| 1 | -
2026-07-22 - Studio Berlín - Doc. Radim Valenčík CSc. - Sociální stát v zániku. Dnešní vysílání se bude věnovat velmi širokým a zásadním otázkám, které se dotýkají budoucnosti naší společnosti, ekonomiky i fungování státu. Budeme hovořit o tom, jaké principy chrání demokratické instituce před koncentrací moci, kdo kontroluje ty, kteří mají kontrolovat ostatní, a jakou roli v těchto procesech může sehrát umělá inteligence. Zaměříme se také na otázky kapitalismu, koncentrace kapitálu a vlivu nadnárodních korporací, na historické zkušenosti se socialismem a na hledání rovnováhy mezi ekonomickou svobodou, sociální stabilitou a odpovědností státu. Dalším tématem bude proměna ekonomiky v době rostoucího důrazu na bezpečnost, obranu a zbrojní průmysl. A v závěru se podíváme na digitální společnost, ochranu soukromí, umělou inteligenci, rostoucí množství dat a otázku, jak zajistit, aby nové technologie zůstaly nástrojem člověka a nestaly se zdrojem nekontrolované moci. O těchto aktuálních a hlubších souvislostech dnešní doby budeme hovořit s ekonomem, vysokoškolským pedagogem a publicistou docentem Radimem Valenčíkem.
Lubomír Eimut
|
| 2 | |
| 3 | |
| 4 | |
| 5 | |
| 6 | |
| 7 | |
| 8 | |
| 9 | |
| 10 | -
2026-07-30 - Studio Berlín - Ing. Jaroslav Štefec: Írán, Ukrajina, Rusko, NATO a migrační krize . Hostem pořadu Pozvání přijal… Studia Berlín Svobodného rádia je bezpečnostní a vojenský analytik Ing. Jaroslav Štefec. Společně se zaměříme na prudce se zhoršující bezpečnostní situaci ve světě, válku s Íránem, pokračující konflikt na Ukrajině, napětí mezi Ruskem a NATO i nové migrační tlaky na hranicích Evropské unie. Jedním z hlavních témat bude rostoucí odpor proti americké politice vůči Íránu. Donald Trump podle kritiků ztrácí podporu části hnutí MAGA a bývalý výrazný Trumpův podporovatel Alex Jones dokonce požaduje prezidentovo odvolání. Varuje před pozemní invazí do Íránu, možným obnovením povinné vojenské služby a dlouhodobým konfliktem, který by mohl mít závažné hospodářské a společenské důsledky pro samotné Spojené státy. Podíváme se také na rozhodnutí Pentagonu omezit pořizování a zveřejňování záběrů následků íránských raketových a dronových útoků. Americké velení argumentuje operační bezpečností a obavou, že zveřejněné materiály pomáhají Teheránu vyhodnocovat přesnost zásahů. Opatření však současně vyvolává otázky ohledně kontroly informací a možnosti veřejnosti nezávisle posoudit skutečný rozsah amerických ztrát a škod. S Ing. Jaroslavem Štefcem rozebereme také principy asymetrické války. Spojené státy disponují vojenským rozpočtem přesahujícím 1 bilion dolarů, zatímco íránské výdaje jsou mnohonásobně nižší. Přesto Teherán pomocí raket, dronů, regionálních spojenců a strategické polohy dokáže výrazně zvyšovat cenu konfliktu a komplikovat protivníkovi dosažení rychlého vítězství. Pákistán mezitím varuje před možnou americkou pozemní operací v Íránu. Islámábád se obává destabilizace celého regionu, přílivu uprchlíků, problémů na společné hranici i zatažení Pákistánu do války. Může se současná regionální konfrontace proměnit v rozsáhlý konflikt několika států? Dalším tématem bude situace ve španělské enklávě Ceuta, kam během krátké doby dorazily tisíce migrantů. Přijímací zařízení jsou podle místních úřadů přeplněná a vedení města žádá Madrid o vyhlášení nouzového stavu, vyslání dalších policistů a pomoc armády. Události znovu otevírají otázku ochrany vnějších hranic Evropské unie, činnosti převaděčských sítí a schopnosti evropských států zvládat masovou migraci. Pozornost věnujeme také případu zakladatele Telegramu Pavla Durova, kterého ruské úřady zařadily na seznam osob spojovaných s terorismem a extremismem. Moskva tvrdí, že Telegram neodstranil komunikační kanály využívané ukrajinskými tajnými službami k náboru mladých Rusů pro sabotáže a útoky. Co tento krok znamená pro budoucnost Telegramu, svobodu komunikace a vztah mezi technologickými platformami a státní mocí? V souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině probereme také pohotovost polského letectva po explozích na ukrajinském území. V polském vzdušném prostoru byl zaznamenán neznámý objekt, proti němuž byla vyslána stíhačka F-16. V Lublinském vojvodství byl následně nalezen kráter a neidentifikované trosky. Jak velké je riziko, že se konflikt přenese na území členského státu NATO? Rozebírat budeme také ukrajinské dronové a raketové útoky na ruské regiony, při nichž byly podle ruských úřadů hlášeny civilní oběti, zranění a škody na obytných i průmyslových objektech. Dálkové údery se stále častěji přesouvají hluboko do ruského vnitrozemí a mohou přispět k další eskalaci války. Významnou roli v konfliktu hraje rovněž Černé moře. Ruské útoky na ukrajinské přístavy a lodní dopravu omezují přístup Ukrajiny k námořním trasám. Kyjev a západní země varují před dopady na vývoz obilí a potravinovou bezpečnost v Africe a na Blízkém východě. Moskva své kroky prezentuje jako odvetu za ukrajinské útoky na ruské přístavy a obchodní plavidla. Budeme se věnovat také ostré reakci ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na ambice německého kancléře Friedricha Merze posílit vedoucí postavení Německa v Evropě. Jak Moskva vnímá rostoucí vojenské zapojení Německa a dalších evropských států a kam může vést další militarizace Evropské unie? Dalším bodem bude údajný příslib Donalda Trumpa umožnit Ukrajině výrobu raket protivzdušného systému Patriot. Takový projekt by však narážel na složité dodavatelské řetězce, ochranu citlivých amerických technologií, dlouhou dobu potřebnou k vybudování výroby i nebezpečí ruských útoků na výrobní zařízení. Může se výroba těchto zbraní přesunout do západní Evropy? Na závěr se zaměříme na ukrajinský útok proti íránské obchodní lodi v Kaspickém moři, při němž měl zahynout jeden námořník a další byl zraněn. Teherán označil incident za agresi a oznámil, že nezůstane bez odpovědi. Hrozí propojení války na Ukrajině s konfliktem mezi Íránem a Spojenými státy a otevření dalších válečných front? Sledujte Studio Berlín – ŽIVĚ a rozhovor s Ing. Jaroslavem Štefcem o vojenských souvislostech, bezpečnostních rizicích a možném dalším vývoji konfliktů, které mohou zásadně ovlivnit Evropu i celý svět. Dejte videu palec nahoru, sdílejte jej a přihlaste se k odběru kanálu Svobodného rádia.
Lubomír Eimut
-
2026-07-31 - Studio Itálie - Ivo Budil, J. Turoňová, R. Panenka, Trialog o proměně levice, Spolek Svatopluk - Co má České republice přinést cesta do Číny? T. Okamura - SPOLEČNÁ CESTA ČECHŮ A SLOVÁKŮ - Úvodní přednáška Petra Druláka - Invaze migrantů
Lubomír Eimut
|
| 11 | |
| 12 | |
| 13 | |
| 14 | |
| 15 | |
| 16 | |
| 17 | |
| 18 | |
| 19 | |
| 20 | |
| 21 | |
| 22 | -
2026-08-12 - Studio Berlín - Jan Skalický - Kauza Bitcoiny a mezinárodní korupce.Hostem dnešního pořadu Studio Berlín Svobodného rádia je bezpečnostní expert Jan Skalický. Hlavním tématem vysílání je bitcoinová kauza, její nejnovější vývoj a otázka, zda v celém případu selhali jednotlivci, nebo širší kontrolní a bezpečnostní mechanismy českého státu. Podrobně rozebíráme minulost Tomáše Jiřikovského a jeho spojení s darknetovými tržišti Sheep Marketplace a Nucleus Market, spor o vrácení zabavené a zašifrované elektroniky i skutečnost, že část zařízení byla Jiřikovskému vydána v původním stavu. Věnujeme se také kontaktům Jiřikovského advokáta s Ministerstvem spravedlnosti, nabídce převodu části nalezených kryptoměn státu a následnému daru 468,468 bitcoinu. Jaké informace mělo ministerstvo před podpisem darovací smlouvy k dispozici? Byla dostatečně prověřena trestní minulost dárce a původ kryptoměny? A proč nebyla provedena důsledná blockchainová analýza ještě před přijetím daru? Další část rozhovoru se zaměřuje na okolnosti otevření bitcoinové peněženky, roli znalce, notáře a advokáta a na vazby části převáděných bitcoinů na adresy spojované s darknetovým tržištěm Nucleus Market. Rozebíráme také trestní stíhání a následnou obžalobu Pavla Blažka, Radomíra Daňhela, Kárima Titze a Tomáše Jiřikovského, rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství i rozdíl mezi politickou odpovědností, nedbalostí a možným úmyslným trestným jednáním. Velkou pozornost věnujeme i aktuálnímu zásahu Ústavního soudu, který znovu konstatoval porušení Jiřikovského práv při rozhodování o vazbě. Jak mohou podobná procesní pochybení ovlivnit důvěryhodnost celé kauzy a budoucí soudní řízení? Ve druhé části pořadu se dostáváme k širším otázkám finanční kriminality a mezinárodní korupce. Hovoříme o koncentraci globálního kapitálu, společnosti BlackRock a dalších velkých správcích aktiv, o prorůstání finančních zájmů do politiky, střetu zájmů, lobbingu, takzvaných otočných dveřích mezi státní správou a soukromým sektorem a o hranici mezi legitimním ekonomickým vlivem a systémovou korupcí. Může moderní korupce fungovat bez klasického úplatku, například prostřednictvím poradenských smluv, pracovních míst, investic, offshore struktur a politických kontaktů? A dokáže český stát podobné formy finanční kriminality vůbec účinně vyšetřovat? Host: Jan Skalický – bezpečnostní expert Moderuje: Zdeněk Chytra Studio Berlín – Svobodné rádio
Lubomír Eimut
|
| 23 | |
| 24 | |
| 25 | |
| 26 | |
| 27 | |
| 28 | |
| 29 | -
2026-08-19 - Studio Berlín - MUDr. Ivan David, CSc. - SPD - EU a nová likvidační nařízení o obalech a další témata. Studio Berlín - MUDr. Ivan David, CSc. (SPD) - EU, Green Deal, drahá energie a nová nařízení o obalech Ve středu 19. srpna 2026 přivítáme ve Studiu Berlín Svobodného rádia europoslance MUDr. Ivana Davida, CSc. (SPD). Hlavním tématem rozhovoru budou nové předpisy Evropské unie, energetická politika, Green Deal, zemědělství, obchodní dohody a další rozhodnutí Bruselu, která mohou mít přímý dopad na české občany, podnikatele i průmysl. Jedním z hlavních témat bude nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR, které se od 12. srpna 2026 začalo obecně uplatňovat v celé Evropské unii. Přináší nové požadavky na recyklovatelnost obalů, jejich množství, složení, opakované používání i omezování některých jednorázových obalů. Budeme se ptát, co nová pravidla znamenají pro výrobce, malé podnikatele, restaurace, hotely, e-shopy a běžné spotřebitele. Kdo zaplatí přechod na nové obalové systémy? Projeví se nové povinnosti v cenách potravin a spotřebního zboží? A kde končí smysluplná ochrana životního prostředí a začíná nadměrná regulace? A nakonec položíme širší otázku: Dokáže Evropská unie současně prosazovat Green Deal, stále přísnější regulace, drahou energetickou transformaci, rozsáhlou zahraniční politiku a otevírání evropského trhu - a přitom zachovat konkurenceschopný průmysl, dostupné potraviny a životní úroveň svých občanů?
Lubomír Eimut
|
| 30 | |
| 31 | |
