2025-11-26 – Studio Kladno – Nad dotazy posluchačů – Zůna v SPD – Migranti obohacují Itálii.
2025-11-03 – Studio Kladno – Výběr zajímavých článků z internetu: Zoufalý výsadek. Zoufalý výsadek. Ukrajina už nemůže, ukázalo se u Pokrovsku — Parlamentní listy Vy máte stále nějaký nesoulad… Česká televize se ptala, Babiš se smál — Parlamentní listy Ošklivá pravda o Markétě Pekarové Adamové v den jejího konce — Parlamentní listy Za sbírku na ukrajinskou raketu vězení? Advokát Nielsen promluvil — Parlamentní listy „Kradli, plýtvali, ničili vám život.“ Babiš Fialovi osolil porážku — Parlamentní listy Únik z laboratoře: Zřejmě řízený. Pokusné krysy skvěle reagují. Proč selhaly volební podvody? … Trojka má našlápnuto — Protiproud info (autor Petr Hájek) Tiše schválili, co dřív popírali: Migranti mají přijít. … Suverenita vypadla z okna. Vrátí se vůbec někdy? — Protiproud info (autor Ivan Poledník) Lejnová zavedla „štít pro demokracii“: Připravte se držet ústa, platit a vítat vetřelce. … Tyranie jak víno — Protiproud info (autor Robert Williams) Lipavskému chybí slova o Rusku? Zbořil mu jich naložil — Parlamentní listy Tajemné ruské úderné drony „bez antén CRPA“ … Analýza — Nová republika (autor Michal Svatoš) Ruské zklamání — Nová republika (překlad článku The Russian Regret z The Unz Review; překlad Zvědavec) „Kostky jsou vrženy“, „Válka bude“… K úderu soustředěn podivuhodně shodný počet střel Tomahawk! Analýza — Nová republika (autor Michal Svatoš)
2025-01-17 – Studio Kalich – Monitor, procházka zprávami, informacemi a názory. Turecko potvrdilo útok na klíčový plynovod. Trump dal Rusku a Číně luxusní dárek. Premiér Spojeného království Starmer, podepsal dohodu o “100letém partnerství” s Ukrajinou. Migranti páchají šestkrát více trestných činů než Němci. Operace vakcínové pasy. Cestovní kancelář – Poslanecká sněmovna. Vzdělávání nebo debilizace národa?
2024-10-28 – Studio Kalich – Monitor, procházka zprávami, informacemi a názory. Několik slov k výročí 28. října. Penicilínka. Jak luštit Fialovy signály. Je Petr Fiala vědec? Udělat ze školy Netflix. Svazácký donašeč a zmatený komentátor. Nové nařízení EU útočí na tištěné knihy. Kanada zahajuje eutanazii osob poškozených vakcínou COVID-19. Trump míří k vítězství. Zelenskyj prosí Rusko o obnovení smluv, které zmařil. Země ze západu Evropy nebezpečně rozzlobila Moskvu, to nezůstane bez trestu! Kdo a proč vypustil zprávu o vojácích KLDR na Ukrajině. NATO, migranti v EU a nadcházející válka v Moldavsku. Korespondenční volby jsou koncem spravedlnosti.
2024-09-23 – Studio Kalich – Monitor, procházka zprávami, informacemi a názory. Západ posílá na Ukrajinu “bacil moru”. Zelenskij otevřeně vyzývá k terorismu proti obyčejným Rusům. Zima udeří už 24. září, radují se Rusové, očekávají opakování legendární zimy 1941/42! Pakt budoucnosti OSN: Digitální ID, očkovací pasy, masivní cenzura. Prší, prší, len sa leje (3). 10. září se z izraelských osadníků stali nelegální migranti. V Německu je nejvíce uprchlíků od 50. let minulého století. Ruští kosmonauti překonali světový rekord. Nová “myslící” umělá inteligence dokáže podvádět a okrádat lidi o peníze. Hrozí bída, úroky dolů. Politici v dozorčích radách krajských nemocnic. Projev předsedy vlády k povodním. Něco k volbám.
2023-12-27 – Studio Itálie – Zpravodajské okénko – jak “nĕkteří” migranti reagují v Itálii na vánoční tradice atd.
2023-09-21 – Studio Kalich – Monitor, procházka zprávami, informacemi a názory. AFU u Kleščejevky zklamaly elektronické mapy. Kirill Budanov se vydal ve stopách Wilhelma Canarise. Putin obvinil Spojené království z výcviku ukrajinských sabotérů. 6 měsíců v Německu a jdete volit. Migranti mohou zajásat. Má většina lidí podprůměrné IQ, když tak lehce dokázali uvěřit pohádce o škodlivém CO2? Bývalá premiérka Nového Zélandu Ardernová naléhá na OSN, aby zakročila proti svobodě projevu jako válečné zbrani (Elektronické) Volby. Drzost Pekarové převyšuje i její hloupost.
2022-10-25 – Studio Kalich – Co se nevešlo do včerejšího Monitoru.Ti, kdo si chtějí ukousnout ze zlatého ruského koláče, na to nakonec doplatí sami. Mohou volby v USA v polovině volebního období změnit vývoj války mezi NATO a Ruskem na Ukrajině? Krize nechává Francouze bez sýra a salámu. Nelegální migranti platí až 10 000 eur za cestu na vodních skútrech z Maroka do Španělska. Premiér Orbán Na summitu EU jsme hájili maďarské zájmy. Ivan Hoffman o znásilněné pravdě. Raději investovat do revoluce. Začal hon na grázly, nebo je ještě brzy?
Martin Koller – Nebudeme se hrbit
Výše uvedené slovní spojení, které bychom mohli označit jako slogan, působí z hlediska české historie i reality poněkud komicky. Stačí si připomenout české podlézání a hrbení v době třistaleté rakouské okupace. Česky, či moravsky se nakonec čistě mluvilo pouze na vesnici a mezi nemnohými vlasteneckými Čechy a Slováky. Vydatně jsme se následně hrbili po před Francouzi, kteří nás nestoudně vyžírali a nakonec na popud Britů nechali Němcům. Hrbení před Němci, kteří nás bránili před bolševizmem, a židovskou plutokracií doslova nemělo chybu. Stačí se podívat na Lucernu plnou českých umělců, stejně jako plný strahovský stadion na slezině Moravcova Kuratoria roku 1943, jak všichni řízně zdraví německým pozdravem a velká většina má i německý účes. Aspoň podle hlášeni Sicherheinsdienstu. Protektorát a podlézání Němcům zaplatilo životem do května roku 1945 celkem 360 000 občanů ČSR a dalších minimálně 60 000 zemřelo v následujících letech na následky oslabení, nemocí a teroru spojeného s německou ochranou. Na hrbení se před sovětskými soudruhy, jako nedostižným vzorem, si mnozí z nás ještě pamatují. Žhavé polibky soudruhů Husáka a Brežněva, podlézavé komentáře novinářů, hodnotné závazky atd.
A v současnosti se mnozí naši politici od roku 1990 v hrbení doslova překonávají. Stačí si připomenout podlézání sudeťákům a celkově cizáckým zájmům, především ze strany KDU-ČSL a TOP 09. Nastoupený parlament, když před dvěma roky dorazil americký politický reprezentant. Jako když dorazil říšský protektor na sjezd Kuratoria. Jen Moravec to komentoval jiný. Dvojjazyčné hlášení pirátského primátora Hřiba v době výročí našeho přijetí do NATO. Něco takového zde nebylo od časů protektorátu. A když jedou přes naše území americké plechovky na kolech a náklaďáky, aby se jeden bál, že hrbící se čeští politici a mediální pracovníci kleknou na silnici, zastaví konvoj a políbí každému řidiči náklaďáku žhavě zadek. V případě černých řidičů by to mohli brát jako tréning na Black Lives Matters. Můžeme tedy bez nadsázky konstatovat, že současná česká politická reprezentace, především ta, která je soustředěna kokem vedení TOP 09, KDU-ČSL a ODS láme v hrbení rekordy. Nicméně v§ůdčími tahouny cizáckých zájmů jsou Piráti, ANO a ČSSD. Co jiného, než ubohé hrbení před Němci a sudeťáky zvláště, je odstranění sochy maršála Koněva, stavba pomníku ruským a ukrajinským nacistům v Řeporyjích, nebo kladení věnců s pomníku generála SS. K tomu stavění mariánského sloupu, jako symbolu náboženského zotročování českého národa v době rakouské okupace, případně stavění jakéhosi pomníku rakušácké císařovně. Masaryk, Štefánik, legionáři, parašutisté a odbojáři z druhé světové války a další bojovníci za českou svobodu by se nestačili divit. Opakované hlasování europoslanců ODS, ANO, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů, ČSSD, někdy i KSČM v Bruselu, proti zájmům naší země a českého národa opět není nic jiného, než hrbení a podlézání cizáckým zájmům.
Prý se nebudeme hrbit před Číňany. Zato naši demokratičtí vládcové, kteří se před nimi údajně nehrbí, rozprodali od roku 1990, případně doslova rozdali cizákům většinu našeho průmyslu a dolů a ve prospěch cizáckých zájmů zlikvidovali značnou část zemědělství. Masarykova a Benešova republika trvala dvacet let a stali jsme se respektovaným státem. Pod vládou komunistů, reálně spíše socialistů jsme žili 40 let a postavil se modernější průmysl, industrializovalo se Slovensko, zemědělství nás stačilo uživit a postavily se statisíce bytů ve městech a moderních domů na vesnici. Cizákům u nás nepatřilo nic. Po třiceti letech demokracie aby člověk hledal, co nám ještě zbylo. Plzeňské pivo vyrábějí Japonci, českou vodu prodávají v Praze Francouzi, Němci, Korejci a zanedlouho Japonci si u nás zřídili montovny aut, na Indy pracovali hutníci na Ostravsku. Jestliže komunistických 40 let bylo tragédií, co je následných třicet let, kdy jsme se stali kolonií. Po třiceti letech už se opravdu nelze vymlouvat na komunisty a je třeba hodnotit, čeho naše republika dosáhla.
Mimochodem, když jsme u toho hrbení, či nehrbení před Číňany, proč jsme zlikvidovali velkou část spotřebního průmyslu a dovážíme právě od těch ošklivých Číňanů kdeco od triček a ponožek po chytré mobily? Ještě před třiceti lety jsme do Číny vyváželi průmyslové výrobky, dnes dřevo a zemědělskou produkci, jako nějaká zaostalá africká země. Jen bych připomněl, že Čína je po Německu naším druhým největším obchodním partnerem. Další nejdůležitější partneři jsou Polsko, Slovensko a Francie. Trapné spíš je, že například v minulém roce jsme dováželi z Číny za 672 miliard korun, zatímco vyváželi za pouhých 56 miliard. Spolupráce s oslavovaným ostrovem Tchaiwan je dvacetkrát nižší. Kdyby se zastavil náš obchod s Čínou, budeme mít nepředstavitelný problém. Mediální bojovníci proti Číně se ohánějí tím, že Tchaiwan má u nás ve srovnání s Čínou nesrovnatelně větší investice a s jejich pomocí vytvořil u nás 24 000 pracovních míst. Co to v praxi znamená? Totéž co japonské pivo z Plzně, korejská, nebo německá auta z našich montoven. Češi jako levná pracovní síla, neboli trochu vulgárně bílí negři pracující za almužny u cizáckých firem, které u nás mnohdy neplatí daně. To je opravdové vítězství polistopadové ekonomiky, demokracie a nehrbení se před cizáky.
Díky sankcím proti Rusku ztrácíme ročně více, než 40 miliard korun. Důležité je, že v rámci sankcí nekupujeme zemní plyn přímo z Ruska, ale stejný ruský přes Německo, aby Němcům neklesla životní úroveň, a pokud možno chceme nakupovat ještě dražší zkapalněný plyn z USA. Místo o svoje občany se naši politici starají o cizí zájmy, což samozřejmě není žádné hrbení. Pokud by se zastavil obchod s Čínou, přišli bychom ve výsledku minimálně o stejnou částku. Chybějící turisté z Číny jsou rovněž vidět na výsledcích turistického ruchu. Jen to dočasně zakrývá virus. Kdo je nahradí? Afroislámští migranti z milovaného Německa, před který se nehrbíme? Ekonomové z ODS a TOP 09 se rozčilují na tím, že dávky pro důchodce vyjdou naši pokladnu na 7 miliard korun. Ale klidně by prošustrovali 90 miliard, jen aby se zavděčili cizáckým zájmům šaškování proti Číně. Hned vidíme, jaké jsme měli a máme hospodáře, kteří se před nikým nehrbí, spíš možná lezou do zadku. Mohli bychom to nazvat Vystrčilovým mnohahrbým syndromem, když se tedy ohání tím hrbením. Mnozí páni politici, o dámách nemluvě, by si měli nechat šít svoje značkové obleky a kostýmy podle velbloudího střihu, přičemž i dvouhrbý drabař by jako vzor nestačil.
Celý spanilý let politické nuly Vystrčila, reprezentanta drahého a zbytečného senátu, za doprovodu dalších nul a cizáckých slouhů typu Hřiba na Tchaiwan je prezentován pomalu jako objevitelská plavba Krištofa Kolumba, která zachrání naše krachující koloniální hospodářství, jež přežívá z půjček a chudoby většiny obyvatel. Jak je výše uvedeno, s Tchaiwanem máme běžné obchodní styky. Na Tchaiwanu je od roku 1991 česká hospodářská a kulturní kancelář, a v naší republice působí tchajwanská (Praha, Evropská 2590), přičemž obě plní v podstatě funkci zastupitelských úřadů. Čína proti české spolupráci s Tchaiwanem oficiálně po třicet let nic nenamítala. Celá komediální akce Vystrčila a spol. není nic jiného, než sprostá provokace, narušující normální politické a ekonomické vztahy s Čínou. Můžeme ji přirovnat k ricinové mediální komedii kolem ruského zastupitelského úřadu, kde ze sebe především Vystrčil udělal vzorového pitomce. Dalším krokem je ubohá snaha o mediální zviditelnění politické nuly a primitivní podlézavý politický aktivismus na úrovni Koláře, Pezsinského, takzvaného profesora Kohouta, starosty z Řeporyjí, či Mináře, intimního přítele samozvaného kněze Halíka. Vystrčil žvaní cosi o nehrbení se před Čínou a přitom je hluboce skloněný před zájmy amerických nadnárodních korporací, které Čína poráží v souboji tržního hospodářství. Určitě čeká koryto minimálně v Bruselu, ne-li v nějaké nadnárodní bance. To si kdysi vysloužil Pilip, který se předvedl s Bubeníkem jako šašek na Kubě v póze bojovníka za lidská práva proti kubánské vládě, jež má lepší zdravotnictví, než USA. Životní úroveň v Číně vzrostla za posledních třicet let doslova neuvěřitelně, nikoli v procentech, ale v násobcích. Co dokázali za třicet let naši politici kromě žvanění o svobodě, demokracii a lidských právech a podlézání cizákům?
Možná by nezaškodilo, kdyby si mnozí naši politici, v čele s Vystrčilem a jeho partajními kolegy, narovnali páteř a podívali se na slova přísahy, kterou skládali. Není tam nic o rozprodávání české země, věčné chudobě jejích obyvatel a bezohledném podlézání panstvu v Berlíně, Bruselu, případně za oceánem a politických šaškárnách, na něž doplatí především obyvatelé této země.
Martin Koller – Neschopné diletantství, nebo korupce?
V českých médiích se objevila informace, že resort obrany, vedený ministrem Metnarem chce nakoupit dělostřelecké systémy Caesar, výrobek francouzského konsorcia NEXTER. Pravděpodobně bez výběrového řízení, aby se neztrácel čas v době koronaviru. Běžnému občanovi toto rozhodnutí asi moc neřekne. Nicméně odborníkům nad ním zůstává rozum stát, a to jak z taktického, tak technického hlediska. O smysluplnosti takové „investice“ není třeba hovořit. Na místě je otázka, zda se jedná o odbornou neschopnost, korupci, nebo arogantní spojení obou. Nelze se zbavit dojmu, že za koronavirem se dá schovat všechno od nákupů nekvalitních a předražených roušek s přehlížením domácích výrobců, přihrávku peněz daňových poplatníků Babišovu kamarádu Šimáněmu za vytunelované aerolinky, až po nákupy zahraniční výzbroje a opomíjení zájmů českých zbrojařů i vojáků. Hlavně rychle, než se občané vzpamatují z virového strašení a začnou se divit aerolinkám, novým cenám elektřiny i vyzbrojování.
Vláda Andreje Babiše se už vydatně ztrapnila nákupem výběhových amerických vrtulníků UH-1Y a AH-1Z. Za výhodnějších podmínek a srovnatelných nákladů mohla pořídit o generaci modernější, rovněž americké vrtulníky UH-60M a AH-64. Nákupem vrtulníků UH-1Y a AH-1Z jsme se stali evropskými exoty, protože nikdo jiný tento námořní typ v Evropě nepoužívá. Naopak, typ UH-60 slouží v Polsku, Rakousku a na Slovensku. V Polsku se dokonce licenčně vyrábí a mohla se podílet i společnost Aero Vodochody. V případě UH-1Y a AH-1Z je český podíl zanedbatelný a tento typ bude americká námořní pěchota za několik let vyřazovat z výzbroje. Rezavé muškety do kolonie. Hlavně, že na tiskové konferenci 13. 5. se Babiš s Metnarem oháněli podílem 40 % pro český obranný průmysl. Najednou! Měli by nám těch 40 % ukázat v případě UH-1Y a AH-1Z,které nakoupili jak o závod. Přitom zavedené vrtulníky Mi-171š mají životnost ještě kolem deseti let.
Naše armáda je a dlouhodobě byla postavena jako mechanizovaná a obrněná. To je logické, protože armáda je malá, musí chránit nedostatkové vojáky a taková koncepce je z hlediska obrany státu v našich geografických podmínkách nejefektivnější. Základ pozemních sil tvoří v Evropě obvykle tanky, obrněné transportéry, bojová vozidla pěchoty a dělostřelecké systémy, zjednodušeně děla a systémy protivzdušné/protiletecké obrany. Letectvo je samostatná kapitola. Z hlediska palebné síly na bojišti tvoří u moderní armády zhruba 60 % letectvo a 30 % dělostřelectvo. Přezbrojení dělostřelectva tudíž není zanedbatelná záležitost. Bojová hodnota tanků začala na evropském bojišti klesat už ve druhé polovině druhé světové války, po nasazení protitankových bitevních letounů a pancéřovek u pěchoty, následně se v poválečném období přidaly protitankové řízené střely a bitevní vrtulníky.
Nějaký výsadkový pluk je z hlediska české armády v podstatě zanedbatelná záležitost s nejasným použitím, mimo nějakých prohraných misí typu Irák, Afghánistán a Mali, kde padáky moc nevyužijí. Jen připomínám, že v Mali měla vojska EU zvítězit v roce 2013. Stačí si položit otázku, kdy se uskutečnila nějaká větší úspěšná výsadková operace do bráněného prostoru. Bylo to na Krétě v roce 1941, zatímco v Normandii 1944 to nebyla žádná velká sláva a u Arnhemu naprostý debakl. Jediný sovětský pokus dopadl stejně jako Arnhem. V poválečném období se vysazovaly na padácích jen taktické jednotky a v prostorech, kde chyběla protiletecká obrana protivníka. Pokud si někdo myslí, že nad území nepřítele v Evropě dostane v současnosti transportní letouny se stovkami výsadkářů, je takticky, technicky, možná i duševně opožděný pomalu o sto let. To je možné někde v Africe, kde nemají protileteckou obranu, ale naše armáda má bránit naši zemi, nikoli vyhazovat naše peníze za cizí koloniální války. Bohatě by nám stačilo několik kvalitních rot speciálních sil. On taky o ten Opatův výsadkářský pluk není mezi vojáky a branci téměř žádný zájem, takže hlavně velké řeči, uteklý skutek a zoufalá snaha náborářů. Je zde evidentní trend omezovat technickou úroveň armády a nasazovat lidské maso. Padlé a invalidy nahradí migranti. Zde bych připomněl vytuněným svalovcům v uniformách, že v prohraných válkách v Iráku a Afghánistánu přišlo víc, než 400 amerických vojáků o možnost rozmnožování. Jsou na řadě. I v Mali se může stát realitou předlistopadový vojenský vtip: „kulka mezi lopatky, nebo lopatka mezi kulky.“
Děla pro českou armádu s otazníkem
Současná samohybná děla vzor 77 DANA jsou opotřebovaná a jejich parametry (takticko-technická data) jsou po 40 letech již podprůměrné. Potřeba modernizace dělostřelectva se omílá minimálně patnáct let a ještě nedávno nikoho nezajímala. Lepší děla se prodala do ciziny, raketomety se v rozporu se zdravým rozumem vyřadily z výzbroje někdy v roce 2012. Virus možnost vyzbrojení, a to z ciziny, bez výběrového řízení a na dluh zázračně urychlil. Každopádně existuje možnost vyzbrojit naši armádu několika typy děl ráže 155 mm s dostatečným dostřelem. Nicméně a logicky by se mělo pokračovat v trendu obrněného dělostřelectva na kolových podvozcích. Jinak by armádu čekaly obrovské investice do změny servisu a výcviku vojáků. Dále je logické, že by armáda měla používat samohybná děla, tedy hlavňový zbraňový systém, kde jsou obsluhy a zbraň chráněny pancířem jak při přesunu, tak v boji v rámci přípravy a vedení palby. Z tohoto hlediska jsou v Evropě, myšleno EU a NATO, dosažitelné pouze dva vhodné kolové typy. Modernizovaný československý a slovenský DANA/ZUZANA a novější nadnárodní plně automatizovaný Archer společnosti BAE Systems. V obou případech nabíjí automat a vojáci jsou pod pancířem. Proto nejsou třeba nabíječi silní jako gorily. Jen bych připomněl, že existuje rovněž lehčí dělostřelecký systém EVA, vyrobený na Slovensku. DANA je domácí výrobek a ve spolupráci se Slovenskem je připravená modernizovaná verze. ZUZANA je modernizace na úrovni nového typu. Může se podílet řada českých a slovenských firem, zahraniční podíl by byl nevelký. Důležitý je rovněž fakt, že byla již před několika lety provedena studie na umístění zbraňového systému Archer na pancéřovaný podvozek Tatra 815. Kromě podvozku tehdy BAE Systems nabízel další podíl českého průmyslu i mimo podvozek. Oba dělostřelecké systémy jsou pro naši armádu výhodné z hlediska jak taktického nasazení, tak podílu českého obranného průmyslu. Obzvláště Archer výrazně převyšuje Caesar.
Caesar je, na rozdíl od samohybných, takzvané vezené dělo. Obsluha sedí za jízdy v pancéřové kabině. Zbraň je nekrytě lafetovaná na korbě vozidla, takže důležité díly a skupiny mohou být poškozeny i za jízdy střelbou pěchotních zbraní, střepinami dělostřelecké a letecké munice i vlivem povětrnostních podmínek. V době přípravy střelby, při střelbě a v době přípravy na odjezd je obsluha nekrytá a pohybuje se kolem zadní části vozidla. Nabíjení provádí obsluha ručně, téměř jako v dobách CaK kanonýra Jabůrka. Z hlediska ochrany je na tom hůře, než obsluhy tažených děl v době první a druhé světové války, případně v časech bývalé ČSLA. Tehdejší děla měla aspoň čelní pancéřové štíty a byla nižší, než Caesar, takže skýtala menší cíl. S určitým nadhledem jsme nemuseli vyprodávat v devadesátých letech sovětská tažená děla, obsluhu bychom posadili do pancéřovaných Tater 815, doplnili elektroniku a výsledek by byl téměř srovnatelný s typem Caesar, za nesrovnatelné peníze. A ještě bychom využili ohromné zásoby munice, aniž by musel podezřele vybuchnout nějaký sklad. Na rozdíl od typů DANA/ZUZANA a Archer má Caesar výrazně omezenou možnost přímé střelby. Je to dáno kombinací výšky náměrových čepů a ručního nabíjení, kdy granátník a nábojkář stojí na zemi za a pod dělem. V boji bez front může být přímá střelba zásadním faktorem přežití obsluhy na současném evropském bojišti s vysoce mechanizovanými, ale nepočetnými armádami. Nájezd nepřátelské techniky, nebo pěší útok na pozici baterie je značně pravděpodobný. V případě nájezdu obrněné techniky se dělostřelectvo brání přímou střelbou soustředěnou na jeden cíl a po salvě překládanou na další. U baterie Caesarů je něco takového prakticky nemožné. Vezené dělo Caesar je minimálně o třídu horší z hlediska spektra taktického použití, bezpečnosti obsluhy a ochrany na bojišti ve srovnání s typy DANA/ZUZANA a Archer. Na druhé straně ovšem není Caesar ani lehký a rozhodně se nehodí pro nějaké lehké a aeromobilní jednotky. Podvozek sice bude dodávat české konsorcium CSG, stejně jako v případě obrněného transportéru TITUS kategorie MRAP, ale obecně lze předpokládat, že český podíl bude menší, než v případě modernizovaného domácího typu DANA, případně slovenského ZUZANA i zahraničního typu Archer na podvozku Tatra. Caesar je nejen takticky horší, než uvedené konkurenční typy, ale podíl českého průmyslu je pravděpodobně nižší. Caesar je možná levnější, než Archer. Nicméně už před sto lety říkal automobilový král Ford, že není tak bohatý, aby si kupoval levné věci, čímž myslel i kvalitu. Kvalita něco stojí, samozřejmě kvalita nepředražená, protože, u armády především šetří životy. A zase jsme u otázky, zda technika, nebo maso. Na místě je zásadní otázka odbornosti a zodpovědnosti osob, které Caesar vybraly.
Kdo rozhoduje o vyzbrojování armády a našich penězích
Pánové Babiš a Metnar jsou nevojáci. Premiér získal v předlistopadovém období protekční takzvanou modrou knížku a mohl se věnovat neméně protekční a výnosné práci v zahraničí. Uvědomělý ministr se učil v pohotovostním pluku VB mydlit pendrekem nepřátele vedoucí úlohy dělnické třídy, komunistické pravdy a nerozborné lásky k Sovětskému svazu. To vše po boku současného poslance Ondráčka za KSČM. Na rozdíl od Ondráčka to u něj není vnímáno jako kádrové mínus a kupodivu mu to nevyčítá ani takzvaná opozice. Premiér si nově pořídil vojenského poradce, čerstvého podplukovníka Petra Matouše, kterému je odhadem zhruba 35 let. Ten ještě v roce 2010 studoval v praporčické hodnosti na akademii v Brně. Po vyřazení zaznamenal raketový postup, pět důstojnických hodností za deset let. Uvedeného roku se vyjádřil, že ho těší především jeho silné ruce, které mu umožnily, v rámci společného cvičení s francouzskou armádou, zvítězit v lezení po liánách. Jinak se účastnil na prohrané válce v Afghánistánu a chodil po zahraničních kurzech. Patrně má především dobrou fyzičku, vztah k francouzské armádě a pravděpodobně dobré známé. A to má být poradce premiéra. Která lobby ho tam asi prosadila? Lze předpokládat, že patří do nové skupiny klasických žoldáků, kteří v naší armádě nahrazují všestranné a vlastenecké vojáky. V současnosti se preferuje především fyzický výkon, znalost angličtiny a slouhovsky podřízený vztah k současným zahraničním spojencům. Technika a technologie pravděpodobně (?) nebudou poradcovou silnou stránkou. Každopádně může, evidentně sportovně laděnému premiérovi radit, jak se má před volbami zviditelnit coby Tarzan, lezením po liánách v korunách stromů.
Nemířím osobně na podplukovníka Matouše, ani nemohu, protože ho neznám osobně. Nicméně již v době generála Pavla, jako náčelníka Generálního štábu se ve vedení naší armády začal evidentně prosazovat trend preference vojáků, které jsme kdysi nazývali „silnej a blbej.“ Většinou to byli zároveň nadšení straníci, zalykající se veřejně láskou k SSSR. Na víc obvykle nestačili. Někteří v armádě vydrželi dodnes a zalykají se láskou k Německu, případně USA, nebo naopak, někteří i k Francii. Vtip je v tom, že lidské svaly jsou v dnešní armádě relativní záležitostí. Ne, že by nebyly důležité, ale metr vysoký šimpanz bez problémů přepere kteréhokoli parašutistu o robotovi ani nemluvě. V Iráku a Afghánistánu nakonec zvítězili vychrtlí otrhanci pohánění na rozdíl od žoldáků vírou a vlastenectvím. Bůh stvořil člověka silného a slabého, Samuel Colt je učinil rovnými. V české armádě se však na mozky zapomíná, přestože svět patří chytrým. Silní poslouží jako kanónenfutr a ti chytří jim budou stavět pomníky a užívat si vítězství. Za peníze spoluobčanů. Při pohledu na mnohé kádry naší armády se nelze zbavit dojmu, že Hašek by měl námět na další díl dobrého vojáka Švejka, tentokrát po sto letech ve vítězných misích NATO a EU, ani Švandrlíkův Kefalín by z tohoto hlediska nebyl marný.
Kdo radí ministru Metnarovi, bůh suď, poslední odborníci na ministerstvu sotva, přičemž čekat můžeme cokoli. Nedávno se s premiérem vyjadřovali téměř rozumně na konferenci a poté chtějí nakoupit děla Caesar, vhodná pro africké armády. Buď sami nevědí, co vykládají, nebo je jim to jedno a nebojí se ničeho. Každopádně v naší zemi chybí nezávislý Národní úřad pro vyzbrojování, který je běžný ve většině států EU i v jiných civilizovaných a svobodných zemích. Takový úřad obvykle podporuje především vlastní zbrojařský průmysl. Jde o to, zda pro premiéra Babiše znamenají slova národní a vlastní jen USA s Allbrightovou, nebo rovněž německou EU s Merkelovou, případně i Francii s Macronkem. Jedné líbal v pokleku ruku, druhé?? Možná nic, vždyť je to jen služka té baby z USA, stejně jako ten komik. Každopádně nezávislý, tedy nezkorumpovaný úřad chybí, možná záměrně, a nahrazuje ho pracoviště, podřízené ministrovi obrany. Když se podíváme na toto pracoviště z hlediska kvality servisu letounů Airbus, nákupu vrtulníků UH-1Y a AH-1Z, dlouhodobého, naštěstí neúspěšného, předražených systémů PVO RBS 70, prosazování předražených bojových vozidel pěchoty Puma, neustálé snahy vnutit nám německé tanky a v současnosti nákupu děl Caesar, měly by se konečně rozhýbat orgány činné v trestním řízení. Za takové nákupy a nezodpovědné rozhazování peněz by měl nést někdo, spíše někteří nepromlčitelnou trestní zodpovědnost. Proč u nás chybí nezávislý úřad pro vyzbrojování, který po krátké době existence zrušil ministr Stropnický, tehdy pravá ruka premiéra Babiše je stále jasnější. Ostatně, ministři obrany Stropnický, Šlechtová a Metnar jsou ilustrativní ukázkou odbornosti Babišovy vlády za tichého souhlasu takzvané opozice i voličů ANO.
Je opravdu udivující, že tento, slušně řečeno, nepořádek ve vyzbrojování armády, nechává české politiky v klidu. Mají evidentně důležitější starosti a zabývají se ricinovými komediemi a podobnými blbostmi na odvádění pozornosti voličů od důležitých problémů. Zároveň tím přihrávají Babišovi. A ještě se tváří, že bojují za zájmy občanů. Možná proto, aby rukou společnou, vláda i opozice zakryli nejen miliardový šlendrián ve vyzbrojování, a to samozřejmě na dluh, který budeme platit i s úroky. U socialistů se není čemu divit, radují se potichu z výsledku nákupů „levných a kvalitních“ roušek i z miliardového tunelu do ČSA/Smart Wings, který údajně domluvil socialista Tvrdík, kdysi „veleúspěšný“ ředitel právě těch zkrachovalých aerolinek. Komunisti, přesněji jejich vedení, už zcela propadli euromarxismu a podlézání Babišovi a byrokratům v Bruselu. Občasné pokřikování kolem Ruska je jen komedie. Ale co naše opozice? Proč se neozve a nepodpoří české zbrojaře a zájmy naší armády z hlediska kvality výzbroje? Nebo je to opozice, takzvaně jen na oko a pouze jako součást komedie pro občany? Někteří politici jen omílají jako zaseklý gramofon, že máme dávat víc na zbrojení, a to v době katastrofální krize, na dluh a pro zisky cizákům. Co dělá branný výbor sněmovny, že mlčí? Pravda, Stalin kdysi říkal, že každý má svoji cenu.
Co naše slavná nová rada pro rozhlasové a televizní vysílání? Povyku kolem ní bylo více, než dost. Opět jen velká komedie. Nebude se konat žádná kritika německé kolonizace pod vlajkou EU, všemožných tunelů, vyhazování peněz na koloniální války a nevhodnou výzbroj, omezení válečné propagandy jako přípravy na válku v Evropě, a podivného urychleného vyzbrojování na dluh. Noví radní byli zvoleni po delší, dobře připravené, mediální komedii v jejich prospěch a v zájmu Babiše. Dostali se do rady pouze proto, aby omezili kritiku Babiše a jeho kamarádů v ČT. Nanejvýš se budou předvádět nějaké nedůležité komedie, aby ČT vypadala trochu jinak. Bude se žvanit, žvanit, žvanit, ale základní mediální politika ČT se nezmění, určitě ne k lepšímu pro českého občana a jeho zájem na svobodném, důstojném a bezpečném životě. Vláda Andreje Babiše se ohání zodpovědností, především finanční, ale z hlediska nákupů výzbroje pro naši armádu je to místy v rozporu se skutečností. A budeme to platit všichni i s úroky, jakoby nebylo dost jiných výdajů, například dovozu potravin, léků a brutálního zdražení elektřiny ve stínu koronaviru, pravděpodobně největšího jednorázového od roku 1990. O tom naše vláda i opozice společně mlčí, stejně jako ČT.
Vyhledávání v archivu
Naši partneři
