| 1 | |
| 2 | -
2025-02-20 - Studio Berlín - Michael Svatoš - Kam nás táhnou Fiala s PePou. Pozvání přijal ... Michael Svatoš - Kam nás táhnou Fiala s PePou, Danuše a Fiala řinčí zbraněmi 20. února 2025 jsme v našem diskusním pořadu Pozvání přijal ... přivítali Michaela Svatoše, zkušeného novináře a analytika, se kterým jsme podrobně rozebrali nejnovější geopolitické události a jejich dopady na Evropu i svět. Jedním z témat pořadu byla ostrá kritika, kterou na Mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl americký viceprezident J. D. Vance. Vance se zaměřil především na Evropskou unii, kterou obvinil z potlačování svobody slova a omezování opozičních názorů. Poukázal na to, že regulace sociálních sítí a cenzura v Evropě ohrožují demokratickou diskusi a svobodné myšlení. Diskuse v pořadu se zaměřila na reakce evropských politiků a média, která se snažila viceprezidentova slova bagatelizovat. Velkou pozornost vzbudilo i rozhodnutí Donalda Trumpa, který zastavil financování organizace National Endowment for Democracy (NED). Tato organizace, často spojovaná s CIA, dlouhodobě podporovala různé politické změny a revoluce ve světě, především v zemích, kde americká zahraniční politika usilovala o změnu režimu. Trump tímto krokem ukončil desítky let trvající strategii USA podporující tzv. „barevné revoluce“. Host Michael Svatoš se vyjádřil k dopadům tohoto rozhodnutí a jeho důsledkům na mezinárodní politiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podpořil francouzský návrh na vytvoření společné evropské armády. Podle něj by měla tato armáda posílit obranné schopnosti Evropy a snížit závislost na Spojených státech. Zelenskyj současně odmítl možnost, že by USA a Rusko jednaly o budoucnosti Ukrajiny bez jejího přímého zapojení. Svatoš v diskusi upozornil, že snahy o evropskou armádu se objevují už dlouhá léta, ale zatím nikdy nevedly k reálným výsledkům. V pořadu jsme se také zabývali zákulisními jednáními mezi Spojenými státy a Ruskem o možném ukončení války na Ukrajině. Zajímavým faktem je, že Ukrajina ani evropští lídři nejsou přizváni k těmto jednáním, což vzbuzuje otázky o skutečné roli Ukrajiny ve světové politice. Diskutovali jsme o tom, zda je možné, že USA a Rusko rozhodnou o osudu Ukrajiny bez jejího souhlasu, a jaké důsledky by to mohlo mít pro budoucnost Evropy. Další kontroverzní téma přinesl návrh Donalda Trumpa, který podmínil mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem uspořádáním nových voleb v Kyjevě. Trump tvrdí, že současné vedení Ukrajiny ztrácí důvěru občanů i mezinárodních partnerů a že změna vlády by mohla přispět k nalezení udržitelného mírového řešení. Michael Svatoš se zamýšlel nad tím, zda by nové volby mohly skutečně změnit dynamiku konfliktu, nebo zda jde pouze o strategický tah v rámci Trumpovy zahraniční politiky. Evropské státy se v Paříži snažily najít jednotný postoj k další finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Závěrem summitu se ukázalo, že členské státy EU nejsou v této otázce jednotné, a především ekonomické dopady další pomoci vyvolávají značné obavy. Někteří lídři varují, že neustálé financování Ukrajiny může vést k nadměrnému zadlužení Evropy, což by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro její ekonomickou stabilitu. V pořadu jsme se také věnovali postoji české vlády k pokračující podpoře Ukrajiny. Europoslankyně Danuše Nerudová a premiér Petr Fiala otevřeně podporují další dodávky zbraní na Ukrajinu a zdůrazňují, že je nutné pokračovat v tlaku na Rusko. Na druhé straně se v české společnosti objevují stále hlasitější názory, že Česká republika by se měla zaměřit spíše na diplomatické řešení konfliktu a ne na eskalaci vojenské pomoci. Diskuse s Michaelem Svatošem přinesla mnoho zajímavých postřehů a hlubší analýzu aktuálních geopolitických otázek. Hlavním tématem zůstává napětí mezi USA, Evropou a Ruskem a nejistá budoucnost Ukrajiny. Michael Svatoš přinesl perfektní analýzu k diskutovaným tématům plnou odkazů a souvislostí. Určitě si nenechte pořad ujít. Pořad moderuje Zdeněk Chytra
Martin Dukát
|
| 3 | |
| 4 | -
2025-02-23 - Studio Berlín - Parlamentní volby v Německu. EXKLUSIVNĚ - Parlamentní volby v Německu 23.02.2025 Kdo stane novým německým kancléřem? Jak bude vypadat nová německá vláda a dojde v případě vítězství Unie CDU/CSU skutečně ke změně politického kurzu? Jakou roli bude hrát jediná opoziční strana Alternativa pro Německo? O tom rozhodují předčasné parlamentní volby 23. února 2025. Pozvání do volebního štábu Alternativy pro Německo obdržel i předseda SPD Tomio Okamura. Robert Fico hovořil na summitu CPAC, kde ho přivítal americký prezident Donald Trump. Naopak prezident České repubilky hovořil k převážně ukrajinskému publiku na demonstraci, kterou na pražské Staroměstské náměstí svolaly politické neziskové organizace Milion chvilek pro demokracii a Člověk v tísni, které byly štědře financovány z USAID. Předběžné i konečné výsledky, komentáře a rozhovory přináší Zdeněk Chytra a Martin Benko.
Lubomír Eimut
-
2025-02-24 - Studio Kalich - Monitor, procházka zprávami, informacemi a názory. Ukrajinci včera zaplavili Staromák, Češtinu jste neslyšeli. Na Čechy útočí lepra. Němci nepřekvapili. Evropané se zoufale snaží zůstat relevantní, ale stále si navzájem přehazují ukrajinský horký brambor. Ursula von der Leyenová nedokáže z EU udělat Čtvrtou říši. Válku na Ukrajině vyprovokovala expanze NATO na Východ, píší Australané. Trump a Musk se chystají prozkoumat Fort Knox. Chystá se bezprecedentní zásah do vlastnických práv. GIBS selhal a poradci premiéra Fialy manipulovali justicí. Jak se bránit nesmyslům z EU? - Případ, který ukázal cestu. České liberální kruhy propadly hluboké skepsi. Němci neprozřeli, my máme problém. S optimismem na bodu mrazu.
Lubomír Eimut
|
| 5 | |
| 6 | |
| 7 | -
2025-02-27 - Studio Berlín - Dr. Ashot Grigorian - Mírová jednání a porcování Ukrajiny . Pozvání přijal… Dr. Ashot Grigorian – Mírová jednání a porcování Ukrajiny 27. února 2025 Zveme vás k poslechu dalšího dílu pořadu Pozvání přijal… na Studiu Berlín Svobodného rádia, ve kterém jsme přivítali Dr. Ashot Grigoriana, prezidenta Panevropského centra politických a ekonomických analýz a prognóz (PANAP) a Fóra arménských asociací Evropy (FAAE). V tomto dílu jsme se zaměřili na několik klíčových témat, která rezonují nejen v evropských, ale i mezinárodních politických a ekonomických kruzích. Vyšetřování prezidentského kandidáta Calina Georgesca v Rumunsku V Rumunsku se v současnosti vyšetřuje kontroverzní prezidentský kandidát Călin Georgescu, který je známý svými proruskými postoji a kritikou NATO. Georgescu čelí obvinění ze založení antisemitského sdružení a šíření falešných informací. Vyšetřování se zaměřuje na jeho roli v loňských prezidentských volbách, které byly zrušeny kvůli podezření na zahraniční vměšování, přičemž hlavním podezřelým byla Moskva. Georgescu obvinil rumunské úřady ze snahy zabránit jeho opětovné kandidatuře a označil jejich postup za reminiscentní k praktikám komunistické éry. Navzdory těmto obviněním zůstává Georgescu favoritem v nadcházejících prezidentských volbách, i když se aktuálně potýká s 60denním zákazem cestování a omezením používání sociálních médií. Tento skandál zvedl pozornost i v zahraničí, přičemž administrativa Donalda Trumpa kritizovala zásah rumunských úřadů a naznačila možný přehodnocení vztahů mezi USA a Rumunskem. Skandál také vyvolal obavy ohledně integrity demokratických procesů v EU. Ukrajina a Trumpova dohoda o surovinách Ukrajina se připravuje na schválení kontroverzní dohody s USA o těžbě přírodních surovin. Tato dohoda, která by mohla být podepsána v nejbližších dnech, řeší sporné body mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda zahrnuje rozvoj přírodních zdrojů na Ukrajině, ale bez přímých bezpečnostních záruk, které byly původně požadovány. USA upustily od požadavku na 500 miliard dolarů, což byl Trumpův nárok na kompenzaci za americkou vojenskou a finanční podporu Ukrajině v reakci na ruskou invazi. Nová verze dohody počítá se zřízením fondu, do kterého Ukrajina bude odvádět 50 % výnosů z těžby přírodních surovin, přičemž tento fond bude použit na obnovu infrastruktury. I když tato dohoda slibuje ekonomický růst pro Ukrajinu, její schválení parlamentem je zatím nejisté, zejména kvůli obavám o ztrátu suverenity a rostoucímu vlivu Spojených států na ukrajinskou ekonomiku. Britský návrh na nasazení „mírových sil“ NATO na Ukrajině Britský premiér Keir Starmer představil kontroverzní plán na nasazení mírových sil NATO na Ukrajině. Tento návrh, který vyvolal silné reakce mezi evropskými politiky, počítá s nasazením jednotek NATO, které by chránily strategické objekty jako města, přístavy a jaderné elektrárny, avšak bez přímého zapojení do bojových akcí. K tomu by mělo být využito moderní technologie pro technický dohled, včetně letadel, satelitů a dronů, které by měly zajistit bezpečnost v oblasti a bránit případným ruským útokům. Tento návrh se setkal s kritikou, zejména od některých evropských politiků, kteří ho považují za provokativní. Přestože Rusko v minulosti tento návrh odmítalo, Donald Trump naznačil, že pod určitými podmínkami by již nemělo s nasazením mírových jednotek na Ukrajině problém. Tento plán se také pojí s geopolitickým pozadím, kdy některé evropské státy cítily, že byly vyloučeny z klíčových jednání mezi velmocemi v Saúdské Arábii, což vedlo k tlaku na vlastní, někdy provokativní kroky. Macron a Trump o konci války na Ukrajině a finančních zárukách Francouzský prezident Emmanuel Macron a americký prezident Donald Trump se během svého setkání v Bílém domě zaměřili na ukončení války na Ukrajině. Macron zdůraznil, že Evropa již Ukrajině poskytla půjčky a dotace, a vyjádřil potřebu stabilního míru, který by neznamenal kapitulaci Ukrajiny. Trump vyjádřil podporu rychlému ukončení konfliktu, ale zároveň požadoval, aby Ukrajina měla podíl z příjmů z těžby nerostných surovin. Oba lídři se shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajinu jako součást širšího bezpečnostního plánu. Macron zdůraznil důležitost zapojení Ukrajiny do vyjednávání, protože původní rozhovory mezi Ruskem a USA Ukrajinu vynechaly. Tento aspekt vyvolal obavy, protože to znamená, že rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny by mohlo být přijato bez jejího přímého účasti. Tento díl pořadu Pozvání přijal… nabízí hluboký pohled na klíčové události, které formují současnou geopolitickou a ekonomickou situaci v Evropě a mimo ni. Diskuse o Ukrajině, vojenských a mírových iniciativách, jakož i o politických a ekonomických dynamikách, nám ukazují, jak složité a propojené jsou dnešní globální výzvy. Zdejší debaty jsou nejen důležitým příspěvkem k porozumění mezinárodním vztahům, ale i k formování názorů na to, jak by měly vypadat budoucí kroky v oblasti míru, stability a spravedlnosti. Pořad moderuje Zdeněk Chytra
Lubomír Eimut
|
| 8 | |
| 9 | |
| 10 | |
| 11 | |
| 12 | |
| 13 | |
| 14 | |
| 15 | -
2025-03-05 - Studio Berlín - ŽIVĚ - Jan Skalický - bezpečnostní analytik - Vývoj konfliktu na Ukrajině - Rozkrytí Skupiny D Pozvání přijal... Jan Skalický - bezpečnostní analytik - Vývoj konfliktu na Ukrajině - Rozkrytí Skupiny D 05.03.2025 Vítejte u dalšího vydání diskusního pořadu Pozvání přijal ... Studia Berlín Svobodného rádia. Tentokrát jsme hovořili o aktuálních tématech týkajících se Ukrajiny, evropské bezpečnosti a geopolitických otázek s naším hostem, bezpečnostním analytikem Janem Skalickým. V posledních měsících se objevila řada otázek ohledně vojenské podpory Ukrajiny, zejména v souvislosti s českým spolkem Skupina D, který financuje a vyrábí drony pro ukrajinské ozbrojené síly. Tento projekt vybral přes 221 milionů korun a umožnil pořízení tisíců dronů. V současnosti však vojenská policie vyšetřuje možné nelegální dodávky těchto dronů na Ukrajinu a zkoumá se i možné zneužití diplomatických pasů. Jakou roli v tomto hraje Jan Veverka, zakladatel Skupiny D, a jaké jsou jeho podnikatelské záměry? Druhé téma se bude týkat dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě nerostných surovin. Prezident Volodymyr Zelenskyj měl původně před schůzí s Donaldem Trumpem smlouvu podepsat, avšak po setkání s antitrumpovskými demokraty v USA své rozhodnutí změnil. Nyní se ale objevila nová informace, že je připraven ji podepsat. Co tato dohoda znamená pro geopolitické směrování Ukrajiny a její vztahy se Západem? Dostaneme se i k poslednímu summitu evropských lídrů v Londýně, kde se řešila krize dodávek zbraní a financí Ukrajině po tom, co Spojené státy oznámily ukončení vojenské podpory. Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron chtějí vytvořit "koalici ochotných", aby zajistili obranyschopnost Ukrajiny. Evropa tak čelí zásadnímu rozhodnutí ohledně své vlastní obranné politiky. Další důležitou otázkou je plán příměří na Ukrajině, který navrhli Macron a Starmer. Podle jejich návrhu by klid zbraní měl trvat jeden měsíc a vztahovat se na bojiště, námořní oblasti i energetickou infrastrukturu. Evropská unie také řeší otázku zmrazených ruských aktiv, které by mohly být využity na financování pomoci Ukrajině. Tento krok podporuje například Český premiér Petr Fiala, zatímco Francie, Německo a Itálie jsou opatrnější, protože se obávají porušení mezinárodního práva a oslabení důvěry investorů v Evropu. A nakonec se podíváme na situaci v Rumunsku, kde tamní prokuratura zahájila vyšetřování prezidentského kandidáta Calina Georgesca, který byl zatčen těsně před oznámením své obnovené kandidatury. Jeho zatčení vyvolalo masové protesty a kritiku i ze strany americké administrativy. Jak tato kauza ovlivní rumunskou politickou scénu? Pořad moderuje Zdeněk Chytra
Lubomír Eimut
|
| 16 | |
| 17 | -
2025-03-06 - Studio Berlín - Pozvání přijal - Michael Svatoš - Budeme platit za munici pro Ukrajinu? Pozvání přijal ... Michael Svatoš - Budeme platit za munici pro Ukrajinu? Vítejte u dalšího vydání diskusního pořadu Pozvání přijal ... Studia Berlín Svobodného rádia. Tentokrát jsme hovořili o aktuálních tématech týkajících se Ukrajiny, evropské bezpečnosti a geopolitických otázek s naším hostem, bezpečnostním analytikem Michaelem Svatošem. Evropská unie plánuje výrazně posílit výdaje na obranu, přičemž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila možnost mobilizace až 800 miliard eur. Plán zahrnuje uvolnění fiskálních pravidel, využití evropských fondů určených na kohezi i nový nástroj umožňující členským státům půjčit si až 150 miliard eur na společné investice do obrany. Otázkou zůstává, kolik z této částky představují reálně dostupné finance. Podobný mechanismus společného zadlužení již EU využila při obnově ekonomik po pandemii, avšak některé fiskálně konzervativní země vyjadřují k dalším půjčkám nesouhlas. Které státy s půjčkou nesouhlasí a kdo nakonec ohromné dluhy zplatí? Jaká část půjčky, za kterou ručí i Česká republika, poputuje na Ukrajinu? Pořad moderuje Zdeněk Chytra
Martin Dukát
-
2025-03-17 - Studio Kalich - Muž který se směje, V. Hugo, část 5.
Lubomír Eimut
-
2025-03-06 - Studio Itálie - Zpravodajské okénko
Lubomír Eimut
-
2025-03-07 - Studio Kladno - Nad dotazy posluchačů
Lubomír Eimut
-
2025-03-07 - Studio Kladno - Hovory pod lampou. Host: Monika Pilloni. Kam kráčíš, Evropo?
Lubomír Eimut
|
| 18 | |
| 19 | |
| 20 | |
| 21 | |
| 22 | -
2025-03-11 - Studio Itálie - záznam z pracovního setkání Ministra pro cestovní ruch a sport Rudolfa Huliaka se starosty a zástupci sportovních organizací na MDŽ - 8.3.2025 Stupava
Lubomír Eimut
-
2025-03-12 – Studio Berlín – EXKLUZIVNĚ – Danny Kollár – beseda s hosty nejen o svobodě slova. Mainstreamová média mu dala jméno "internetový agresor". Tvrdí, že je rasista, antisemita a homofob. Analýza Investigatívneho centra Jána Kuciaka jeho hlavního kanálu na Telegramu odhalila 300 nenávistných poznámek, 129 antisemitských výroků a 112 útoků na LGBTQI+ komunitu. Na Slovensku čelil obvinění z extremismu, nebezpečného pronásledování, pomluvy a nebezpečného elektronického obtěžování. Dlouhodobě žil ve Spojeném království, odkud prostřednictvím platforem jako Telegram šířil obsah zaměřený na slovenské publikum. V roce 2024 mu společnost Google zrušila YouTube kanál s téměř 80 tisíci odběrateli kvůli porušení zásad platformy. V lednu 2025 byl vydán z Velké Británie na Slovensko, kde čelí osmi obviněním, včetně pronásledování, pomluvy, elektronického obtěžování a šíření extremismu. Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodl, že nebude vzat do vazby, ale bude stíhán na svobodě s elektronickým monitorovacím náramkem. Byl mu také uložen zákaz zveřejňování nebo sdílení nenávistného obsahu na sociálních sítích. Jak se Danny Kollár staví k označení „internetový agresor“, které mu přisuzují mainstreamová média? Jak vnímá obvinění z rasismu, antisemitismu a homofobie, která jsou proti němu vznášena? Jaký má názor na analýzu Investigativního centra Jána Kuciaka, která uvádí stovky nenávistných výroků na jeho kanálu na Telegramu? Považuje tuto analýzu za objektivní, nebo ji vnímá jako součást širšího mediálního tlaku? Jak hodnotí své obvinění z extremismu, pomluvy a elektronického obtěžování na Slovensku? Cítí se být obětí politického stíhání, nebo považuje svůj případ za spravedlivý proces? Jak se dívá na zrušení svého YouTube kanálu s 80 000 odběrateli v roce 2024? Vidí v tom cenzuru, nebo uznává, že porušil pravidla platformy? Jaký dopad měl jeho návrat na Slovensko po letech strávených ve Velké Británii? Změnil své postoje, nebo naopak cítí ještě větší odhodlání pokračovat ve své činnosti? Tentokrát je exklusivním hostem Studia Berlín Danny Kollár. Pořadem provázejí Zdeněk Chytra společně s Martinem Benkem, kterého posluchači dobře znají z předchozích vysílání.
Martin Dukát
|
| 23 | |
| 24 | |
| 25 | |
| 26 | |
| 27 | |
| 28 | |
| 29 | |
| 30 | |
| 31 | |
