Bezpečnostní situace EU, která se stává stále více eurokoncentrákem pracujících bílých křesťanů, především východ od německých hranic je stále horší. Je to dáno především kvalitou, či spíše nekvalitrou politické reprezentace. Největší rozvrat je vidět tam, kde zapouští kořeny takzvaný multikulturalismus, v praxi protibělošský a protikřesťanský rasismus, dále militantní bezdětný lesbický feminismus a různé úchylky sexuálního charakteru transformované do podoby rádoby pozitivistických ideologií pravdy a lásky. Přidáme-li k tomu korupci, omezenost, byrokratickou tupost a zbabělost, rozvrat školství a rodiny, nezájem o bílé děti, ne-li přímo jejich utiskování experimenty typu inkluze, téměř povinného výběru z několika desítek pohlaví, a samozřejmě koloniální přístup k zemím na východ od německých hranic, máme definovanou vnitřní politiku EU vedené Německem, která stále více připomíná žalář národů. Rozvrat společnosti vede k rozvratu bezpečnosti. Vzorovým příkladem je německá armáda, Bundeswehr.
Zločinný papírový tygr
Současný Bundeswehr má oficiálně 248 000 vojáků, přičemž je uváděno 60 431 příslušníků pozemních sil, 27 704 letectva, 16 333 námořnictva, 19 000 zdravotní služba, 56 000 základny, 41 098 společných logistických a podpůrných sil (logistici, vojenská policie, vojska ochrany proti zbraním hromadného ničení a teritoriální velitelství), ministerské úřady, jimž podléhají sport, služební kynologie, vojenské hudby, verifikační střediska, a média. Čísla a součty poskytují různé zdroje odlišné. K tomu 27 000 příslušníků záloh. V době studené války měl jen Bundeswehr 485 000 vojáků. Po spojení Německa bylo převzato zanedbatelné množství východoněmeckých vojáků, kteří jsou v současnosti již stejně v důchodu.
Ze strategického a taktického hlediska tvoří Bundeswehr především 1. a 10. tanková divize (včetně německo-francouzské brigády) a divize rychlého nasazení. Němci figurují rovněž v mnohonárodním sboru s velitelstvím v polském Štětíně, dále v Německo-nizozemském sboru a v Eurocorpsu. Hlavní výzbroj tvoří 328 (plánovaný počet) tanků Leopard 2, reálně ve službě zhruba 250, plánovaných 450 bojových vozidel pěchoty Puma sporné taktické hodnoty, jejichž plné zavedení do výzbroje se stále odkládá, 390 bojových vozidel pěchoty Marder, které již měly být vyřazeny a zhruba 185 samohybných kanonových houfnic PzH 2 000, částečně ve skladech, 132 víceúčelových a 87 stíhacích letounů Typhoon a 28 Tornado.
Dědic německých armád, které dokázaly porážet silnější nepřátele, se stal papírovým tygrem v růžových kalhotkách. Bundeswehr v současnosti postrádá dostatečné množství vojáků a techniky, především funkční bojové techniky. Z důvodu nedostatku financí, které pohlcují ideologické projekty odtržené od reality, ekologismus, globální sexuální revoluce, afroislámští migranti, neziskovkáři a další paraziti všeho druhu, nejezdí Bundeswehru polovina tanků, nelétá třetina letadel, vojáci cvičí s košťaty a ze šesti ponorek je bojeschopná. A to Německo doslova koloniálně vyžírá všechny státy EU na východ od svých hranic a pomohlo si i krizí v Řecku.
Bundeswehr se může od devadesátých let pochlubit mimo rozvratu a odpadnutí od civilizovaných hodnot hlavně účastí na válečných zločinech států NATO a EU v Jugoslávii. Jedná se především o pomoc chorvatským separatistům při genocidě Srbů v enklávě Srbská krajina a rovněž pomoc kosovským teroristům z UCK při protisrbských etnických čistkách. V případě Srbské krajiny byly odposlechnuty rozhovory a povely germanofonních důstojníků, kteří veleli chorvatským formacím. Můžeme to označit za pokračování plodné spolupráce Německa z balkánskými muslimy, z nichž nacisté v době druhé světové války vytvořili dvě divize. Muslimští primitivové byli dokonce pasováni na čestné árijce. Bohužel se vyznačovali ubohou bojovou morálkou a dokázali především vraždit, loupit a znásilňovat civilní obyvatelstvo.
Zločinů v Jugoslávii se v devadesátých letech dopustili především příslušníci 10. tankové divize a její 37. mechanizované brigády, do jejíž podřízenosti byla převedena (afilace = přidružení/fúze) ministrem Stropnickým naše 4. brigáda rychlého nasazení (polovina pozemních sil) s velkou podporou současného premiéra Babiše. Od současného ministra obrany Metnara můžeme čekat, pokud možno, ještě něco horšího. Babiš si ho evidentně pěstuje, protože takový charakter, který by za něj podepsal Marákeš se hledá těžko. Nemůžeme se proto divit, že z Metnarovy dříve evidentně plagiátorské práce na ostravské univerzitě je najednou práce bez nedostatků.
Bez vojáků není vítězství
Hlavním problémem jsou však vojáci. I když se horečně nakoupí další výzbroj, nebude ji mít kdo obsluhovat. Nové zbraňové systémy navíc omezují použitelnost nepočetných záloh. Není to tak dlouho, co byla v Německu zcela zrušena prezenční služba, i když postihovala pouze část mladé generace. Nábor dobrovolníků do profesionální armády nepokrývá ani minimální potřeby, přičemž i z potenciálních žoldáků je velká část vyřazena pro fyzickou, či duševní neschopnost, případně pro vlastenecké názory neslučitelné se současnou ideologií multikulturalismu. Výsledkem je stále horší úroveň a nižší použitelnost vojáků z hlediska bojového nasazení. Počty neodpovídají kvalitě. Šaškárny v podobě přehlídek, prezentací pro veřejnost a média a cvičení jen obtížně zakrývají stále ubožejší realitu, což je ostatně problém většiny armád EU. Dlouhodobá protivlastenecká propaganda v Německu rovněž nezvyšuje zájem o službu v armádě. Ostatně kdo by měl zájem sloužit v armádě nasáklé stupidními ideologiemi a feminismem za stále zkrachovalejší a protinárodnější režim euromarxistů, ať již bývalých komunistů, sociálních demokratů, nebo takzvaných křesťanů podlézajících islámu.
Německé vedení neví jak řešit problém. Proto se objevila v médiích informace mluvčího Bundeswehru, že se uvažuje o možnosti přijímat do armády cizince, kteří mají příslib získání německého občanství. Tento názor potvrdil rovněž reprezentant německé sociální demokracie Brunner, bezpečnostní reprezentant německých euromarxistů. Naopak vlastenecká AfD prosazuje návrat k povinné prezenční službě. Jenže z toho mají euromarxisté panickou hrůzu. Horšící se hospodářské výsledky Německa, které potvrzuje nedávno snížený rating Deutsche Bank, povedou k rostoucímu odporu proti současné politické reprezentaci. Dát zbraně domácím brancům by mohlo být nebezpečné, protože by se mohli postavit za zájmy vlasti proti ničitelům národa a slouhům cizáků. Robotická válka skloňovaná v médiích je reálně v nedohlednu a elity požadují preventivní útok proti Rusku. Volá po něm rovněž německá ministryně obrany von der Leyen, která tím dokazuje svoji profesní úroveň i odpovědnost vůči národu. Stejně jako český generál Pavel a nejen on. Proto se shánějí žoldáci ochotní položit život za multikulturalisty a oligarchy v preventivní válce proti Rusku. S jinou se nepočítá a afroislámská invaze je v Německu vítaná.
Multikulturní armády v praxi
Euromarxisté pobláznění Kalergiho protievropskou a protibělošskou rasistickou ideologií přehlížejí historické zkušenosti, ať již z hlouposti, nebo záměrně pod vlivem korupce, či vydírání. Ty ukazují, že multikulturní armády za moc nestojí a multirasové jsou doslova nebezpečné. V praxi to potvrdila už německá policie, která přijala do svých služeb různé muslimy a jiné africké migranty, především Turky. Výsledkem byly uniformované zločinecké gangy. Němci využívali ve druhé polovině devatenáctého století a počátkem dvacátého ve svých nepočetných koloniích domorodé vojáky, stejně jako Britové, Francouzi, Holanďané, Italové, Belgičané, Španělé a Portugalci. V bitvě u Tangy se dokonce útvaru složené z malého množství vojáků doplněných záložníky a domorodými vojáky odrazit britskou vyloďovací operaci realizovanou rovněž z větší části domorodci, a to z Indie. K německému vítězství ovšem napomohl víc, než domorodí askariové bažinatý pobřežní terén plný pijavic, hadů a především hnízd divokých včel. Domorodci proti domorodcům, dnes se to stává evropskou realitou.
Jinak se koloniální armády obvykle vyznačovaly opakovanými vzpourami a vražděním bílých důstojníků. Podle vzpomínek účastníků byli domorodí vojáci mnohdy nepředvídatelní a násilničtí, zvláště afričtí a islámští. Někteří byli brutálně odvážní, jiní prchali před moderními zbraněmi a bylo obtížné je využívat k organizovanému vedení boje. Nejvíc se takové rozdíly mezi vyspělou a africkou civilizací ukázaly na bojišti ve válkách mezi Izraelem a arabskými a muslimskými zeměmi.
V období po druhé světové válce přišly koloniální metropole o svoje kolonie a mnohdy se do vedení národního hnutí odporu dostali právě domorodí vojáci. Později můžeme za koloniální armády označit jihokorejskou, jihovietnamskou bojující za americké zájmy, afghánskou bojující z žoldu SSSR a v posledním období opět iráckou, afghánskou bojující za zájmy USA. Výsledky jsem viděl i osobně v Iráku, kde naši instruktoři konstatovali, že ve dne cvičí policisty, kteří jsou v noci teroristi. Tak či onak, konflikt se nakonec vždy dostane do rasové, nebo etnické podoby.
Představy, že běloši jsou rasisti a černoši nikoli je jednou z hlavních lží a nesmyslů multikulturní propagandy. Přes 80 % znásilnění v západní Evropě šlo v letech 1944 a 1945 na vrub černošských vojáků. Generál De Gaulle podal oficiální stížnost generálu Eisenhowerovi a americký prokurátor přijímal týdně kolem 500 hlášených znásilnění, přičemž to bylo 15 až 20 % skutečného počtu znásilnění evropských žen americkými vojáky ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Německu. Je vcelku známé, že snad největší rasisti jsou Japonci, kteří jsou po likvidaci bílé skupiny Ainu na severu v podstatě jednonárodním a jednoetnickým monolitem, obecně vysoce úspěšným.
Do určité míry jsou rasisti všichni bez ohledu na to, co vykládají jako politická školení lehkověrným hlupákům. Stačí si připomenout Kocábův zájem o život v Chánově, nebo názory různých neziskovkářů na možnost, že by si měli afroislámské migranty ubytovat doma a za svoje. Konec konců, ani pan Kalousek si do bytu nenastěhoval žádné migranty, přestože by je hravě uživil a prosazuje jejich invazi k nám, samozřejmě jako všichni multikulturalisté za peníze těch druhých.
Ostatně úspěchy multikulturalismu jsme viděli i v Evropě v Jugoslávii, Rusku, na Ukrajině, v Baskicku, jižních Tyrolích a nakonec i doma, když se na přelomu let 1992/1993 rozdělilo Československo. I v USA to doslova vře. Stačí připomenout knihu Všechny jejich lži. Školní ukázkou nemožnosti a neúspěchu multikulturalismu bylo Rakousko, odkud při první příležitosti prchli v roce 1918 Poláci, Češi, Slováci, Jihoslované (Srbové, Chorvati, Slovinci, Bosňáci), Zakarpatoukrajinci a nakonec i Maďaři, mnohdy po létech bojů za samostatnost. Aktuálně to vidíme názorně v Jihoafrické republice. Reprezentanti bílé menšiny, která je v multikulturním ráji brutálně utlačována byli nedávno sondovat v Rusku možnost přestěhování. Kupodivu nikoli do úžasné EU pravdy a lásky, která bělochy a křesťany v Africe v klidu odepsala a o černém rasismu systematicky mlčí, pokud jej přímo nepodporuje, přičemž stejně nepřátelsky se chová i k Izraeli, který je obklíčen islámskou agresivitou a primitivismem. Kolem 75 % jihoafrických černochů přiznalo, že někoho znásilnili a v jiných zemích Afriky to není o mnoho lepší, přičemž se tam stále šíří kanibalismus a AIDS. Samé možnosti špičkového obohacení pro Evropany.
Podle německých sociálních demokratů, kteří doslova řídí současnou ČSSD Hamáčka a dalších multikulturních reprezentantů a poskoků pražské havlérky a sudeťáků se hledají odborníci pro Bundeswehr. Mezi ilegálními afroislámskými migranty je, jak známo, plno pologramotných syrských doktorů a inženýrů ze Somálska, bývalého islámského státu i odjinud. Nicméně krást, vraždit, znásilňovat, loupit a kšeftovat s drogami umí mnozí z nich výborně, což ukázali právě v Sýrii. Co asi budou dělat, až je přijmou do Bundeswehru? Až dostanou zbraně, budou poslouchat především povely z mešity. Proč by poslouchali jakési trapné německé muženy v uniformách, které se stydí za to, že jsou chlapi a Němci a sami nevědí, které pohlaví mají z těch více, než třiceti. Ostatně daleko zajímavější je loupit a znásilňovat v bohatém Německu, než bojovat proti motivovaným Rusům bránícím svoji zemi. Leckterý z islámských teroristů, dnes uprchlíků, působících v Kosovu, Bosně, Německu, Francii, nebo Švédsku si možná vzpomene, že válka v Afghánistánu, či Sýrii byla krvavá i pro bojovníky proroka.
Evropu možná čeká velké multikulturní safari. Otázkou je, zda to bude bělošské, nebo černošské safari a zda se omezí jen na západní Evropu. Lze se obávat, že komplot Babiš-Hamáček-Filip-Zeman nám chystá něco takového. Co udělali Babiš a parta jeho protinárodního komplotu pražské havlérky za posledních pět let na obranu vlasti před afroislámskou invazí? Žvaní o tom, že nebudou přijímat ilegální migranty a už se v souladu s deklarací z Marákeše a Kompaktem OSN připravují je přijímat masově legálně. Ostraha hranic je dodnes nulová. Stačí se podívat do Prahy a Brna a pomalu je to tam jako v Marákeši. Co proti ilegálnímu přistěhovalectví a ubytovávání Afričanů v ČR udělali ministři na ANO Babiš a Metnar a za ČSSD Chovanec a Hamáček?
