhledem k neexistenci přijatelné alternativy, kterou by někdo jejím potenciálním voličům, resp. velké většině těchto potenciálních voličů, nabídl, bude posilovat, a to i v případě, kdy bude vtažena do politických her globálního charakteru, kterými se bude diskreditovat.

    SPD

    Rovněž postupný vzestup až k 16 %, přesto, či právě proto, že tato strana bude vystavena největšímu tlaku ze strany “demokratické” politické reprezentace a mediálního mainstreamu. Už dnes je této straně nasazováno psí hlava politického subjektu, který je “horší než komunisti”. Na tuto pozici je ovšem zvyklá, neušpiní se tahanicemi při sestavování vlády a při jejím permanentním resuscitování, které nás v dohledné době čeká. Napomůže jí i výsledek obecních voleb, které rovněž přispějí k dobudování její organizační struktury.

    ODS

    Mírný vzestup až na 12 %, protože na sebe převezme většinu elektorátu “demokratické opozice” od stran, které nenávratně zmizí z politické scény. Budou jí nahrávat tahanice při sestavování vlády a při pokusech o její udržení při životě. Jakkoli ji bude diskreditovat slouhovství globální moci, bude její konkurenční výhodou oproti zanikajicí TOP a podobným politickým subjektům dílčí (programová, personální a občas i deklarovaná) obhajoba národních zájmů klausovským stylem. Jako jediná z tradičních stran bude ve výhodě v tom smyslu, že bude moci část svého elektorátu nasávat od těch politických subjektů, které jsou v krizi.

    KSČM

    Udržování na hladině přežití, tj. 7 %. Nedokázala reagovat na své volební neúspěchy, identifikovat příčiny své krize. Sjezd, který měl být “nápravný”, její problémy ještě prohloubil. Pro část voličů však stále bude představovat jedinou “čistou” alternativu vůči současné moci, což jí umožní přechodně stabilizovat její pozici.

    ČSSD

    Podobné přežívání jako KSČM, odhadem na 6 %. Nemá sice image “jediné čisté alternativy vůči současné moci”, ale může těžit ze své “přijatelnosti” pro voliče, kteří hledají stranu reprezentující sociální ochranu. Z tohoto hlediska ji její koketování s účastí ve vládě bude nejen diskreditovat, ale současně i přinášet určité body.

    Propadlé hlasy

    Bude jich hodně, až 17 %. TOP nezvládla svou obnovu, KDU-ČSL bude obětí vyhrocování situace, protože se ocitla mimo hru, STAN nezopakuje svůj výsledek a žádný nový či starovnový subjekt, který by v současné době něco předvedl, není na obzoru, tj. v uvažovaném horizontu patrně nevznikne či nedojde k jeho vzkříšení.

    Co neuvažuji

    Protože model je cílen na dobu, od které nás dělí celý rok, může se mnohé změnit jak z hlediska toho, co lze předpokládat, tak i toho, co do hry vstoupí jako neočekávaný faktor, např.:

    – Překvapení nás může čekat ještě během procesu sestavování a oživování vlády, ale těžko lze očekávat, že by se v jeho důsledku něco na vývoji preferencí změnilo.

    – Určitým zlomovým momentem může být reakce politických stran na výsledky říjnových voleb, není to ovšem příliš pravděpodobné, protože zejména stávající vedení KSČM a ČSSD, kterých se to bude týkat nejvíce, jsou v “zabetonovaných” pozicích.

    (Pokračování dalším tématem)


  • Radim Valenčík -Jak dopadnou velké volby/2

    Posted on by Karel Zeman

    Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

    Včera jsem uveřejnil článek, který upozorňuje na určitá úskalí čtení výsledků volebních modelů, viz:

    https://radimvalencik.pise.cz/5804-velke-volby-dopadnou-jinak-nez-dle-modelu-cvvm.html

    V daném případě šlo o květnový model velkých voleb od agentury CVVM (kterou považuji za nejdůvěryhodnější). Článek měl velký ohlas. Hned v úvodu tohoto pokračování zdůrazňuji, že mně nešlo o to příslušnou agenturu znedůvěryhodnit, ale naopak. Ukázat na důležité aspekty toho, jak “dešifrovat” její sdělení.

    Agentury většinou zveřejňují model zpracovaný základě aktuálního průzkumu, přitom model, který říká, jak by dopadly volby, pokud by se konaly v době vyhodnocení průzkumu.

    To je ovšem něco úplně jiného než to, o co má uživatel průzkumu zájem. Toho zajímavá mnohem více například následující otázka:

    Jak by dopadly volby, pokud by se v důsledku určitých okolnosti konaly předčasně?

    A pochopitelně ho zajímavá i navazující otázka, která ovšem jednak není tak aktuální a jednak v důsledku posunu časového horizontu je odpověď na ni zatížena ještě větší nejistotou:

    Jak by dopadly volby, pokud se budou konat v řádném termínu?

    Význam obou otázek z hlediska praktické politiky je zřejmý. Odpověď na ně ovšem není jednoduchá. Je nutné odhadnout jak termín předčasných voleb, tak i to, co se může do doby jejich konání (řádných i mimořádných) stát , přičemž v případě mimořádných voleb výsledek podstatně ovlivní i to, proč se tyto volby konají. Možná, že by stálo za to, aby se renomované agentury o takový model pokusily. A nejen pokusily (určitě si nějaké odhady tohoto typu dělají), ale také výsledky zveřejnily, i když to pro ně znamená určité riziko.

    Výsledky své analýzy, kterou jsem uveřejnil včera, možná někoho překvapí. Připomínám:

    Slíbil jsem, že se v dalším pokračování pokusím odpovědět na otázku, proč to vidím právě takto.

    Budou předčasné velké volby?

    V předcházejícím pokračování jsem uvedl několik faktorů, které budou ovlivňovat vývoj veřejného mínění. Více, než kdy dříve. Bude to i proces sestavování, schvalování, přežívání – či co se vše bude dít – vlády .

    Zde je nutné upozornit na důležitý fenomén, který technici při používání modelů spojených s výpočtem prostřednictvím diferenciálních rovnic dobře znají. Na existenci zpětné vazby. Procesy, v nichž se vyskytuje zpětná vazba, jsou mimořádně citlivé na počáteční podmínky a vnější vlivy. V daném případě jde o to, že výsledek modelu (tj. to, jaké preference případných mimořádných voleb nám vyjdou), podstatně ovlivní to, zda se budou konat či nikoli.

    Jakkoli si osobně předčasné volby přeji a považuji je za jediné čisté řešení současné situace, dle mých prognóz jsou tyto výsledky takové, že velká většina poslanců a váhově i politických subjektů se těchto předčasných voleb bude obávat jako čert kříže či snad ještě víc. Neboli jinak řešeno – předpokládané výsledky předčasných voleb působí na vědomí těch, kteří o nich mohou rozhodnout, negativně, tj. tak, aby se rozhodovali proti jejich konání .

    Tato skutečnost patrně povede nejen k tomu, že pokud se budou předčasné volby konat, tak spíše v nějaké kritické situaci a později než v příštím roce. Současně to bude mít za následek v případě, že se bude rozhodovat až v řádných volbách, mimořádně napjatou situaci, a to právě v důsledku předešlého. Z tohoto důvodu je i odhad výsledků velkých voleb v případě, že to budou řádné volby, mimořádně obtížný. Ale doufám, že se k němu v dohledné době také dostanu.

    Významná role podzimních voleb do Senátu a obcí

    Výsledek velkých voleb (ať již řádných či mimořádných), ale i dalších událostí, velmi podstatným způsobem ovlivní letošní podzimní volby do Senátu a obcí. Z velké části budou mít jinou logiku než ty “přípravné” (přípravné na volby do Sněmovny), které se konaly na podzim 2016 a které tehdy vystavily žlutou kartu tradičním politickým stranám (ty ji ovšem tehdy nevzaly na vědomí a podle toho dopadly).

    Tentokrát, zejména v případě senátních voleb, to v případě ČSSD a KSČM bude reakce na výsledek “nápravných” sjezdů (ve smyslu reakce na volební debakly a ohrožení samotného přežití těchto stran). Troufnu si říci, že senátní volby v říjnu 2018 budou skutečným referendem o legitimitě stávajících reprezentací těchto stran . Budou to volby delegitimizační, pokud jde o postoj veřejnosti k politickým reprezentacím většiny stran. To se může projevit například tím, že na Ostravsku bude triumfovat Paroubek, zatím co v ostatních krajích senátoři navrhovaní za ČSSD (patrně i KSČM) propadnou. To ovlivní jak další vývoj preferencí těchto stran, které bojují o přežití, tak i vývoj uvnitř těchto stran. To, že podzimní volby budu částečně referendem o legitimitě stávajících reprezentací ČSSD a KSČM se částečně, zejména ve větších městech, promítne i do obecních voleb.

    V podobné situaci bude i ANO, ovšem v tomto případě nepůjde ani tak o dopady na vývoj uvnitř strany, jako o poselství veřejnosti vůči politice této strany.

    Tímto jsem si připravil podmínky pro to, abych se konkrétně vyjádřil k tomu, proč jsem dal jednotlivým politickým subjektům pro případ předčasných voleb v květnu 2019 takové preference, jaké jsem dal. Doufám, že se k tomu dostanu v co nejbližší době.


  • Radim Valenčík – Jak dopadnou velké volby/1

    Posted on by Karel Zeman

    Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

    Do “velkých voleb” je ještě hodně daleko. Nejméně rok, resp. květnový termín plus minus měsíc příštího roku. Nejdříve se budou konat volby do Senátu Parlamentu České republiky 5. a 6. října 2018 společně s volbami do zastupitelstev obcí. Tentokrát ovšem budou mít trochu jinou logiku, k čemuž se dostanu v dalším pokračování. I v případě, že se nepodaří Babišův pokus o sestavení vlády, začne příprava případných mimořádných voleb až po nich, a tudíž velké volby se nestihnout dřív než na přelomu jara a léta, i když tento termín není příliš pravděpodobný.

    Agentury, které provádějí výzkumy veřejného mínění, proto mohou a dokonce musí tak trochu či spíše hodně čarovat. Pokud by uveřejňovaly naměřené preference, vystavovaly by se riziku, že se hodně “netrefí” do výsledku. Navíc jsou naměřené preference jejich know-how, které se konkurenci neprozrazuje. Zveřejňují tudíž jen modely, viz třeba ten poslední CVVM z května (uveřejňuji tabulku, kde je porovnán s předcházejícími):

    Viz: https://www.novinky.cz/domaci/474010-cssd-by-se-ve-volbach-delila-s-ods-o-druhe-misto-vyhralo-by-ano.html

    Je to model toho, jak by volby dopadly, kdyby se konaly právě v čase zveřejnění výsledků (začátek června) na základě dat naměřených v květnu.

    Problém agentur je, že:

    1. Aktuálně naměřené výsledky, ale i parametry modelu, budou do voleb podstatně ovlivněny mnoha předvídatelnými i nepředvídatelnými událostmi. Například (uvádím jen ty faktory, které budou působit do doby nejbližšího termínu případných mimořádných voleb):

    – Proces sestavování vlády.

    – Výsledky podzimních voleb do Senátu a obcí.

    – Reakce jednotlivých stran na výsledky těchto voleb.

    – Pozice prezidenta z hlediska objektivních činitelů ovlivňujících výkon jeho funkce.

    Vůči těmto faktorům je jakýkoli model příliš “slabý”. Neumožňuje dostatečně kvantifikovat jednotlivé vlivy.

    2. Důležitou roli hraje empatie těch, kteří naměřené výsledky vyhodnocují a kteří aplikují příslušné modely, k vývoji veřejného vědomí a sebevědomí. Bez ní nepomůže ani ta nejlepší soustava modelů. Empatie vůči vývoji veřejného vědomí a sebevědomí je přitom podstatně závislá jak na invenci, tak i na dlouholetých aktivních zkušenost, významně pak i na schopnosti zaujmout pozici “nadhledu”, tj. nesnažit se promítnou do vyhodnocování vlastní přání. (K tomu poslednímu dlužno poznamenat, že tomu se snaží dobré agentury, mezi které CVVM patří, vyhnout a docela se jim to daří.)

    Nicméně – a není to snaha zlehčovat práci třeba konkrétně CVVM, kterou sleduji nejraději – nelze brát zveřejněné výsledky tak vážně, protože v době voleb to vše bude úplně jinak, do voleb je daleko, a to ještě nevíme jak.

    S tím, jak se budou volby – ať již řádné či mimořádné – blížit, se budou měnit i zveřejňované výsledky agentur. Zpětně tedy bude zajímavá celá retrospekce zveřejňovaných výsledků. Ta totiž nejlépe vypovídá o kvalitě agentur.

    V návaznosti na předešlé si dovolím zveřejnit svůj model pro případ mimořádných voleb v květnu 2019, tedy pro nejbližší možný termín, se kterým lze licitovat i v předvolebních vyjednáváních. Tento pohled je totiž nejvýznamnější:

    V dalším pokračování uvedu podrobnější zdůvodnění této prognózy. Je výrazně odlišná od toho, co zveřejnilo CVVM pro případ aktuálních voleb, takže uvidíme, kterým směrem se budou zveřejňované výsledky vyvíjet.

    (Pokračování)