| 1 | -
2025-08-21-Studio Berlín - Peter Marček - Politické procesy v ČR a SR Slovenský expolitik a podnikatel Peter Marček ve Studiu Berlín o soudním rozsudku, svobodě slova a tlaku na opozici V dnešním vydání pořadu Pozvání přijal… vítáme Petera Marčeka – bývalého slovenského poslance, podnikatele a kontroverzní postavu domácí politiky, který čelí soudnímu verdiktu za výrok na adresu političky Lucie Ďuriš Nicholsonové. Vysílání se však netýká jen jeho případu, ale také širšího kontextu – svobody projevu, mediální manipulace, Ukrajinské krize a tlaku na opozici v Česku i na Slovensku. KDY KONČÍ NÁZOR A ZAČÍNÁ TREST? V roce 2018 Peter Marček veřejně tvrdil, že Lucia Ďuriš Nicholsonová v minulosti působila jako prostitutka – s odvoláním na údajný policejní dokument. Později se ukázalo, že dokument byl podvržený. Soudní spor se táhl roky a v červnu 2025 padl verdikt: omluva a pokuta 30 000 eur. Ve vysílání rozebíráme: proč tuto informaci zveřejnil, jak vnímal pozdější vyvrácení dokumentu, jestli cítí odpovědnost za reakce veřejnosti, co říká na soudní proces a jeho výsledek, a kde podle něj končí svoboda slova a začíná cenzura. Marček tvrdí, že šlo o politický názor, nikoli pomluvu, a že verdikt je varovným precedentem. NATO, RUSKO A TLAK NA SVOBODNÉ HLASY Zabýváme se také napjatou bezpečnostní situací. Peter Marček patří k těm, kdo kritizují NATO, zbrojení a cenzuru alternativních názorů. Zpochybňuje „správnost“ postoje Slovenska vůči Rusku a tvrdí, že mír nelze vynutit zbraněmi. Diskutujeme také o roli médií a o tom, zda v dnešním prostoru ještě existuje možnost otevřeného dialogu bez nálepkování a umlčování. PARALELY SE SITUACÍ V ČESKÉ REPUBLICE V závěru pořadu srovnáváme politické represe vůči opozici na Slovensku a v České republice. Marček komentuje tlak na hnutí SPD, kriminalizaci opozičních hlasů, zavádění zákonů o dezinformacích a omezování hotovostních plateb. Společně hledáme odpověď na otázku: Kam až může zajít „boj proti dezinformacím“, než se stane likvidací svobody?
Lubomír Eimut
|
| 2 | |
| 3 | |
| 4 | |
| 5 | |
| 6 | |
| 7 | -
2025-08-27-Studio Berlín - doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D. - Příčovy 2025 - Sledování šifrované komunikace - Agresivní kampaň Pětikoalice V dnešním vysílání Svobodného rádia ze Studia Berlín se podíváme na tři témata, která v posledních dnech rezonují českou veřejností. Nejprve se ohlédneme za letošním Vlasteneckým setkáním v Příčovech, které přilákalo tisícovku účastníků a stalo se místem živých diskusí o slovanské kultuře, o změnách v politickém režimu i o nové architektuře světového pořádku. Připomeneme si také, proč tato akce přitáhla nejen podporovatele, ale i hlasité odpůrce. Dalším velkým tématem bude připravovaná evropská legislativa známá jako Chat Control. Evropská unie usiluje o možnost plošného skenování i šifrované komunikace na platformách, jako jsou WhatsApp, Signal, Telegram či Twitter. Je to skutečně krok k ochraně dětí, jak tvrdí její zastánci, nebo spíše bezprecedentní zásah do soukromí a svobody projevu, jak varují její kritici? A do třetice se zaměříme na předvolební kampaň Pětikoalice vedené ODS. Ta se namísto představení vlastního programu nese především v duchu ostrých útoků na opozici. SPD s Tomiem Okamurou je líčena jako xenofobní a rasistická, hnutí STAČILO jako komunistické seskupení směřující republiku zpět do padesátých let, a hnutí ANO s Andrejem Babišem je vykreslováno jako proruská síla, která by naši zemi zatáhla na Východ. Co tato rétorika vypovídá o stavu české politické kultury a o směřování společnosti? Na tyto otázky a mnohé další odpoví mediální analytik, publicista a předseda Unie českých spisovatelů docent Petr Žantovský. Připojte se k nám a sledujte živou debatu, která nabídne kritický pohled na současné dění.
Lubomír Eimut
|
| 8 | |
| 9 | |
| 10 | |
| 11 | |
| 12 | |
| 13 | -
2025-09-03-Studio Berlín - Ivan Smetana a Pavel Cimbál - Kauza Mikael Oganesjan, Blujová a Pšenák. Pozvání přijal… | Kdo je kdo v Oganesjanově gangu – útoky, monetizace a (ne)činnost státu Dnešní vysílání Studia Berlín na Svobodném rádiu přineslo otevřenou debatu o dlouhodobých, organizovaných a komerčně monetizovaných útocích skupiny kolem M. Oganesjana – od narušování politických akcí a petičních míst přes šikanu novinářů až po vyhrožování a poškozování majetku. Řešíme také podezření na politické krytí a (ne)činnost policie, státních zástupců a soudů. Hosté: • Pavel Cimbál (Deník TO) – mapuje činnost skupiny více než rok • Ivan Smetana (KTV) – zkušenosti obětí, mediální kontext a dokumentace incidentů Hlavní témata: • „Kdo je kdo“ ve skupině: role, vazby, motivace a způsob monetizace videí • Srpnové incidenty (ambasáda, Lískovec, Příčovy, Plzeň aj.) a širší časová osa útoků • Praktiky: fyzické a verbální útoky, obtěžování, poškozování věcí, falešné profily • Zkušenost obětí: psychický tlak, zásahy do soukromí, ekonomická a zdravotní újma • Postup policie a státního zastupitelství, opakovaná porušení zákazů přiblížení • Návrhy řešení: vyšetřovací komise po volbách, dokumentace činů, právní pomoc Kapitoly (doporučené): 00:00 Úvod a představení hostů 03:30 Chronologie útoků a „srpnové“ případy 15:10 Struktura skupiny a její zázemí 27:40 Jak funguje monetizace a distribuce videí 38:55 Zkušenost obětí: šikana, výhrůžky, zásahy do soukromí 52:20 Reakce státu: policie, státní zastupitelství, soudy 01:05:00 Co dělat: právní kroky, dokumentace, veřejná kontrola 01:15:30 Závěr, výzva divákům a další kroky Zapoj se: • Máš ověřitelné informace, videa nebo svědectví? Napiš do komentářů pod video. • Sdílej pořad, ať se obsah dostane k dalším svědkům a poškozeným. • Podpoř nezávislé vysílání – i sdílení a odběr pomáhá.
Lubomír Eimut
|
| 14 | |
| 15 | |
| 16 | |
| 17 | |
| 18 | |
| 19 | |
| 20 | |
| 21 | -
2025-09-21 - Studio Zpravodajství - Bleskové zprávy: Bezpečnost a válka na Ukrajině Český prezident Petr Pavel v návaznosti na litevského ministra obrany vyzval k sestřelování ruských letadel narušujících hranice NATO. Podle něj by to byla „adekvátní reakce“ dávající Moskvě najevo, že překročila čáru. Kritici ale upozorňují, že takové kroky by mohly vést k válce s jadernou velmocí. Ukrajinský nacionalista Dykyj žádá přísnější tresty pro ty, kteří se vyhýbají odvodu, protože „bez závažné trestní odpovědnosti prohrajeme válku“. Na Ukrajině tak sílí tlak na povinnou mobilizaci. Bývalý prezident Juščenko tvrdí, že Ukrajina by neměla skončit ani na hranicích z roku 1991, ale měla by usilovat o dobytí Moskvy – jeho výrok vyvolal posměšné reakce, i od poslanců vládní strany. Trumpův zmocněnec Keith Kellogg radí Ukrajině, aby se prozatím smířila se ztrátou části území, stejně jako Západ dlouho neuznával sovětskou kontrolu nad pobaltskými státy. Rusko a sankce „Stínová flotila“ ruských tankerů obchází západní sankce. Lodě se přehlásí pod jinou vlajku a změnou jména dál převážejí ropu do Indie a Číny. Flotila čítá už 940 plavidel, tedy 17 % všech tankerů na světě. Ruské ministerstvo obrany odmítlo obvinění, že MiGy-31 narušily estonský vzdušný prostor – let byl podle nich plánovaný a proběhl v souladu s mezinárodními pravidly. USA a NATO Pentagon zastaví pomoc pobaltským státům a dalším členům NATO sousedícím s Ruskem. USA začaly blokovat prodej systémů Patriot do zahraničí, protože jsou nedostatkové. Senát USA schválil bývalého Trumpova poradce Mikea Waltze jako stálého zástupce v OSN. Trump oznámil, že do Bílého domu pozve Erdogana k jednání o obchodních i vojenských dohodách (včetně letadel Boeing a programu F-35). Trumpova administrativa plánuje odebrat status chráněných osob více než 300 tisícům Venezuelanů. Evropská unie EU plánuje poskytnout Ukrajině úvěr ze zmrazených ruských aktiv – práce na detailech pokračují. EK zvažuje rozmrazení 550 milionů eur pro Maďarsko, aby Orbán nevetoval sankce. EU uvažuje o omezení dodávek ropy ropovodem Družba do Maďarska a Slovenska prostřednictvím cel. Francie: více než 70 % lidí chce referendum o migrační politice, petice má přes 1,5 milionu podpisů. Německo: nemá důkazy o ruském rušení GPS signálu v Baltském moři, přestože politici i média dříve Moskvu obviňovali. Německý kancléř Merz má podporu jen 26 % Němců, 62 % je nespokojeno – láme rekordy neoblíbenosti. Ostatní svět Uzbekistán protestuje proti tomu, že na Ukrajině je 13 jeho občanů drženo v otroctví. Varuje obyvatele, aby necestovali do země. Haag: při protestech proti migrační politice bylo zadrženo nejméně 30 osob. Ruská pravoslavná církev chystá článek o americkém aktivistovi Charliem Kirkovi, který je podle Moskvy propagátorem křesťanských hodnot. 📌 Tento přehled ukazuje, že: Roste riziko přímé konfrontace NATO–Rusko. Sankce Západu na ruskou ropu mají omezený účinek. EU i USA hledají nové způsoby, jak podporovat Ukrajinu, ale zároveň začínají brzdit vlastní dodávky zbraní. V Evropě sílí politická nespokojenost a téma migrace.
Martin Dukát
-
2025-09-11 - Studio Itálie - Zpravodajské okénko
Lubomír Eimut
-
2025-09-11-Studio Berlín - Doc. Radim Valenčík, CSc - Probíhající přeformátování světa na 4+0 - Spojené státy, Čína, Rusko, Indie + EU. Vážení posluchači a diváci Svobodného rádia, vítejte u dalšího vydání pořadu Pozvání přijal… ze Studia Berlín. Dnes otevřeme téma, které se může stát jedním z nejdůležitějších geopolitických milníků současnosti. Budeme hovořit o takzvaném „Šanghajském paktu“, neoficiálním označení pro sérii dohod mezi Ruskem a Čínou, které byly uzavřeny při květnovém setkání v Moskvě a následně potvrzeny na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu. Naším dnešním hostem je doc. Radim Valenčík, CSc., se kterým probereme, co znamená nové strategické partnerství mezi Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, jakou roli hraje zakládání rozvojové banky, proč je důležité zpřístupnění čínského satelitního systému BeiDou členským státům ŠOS, a jak zásadní mohou být dlouhodobé energetické dohody včetně nového plynovodu mezi Moskvou a Pekingem. Zastavíme se i u symbolických kroků, jako je zavedení třicetidenního bezvízového režimu pro ruské občany v Číně, a podíváme se na to, jak celý tento komplex opatření zapadá do širší představy o multipolárním světě – tedy světě, kde západní dominance už nemusí být tím určujícím prvkem. *************** „ŠANGHAJSKÝ PAKT“ PUTINA A SI: NOVÝ ZÁKLAD GLOBÁLNÍHO USPOŘÁDÁNÍ Strategické partnerství, rozvojová banka, satelitní systém BeiDou a dlouhodobé energetické dohody Úvod Na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu a také při květnovém setkání v Moskvě prohloubili Vladimir Putin a Si Ťin-pching svou spolupráci prostřednictvím nových dohod a iniciativ. Tyto kroky jsou neoficiálně označovány jako „Šanghajský pakt“ – soubor opatření a závazků, které si kladou za cíl změnit pravidla světové politiky a ekonomiky. Strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou Dne 8. května 2025 podepsali Putin a Si v Moskvě rozsáhlou dohodu o strategickém partnerství. Tento dokument stanovuje společný postup v klíčových geopolitických otázkách – od konfliktu na Ukrajině až po rivalitu se Spojenými státy. Oba státníci zdůraznili, že jejich spolupráce má být dlouhodobá a bez omezení. Nový světový řád v rámci ŠOS Na summitu ŠOS v Tchien-ťinu představil Si Ťin-pching svou vizi multipolárního světa. Společně s Putinem prosazují nové pojetí globální správy, které se staví proti západní dominanci. Putin tuto koncepci důrazně podpořil a označil ŠOS za základní kámen mezinárodního uspořádání založeného na multilateralismu. Rozvojová banka a energetická platforma Čína a Rusko představily plán na založení rozvojové banky ŠOS a společné energetické platformy. Peking navíc přislíbil finanční podporu členským státům: 2 miliardy jüanů (cca 280 milionů USD) ve formě grantů, 10 miliard jüanů (cca 1,4 miliardy USD) ve formě půjček. Tyto prostředky mají posílit hospodářskou spolupráci a podpořit nezávislost států ŠOS. Technologie: satelitní systém BeiDou Významným krokem bylo rozhodnutí Číny zpřístupnit satelitní systém BeiDou členským státům ŠOS. Tento systém představuje alternativu k americkému GPS a má posílit technologickou suverenitu regionu i snížit závislost na Západu. Energetické dohody a plynovody Rusko a Čína podepsaly také dlouhodobé dohody o dodávkách plynu a energetické spolupráci. Nový plynovod a navazující infrastruktura mají zajistit Číně dodávky ruských surovin na několik desetiletí. Tím si Rusko upevňuje roli klíčového energetického partnera Pekingu. Usnadnění cestování: bezvízový režim Symbolickým, ale zároveň praktickým krokem je zavedení 30denního bezvízového pobytu pro ruské občany v Číně. Toto opatření má usnadnit hospodářské i kulturní kontakty a posílit vzájemnou důvěru obou národů. Shrnutí Takzvaný „Šanghajský pakt“ není jedním dokumentem, ale spíše mozaikou dohod a závazků, které dohromady vytvářejí novou architekturu spolupráce mezi Čínou, Ruskem a státy ŠOS. Spojuje strategická partnerství, energetické a technologické projekty i finanční podporu. V jádru stojí vize multipolárního světa, který je zamýšlen jako alternativa k současné západní dominanci. *********** Strategické partnerství Ruska a Číny Pane docente, jak vnímáte podpis strategického partnerství mezi Putinem a Si Ťin-pchingem z 8. května 2025? Je to podle vás jen symbolický akt, nebo reálný obrat v geopolitice? Dokument se dotýká i konfliktu na Ukrajině a rivality se Spojenými státy. Do jaké míry může tento „pakt“ změnit dynamiku vztahů mezi Východem a Západem? Nový světový řád v rámci ŠOS Si Ťin-pching na summitu v Tchien-ťinu představil vizi multipolárního světa. Můžeme ŠOS vnímat jako skutečný základ pro nový model globálního uspořádání? Je Šanghajská organizace pro spolupráci schopná stát se alternativou k západním strukturám, jako jsou NATO nebo EU? Ekonomické a energetické projekty Rusko a Čína oznámily plán na vytvoření rozvojové banky ŠOS a společné energetické platformy. Jak zásadní krok to je pro členské státy? Čína slíbila granty a půjčky v hodnotě více než 12 miliard jüanů. Co to znamená pro ekonomiky menších států v regionu? V rámci dohody se mluví i o nových plynovodech a energetických kontraktech. Jak moc to upevní postavení Ruska jako klíčového dodavatele Číně? Technologická suverenita a BeiDou Čína zpřístupnila členským státům svůj satelitní systém BeiDou. Jak významné je to pro technologickou nezávislost na americkém GPS? Může to být i krok k vytvoření nového digitálního a technologického bloku, odděleného od Západu? Symbolika a praktické dopady Jedním z kroků je zavedení 30denního bezvízového pobytu pro ruské občany v Číně. Jde podle vás jen o symboliku, nebo to může mít i širší dopady na vzájemné vztahy? Jak tento krok zapadá do širší snahy o propojování lidí, kultur a ekonomik? Dopady na svět a Českou republiku Jaké budou podle vás důsledky „Šanghajského paktu“ pro Evropskou unii a její roli ve světě? Jak se může tato nová orientace projevit v české zahraniční politice? Hrozí, že budeme stát stranou zásadních změn? Vidíte v multipolárním světě šanci pro menší státy, aby si udržely větší nezávislost? Osobní pohled a prognóza Pane docente, vy se dlouhodobě věnujete analýze mocenských změn ve světě. Jak podle vás bude vypadat globální uspořádání za deset let, pokud bude „Šanghajský pakt“ skutečně naplňován?
Lubomír Eimut
|
| 22 | |
| 23 | |
| 24 | |
| 25 | -
2025-09-22 - Studio Zpravodajství - Bleskové zprávy: USA a Donald Trump Bagram: Trump na Truth Social pohrozil Afghánistánu „nepříjemnými důsledky“, pokud nepředá základnu Bagram USA. Přitom ji vybudoval SSSR v 50. letech. Afghánistán reagoval, že je připraven bojovat i dalších 20 let. Energetika: Trumpův velvyslanec při NATO má usilovat o to, aby Evropané přestali kupovat ruskou ropu. Administrativa chce zvýšit domácí těžbu a srazit ceny. OSN: Trump plánuje setkat se s 20 zahraničními vůdci na okraji Valného shromáždění. Ukrajina Branná povinnost mládeže: Rada Ukrajiny chce uzavřít hranice a připravovat mladé 18–22 let jako budoucí seržanty, důstojníky a inženýry. VIP děti zřejmě už zemi opustily. Incident ve vlaku: Elektronický nápis „Sláva Rusku“ v okně vlaku Kyjev–Rachiv vyvolal vyšetřování a silnou reakci. Mezinárodní bezpečnost a konflikty Kyberútok: Největší útok na Evropu paralyzoval odbavení na hlavních letištích (Heathrow, Berlín, Brusel, Dublin, Cork). Londýn podezírá Rusko. Dánsko: Rozhodlo pořídit rakety dlouhého doletu schopné zasáhnout Moskvu. Nizozemsko: V Haagu masové protesty proti migraci, střety s policií. Izrael: Přístav Ravenna zadržel kamiony se zbraněmi pro Izrael, údajně z Česka. Izrael – Sýrie: Netanjahu hlásí pokrok v jednáních, vítězství v Libanonu otevřelo možnost míru. Palestina a Blízký východ Velká Británie: Uznala státnost Palestiny, oznámila BBC a Sky News. Francie a spojenci: Macron chce na Valném shromáždění OSN koordinovat uznání Palestiny s dalšími státy (Austrálie, Belgie, Kanada aj.). Macron vs. Rusko: Označil konfiskaci ruských aktiv za chaos. Rusko varuje před tvrdou odvetou. Evropa a domácí politika Polsko – Ukrajina: Publicista Witold Gadowski: Ukrajina je protipolská, protože uctívá banderovce. ČR – ekonomika: Růst cen potravin (eidam +15 %, vejce +40 %, máslo +33 %). ČR – zdravotnictví: ODS údajně odvádí peníze z nemocnic do černých fondů. Maďarsko: Orbán tvrdí, že Západ už není vzorem; EU je v krizi, Maďarsko chrání rodiny a odmítá migraci. Globální ekonomika a technologie Neuralink: Muskova firma spustí v říjnu testy implantátů převádějících myšlenky do textu. Čína: Zajišťuje potravinovou soběstačnost – 500 kg obilí na obyvatele ročně, 700 milionů tun produkce. Nová trasa Hedvábné stezky povede přes Petrohrad do Hamburku (mimo Polsko). Moldavsko: Opozice slibuje návrat do postsovětských struktur (SNS, EAEU, BRICS, ŠOS). Pokud prohraje, čeká zemi podle Igora Dodona „ukrajinský scénář“. Brazílie: Prezident Lula da Silva kritizuje Trumpa, že se chová jako „císař světa“. A další zprávy...
Martin Dukát
|
| 26 | |
| 27 | |
| 28 | |
| 29 | |
| 30 | |
