• Martin Koller – Černý Bundeswehr s českými vojáky?

    Posted on by Martin Dukát

    Bezpečnostní situace EU, která se stává stále více eurokoncentrákem pracujících bílých křesťanů, především východ od německých hranic je stále horší. Je to dáno především kvalitou, či spíše nekvalitrou politické reprezentace. Největší rozvrat je vidět tam, kde zapouští kořeny takzvaný multikulturalismus, v praxi protibělošský a protikřesťanský rasismus, dále militantní bezdětný lesbický feminismus a různé úchylky sexuálního charakteru transformované do podoby rádoby pozitivistických ideologií pravdy a lásky. Přidáme-li k tomu korupci, omezenost, byrokratickou tupost a zbabělost, rozvrat školství a rodiny, nezájem o bílé děti, ne-li přímo jejich utiskování experimenty typu inkluze, téměř povinného výběru z několika desítek pohlaví, a samozřejmě koloniální přístup k zemím na východ od německých hranic, máme definovanou vnitřní politiku EU vedené Německem, která stále více připomíná žalář národů. Rozvrat společnosti vede k rozvratu bezpečnosti. Vzorovým příkladem je německá armáda, Bundeswehr.

    Zločinný papírový tygr

    Současný Bundeswehr má oficiálně 248 000 vojáků, přičemž je uváděno 60 431 příslušníků pozemních sil, 27 704 letectva, 16 333 námořnictva, 19 000 zdravotní služba, 56 000 základny, 41 098 společných logistických a podpůrných sil (logistici, vojenská policie, vojska ochrany proti zbraním hromadného ničení a teritoriální velitelství), ministerské úřady, jimž podléhají sport, služební kynologie, vojenské hudby, verifikační střediska, a média. Čísla a součty poskytují různé zdroje odlišné. K tomu 27 000 příslušníků záloh. V době studené války měl jen Bundeswehr 485 000 vojáků. Po spojení Německa bylo převzato zanedbatelné množství východoněmeckých vojáků, kteří jsou v současnosti již stejně v důchodu.

    Ze strategického a taktického hlediska tvoří Bundeswehr především 1. a 10. tanková divize (včetně německo-francouzské brigády) a divize rychlého nasazení. Němci figurují rovněž v mnohonárodním sboru s velitelstvím v polském Štětíně, dále v Německo-nizozemském sboru a v Eurocorpsu. Hlavní výzbroj tvoří 328 (plánovaný počet) tanků Leopard 2, reálně ve službě zhruba 250, plánovaných 450 bojových vozidel pěchoty Puma sporné taktické hodnoty, jejichž plné zavedení do výzbroje se stále odkládá, 390 bojových vozidel pěchoty Marder, které již měly být vyřazeny a zhruba 185 samohybných kanonových houfnic PzH 2 000, částečně ve skladech, 132 víceúčelových a 87 stíhacích letounů Typhoon a 28 Tornado.

    Dědic německých armád, které dokázaly porážet silnější nepřátele, se stal papírovým tygrem v růžových kalhotkách. Bundeswehr v současnosti postrádá dostatečné množství vojáků a techniky, především funkční bojové techniky. Z důvodu nedostatku financí, které pohlcují ideologické projekty odtržené od reality, ekologismus, globální sexuální revoluce, afroislámští migranti, neziskovkáři a další paraziti všeho druhu, nejezdí Bundeswehru polovina tanků, nelétá třetina letadel, vojáci cvičí s košťaty a ze šesti ponorek je bojeschopná. A to Německo doslova koloniálně vyžírá všechny státy EU na východ od svých hranic a pomohlo si i krizí v Řecku.

    Bundeswehr se může od devadesátých let pochlubit mimo rozvratu a odpadnutí od civilizovaných hodnot hlavně účastí na válečných zločinech států NATO a EU v Jugoslávii. Jedná se především o pomoc chorvatským separatistům při genocidě Srbů v enklávě Srbská krajina a rovněž pomoc kosovským teroristům z UCK při protisrbských etnických čistkách. V případě Srbské krajiny byly odposlechnuty rozhovory a povely germanofonních důstojníků, kteří veleli chorvatským formacím. Můžeme to označit za pokračování plodné spolupráce Německa z balkánskými muslimy, z nichž nacisté v době druhé světové války vytvořili dvě divize. Muslimští primitivové byli dokonce pasováni na čestné árijce. Bohužel se vyznačovali ubohou bojovou morálkou a dokázali především vraždit, loupit a znásilňovat civilní obyvatelstvo.

    Zločinů v Jugoslávii se v devadesátých letech dopustili především příslušníci 10. tankové divize a její 37. mechanizované brigády, do jejíž podřízenosti byla převedena (afilace = přidružení/fúze) ministrem Stropnickým naše 4. brigáda rychlého nasazení (polovina pozemních sil) s velkou podporou současného premiéra Babiše. Od současného ministra obrany Metnara můžeme čekat, pokud možno, ještě něco horšího. Babiš si ho evidentně pěstuje, protože takový charakter, který by za něj podepsal Marákeš se hledá těžko. Nemůžeme se proto divit, že z Metnarovy dříve evidentně plagiátorské práce na ostravské univerzitě je najednou práce bez nedostatků.

    Bez vojáků není vítězství

    Hlavním problémem jsou však vojáci. I když se horečně nakoupí další výzbroj, nebude ji mít kdo obsluhovat. Nové zbraňové systémy navíc omezují použitelnost nepočetných záloh. Není to tak dlouho, co byla v Německu zcela zrušena prezenční služba, i když postihovala pouze část mladé generace. Nábor dobrovolníků do profesionální armády nepokrývá ani minimální potřeby, přičemž i z potenciálních žoldáků je velká část vyřazena pro fyzickou, či duševní neschopnost, případně pro vlastenecké názory neslučitelné se současnou ideologií multikulturalismu. Výsledkem je stále horší úroveň a nižší použitelnost vojáků z hlediska bojového nasazení. Počty neodpovídají kvalitě.  Šaškárny v podobě přehlídek, prezentací pro veřejnost a média a cvičení jen obtížně zakrývají stále ubožejší realitu, což je ostatně problém většiny armád EU. Dlouhodobá protivlastenecká propaganda v Německu rovněž nezvyšuje zájem o službu v armádě. Ostatně kdo by měl zájem sloužit v armádě nasáklé stupidními ideologiemi a feminismem za stále zkrachovalejší a protinárodnější režim euromarxistů, ať již bývalých komunistů, sociálních demokratů, nebo takzvaných křesťanů podlézajících islámu.

    Německé vedení neví jak řešit problém. Proto se objevila v médiích informace mluvčího Bundeswehru, že se uvažuje o možnosti přijímat do armády cizince, kteří mají příslib získání německého občanství. Tento názor potvrdil rovněž reprezentant německé sociální demokracie Brunner, bezpečnostní reprezentant německých euromarxistů. Naopak vlastenecká AfD prosazuje návrat k povinné prezenční službě. Jenže z toho mají euromarxisté panickou hrůzu. Horšící se hospodářské výsledky Německa, které potvrzuje nedávno snížený rating Deutsche Bank, povedou k rostoucímu odporu proti současné politické reprezentaci. Dát zbraně domácím brancům by mohlo být nebezpečné, protože by se mohli postavit za zájmy vlasti proti ničitelům národa a slouhům cizáků. Robotická válka skloňovaná v médiích je reálně v nedohlednu a elity požadují preventivní útok proti Rusku. Volá po něm rovněž německá ministryně obrany von der Leyen, která tím dokazuje svoji profesní úroveň i odpovědnost vůči národu. Stejně jako český generál Pavel a nejen on. Proto se shánějí žoldáci ochotní položit život za multikulturalisty a oligarchy v preventivní válce proti Rusku. S jinou se nepočítá a afroislámská invaze je v Německu vítaná.

    Multikulturní armády v praxi

    Euromarxisté pobláznění Kalergiho protievropskou a protibělošskou rasistickou ideologií přehlížejí historické zkušenosti, ať již z hlouposti, nebo záměrně pod vlivem korupce, či vydírání. Ty ukazují, že multikulturní armády za moc nestojí a multirasové jsou doslova nebezpečné. V praxi to potvrdila už německá policie, která přijala do svých služeb různé muslimy a jiné africké migranty, především Turky. Výsledkem byly uniformované zločinecké gangy. Němci využívali ve druhé polovině devatenáctého století a počátkem dvacátého ve svých nepočetných koloniích domorodé vojáky, stejně jako Britové, Francouzi, Holanďané, Italové, Belgičané, Španělé a Portugalci. V bitvě u Tangy se dokonce útvaru složené z malého množství vojáků doplněných záložníky a domorodými vojáky odrazit britskou vyloďovací operaci realizovanou rovněž z větší části domorodci, a to z Indie. K německému vítězství ovšem napomohl víc, než domorodí askariové bažinatý pobřežní terén plný pijavic, hadů a především hnízd divokých včel. Domorodci proti domorodcům, dnes se to stává evropskou realitou.

    Jinak se koloniální armády obvykle vyznačovaly opakovanými vzpourami a vražděním bílých důstojníků. Podle vzpomínek účastníků byli domorodí vojáci mnohdy nepředvídatelní a násilničtí, zvláště afričtí a islámští. Někteří byli brutálně odvážní, jiní prchali před moderními zbraněmi a bylo obtížné je využívat k organizovanému vedení boje. Nejvíc se takové rozdíly mezi vyspělou a africkou civilizací ukázaly na bojišti ve válkách mezi Izraelem a arabskými a muslimskými zeměmi.

    V období po druhé světové válce přišly koloniální metropole o svoje kolonie a mnohdy se do vedení národního hnutí odporu dostali právě domorodí vojáci. Později můžeme za koloniální armády označit jihokorejskou, jihovietnamskou bojující za americké zájmy, afghánskou bojující z žoldu SSSR a v posledním období opět iráckou, afghánskou bojující za zájmy USA. Výsledky jsem viděl i osobně v Iráku, kde naši instruktoři konstatovali, že ve dne cvičí policisty, kteří jsou v noci teroristi. Tak či onak, konflikt se nakonec vždy dostane do rasové, nebo etnické podoby.

    Představy, že běloši jsou rasisti a černoši nikoli je jednou z hlavních lží a nesmyslů multikulturní propagandy. Přes 80 % znásilnění v západní Evropě šlo v letech 1944 a 1945 na vrub černošských vojáků. Generál De Gaulle podal oficiální stížnost generálu Eisenhowerovi a americký prokurátor přijímal týdně kolem 500 hlášených znásilnění, přičemž to bylo 15 až 20 % skutečného počtu znásilnění evropských žen americkými vojáky ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Německu. Je vcelku známé, že snad největší rasisti jsou Japonci, kteří jsou po likvidaci bílé skupiny Ainu na severu v podstatě jednonárodním a jednoetnickým monolitem, obecně vysoce úspěšným.

    Do určité míry jsou rasisti všichni bez ohledu na to, co vykládají jako politická školení lehkověrným hlupákům. Stačí si připomenout Kocábův zájem o život v Chánově, nebo názory různých neziskovkářů na možnost, že by si měli afroislámské migranty ubytovat doma a za svoje. Konec konců, ani pan Kalousek si do bytu nenastěhoval žádné migranty, přestože by je hravě uživil a prosazuje jejich invazi k nám, samozřejmě jako všichni multikulturalisté za peníze těch druhých.

    Ostatně úspěchy multikulturalismu jsme viděli i v Evropě v Jugoslávii, Rusku, na Ukrajině, v Baskicku, jižních Tyrolích a nakonec i doma, když se na přelomu let 1992/1993 rozdělilo Československo. I v USA to doslova vře. Stačí připomenout knihu Všechny jejich lži. Školní ukázkou nemožnosti a neúspěchu multikulturalismu bylo Rakousko, odkud při první příležitosti prchli v roce 1918 Poláci, Češi, Slováci, Jihoslované (Srbové, Chorvati, Slovinci, Bosňáci), Zakarpatoukrajinci a nakonec i Maďaři, mnohdy po létech bojů za samostatnost. Aktuálně to vidíme názorně v Jihoafrické republice. Reprezentanti bílé menšiny, která je v multikulturním ráji brutálně utlačována byli nedávno sondovat v Rusku možnost přestěhování. Kupodivu nikoli do úžasné EU pravdy a lásky, která bělochy a křesťany v Africe v klidu odepsala a o černém rasismu systematicky mlčí, pokud jej přímo nepodporuje, přičemž stejně nepřátelsky se chová i k Izraeli, který je obklíčen islámskou agresivitou a primitivismem. Kolem 75 % jihoafrických černochů přiznalo, že někoho znásilnili a v jiných zemích Afriky to není o mnoho lepší, přičemž se tam stále šíří kanibalismus a AIDS. Samé možnosti špičkového obohacení pro Evropany.

    Podle německých sociálních demokratů, kteří doslova řídí současnou ČSSD Hamáčka a dalších multikulturních reprezentantů a poskoků pražské havlérky a sudeťáků se hledají odborníci pro Bundeswehr. Mezi ilegálními afroislámskými migranty je, jak známo, plno pologramotných syrských doktorů a inženýrů ze Somálska, bývalého islámského státu i odjinud. Nicméně krást, vraždit, znásilňovat, loupit a kšeftovat s drogami umí mnozí z nich výborně, což ukázali právě v Sýrii. Co asi budou dělat, až je přijmou do Bundeswehru? Až dostanou zbraně, budou poslouchat především povely z mešity. Proč by poslouchali jakési trapné německé muženy v uniformách, které se stydí za to, že jsou chlapi a Němci a sami nevědí, které pohlaví mají z těch více, než třiceti. Ostatně daleko zajímavější je loupit a znásilňovat v bohatém Německu, než bojovat proti motivovaným Rusům bránícím svoji zemi. Leckterý z islámských teroristů, dnes uprchlíků, působících v Kosovu, Bosně, Německu, Francii, nebo Švédsku si možná vzpomene, že válka v Afghánistánu, či Sýrii byla krvavá i pro bojovníky proroka.

    Evropu možná čeká velké multikulturní safari. Otázkou je, zda to bude bělošské, nebo černošské safari a zda se omezí jen na západní Evropu. Lze se obávat, že komplot Babiš-Hamáček-Filip-Zeman nám chystá něco takového. Co udělali Babiš a parta jeho protinárodního komplotu pražské havlérky za posledních pět let na obranu vlasti před afroislámskou invazí? Žvaní o tom, že nebudou přijímat ilegální migranty a už se v souladu s deklarací z Marákeše a Kompaktem OSN připravují je přijímat masově legálně. Ostraha hranic je dodnes nulová. Stačí se podívat do Prahy a Brna a pomalu je to tam jako v Marákeši. Co proti ilegálnímu přistěhovalectví a ubytovávání Afričanů v ČR udělali ministři na ANO Babiš a Metnar a za ČSSD Chovanec a Hamáček?


  • Monika Pilloni – EU chce nadále usnadňovat špinavou práci pašeráků, Salvini překáží … mluví i s Moskvou

    Posted on by Martin Dukát
    Pokusy o překažení spolupráce s Libyjci. EU řekla Salvinimu NE na vracení migrantů doLibye, ta není bezpečná.. Salvini:„Evropská unie chce nadále usnadňovat špinavou práci pašeráků? Nebude to dělat mým jménem …

    Itálie, Salvini: Události posledního týdne

    Dvě služební cesty :

    Návštěva Moskvy a jednání s ruským ministrem vnitra,o obchodu a spolupráci … nepřítelem je Islám a ne Rusko …

    Návštěva Egypta a jednání s Egyptským prezidentem v otázce spolupráce a boji proti terorismu …

    Nelítostný boj proti mafii – desítky zadržení členů klanu Casamonica …

    Mimo jiných regionálních akcí … zde výběr aktuálních témat týkajících se migrace

    Pokusy o překažení Salviniho spolupráce

    s Libyjci …

    Proactiva Open Arms publikovala na Twitteru fotografie dvou těl na moři, mezi pozůstatky lodi. Libye prý nechala zemřít na lodi ženu a dítě, protože se prý nechtěli nastoupit do člunu libyjské hlídky . Zakladatel této neziskovky – Oscar Camps napsal: „Libyjská pobřežní hlídka prohlásila, že zachytila loď s 158 lidmi, kterým poskytla lékařskou a humanitární pomoc, ale neřekli, že nechali dvě ženy a dítě na palubě a potopily loď.“

    Camps ještě udal, že když dorazili, tak jednu ženu našli ještě naživu, ale bohužel pro druhou ženu a dítě se již nedalo nic udělat.

    Tato verze neziskovky Proactiva Open Arms, podle které mělo došlo k neposkytnutí pomoci od Libyjců, je dle ministerstva vnitra falešná zpráva neboli tzv. „fake news.“

    Také verze nezávislých pozorovatelů ukazuje, že prohlášení Open Arms není pravdivé.

    Německá novinářka Nadja Kriewald z německé TV N-Tv, která byla přítomna v době intervence pobřežní stráže v Tripolisu spolu s libyjským novinářem freelance jménem Emad Matoug, totiž poslala svědectví:

    „Jsme si jisti, že když jsme odešli, nikdo ve vodě nebyl.“ Tito dva reportéři byli na libyjské hlídkové lodi a tvrdili, že když byly záchranné akce 158 osob ukončeny, nebylo na moři žádné tělo. Německá reportérka může prokázat své svědectví, protože kameraman, který s ní byl, natočil všechny záchranářské fáze, včetně posledních minut, kdy na moři nebyla žádná těla. Reportáž se všemi shromážděnými záběry prý bude zveřejněna v pátek na německém vysílači N-Tv.

    To, že na prohlášení Opens Arms, není něco v pořádku, dokazuje také útěk směr Španělsko … kam míří aniž by přijali nabídku přistání u Malty a nebo Itálie v Katánii k vyložení „přeživší“ ženy a „dvou mrtvých těl“ …

    Po tom, co tato neziskovka spolu s dobrodějci z celého světa, plivala „na Salviniho a jeho Libyjce“ urážky všeho druhu, jejich mluvčí prohlásil, že po tom co je Salvini označil za lháře, tak do Itálie nepojedou. Jenže oni nechtěli těla a tu ženu vyložit ani na Maltě. Takže zřejmě bude něco pravdy na tom co Salvini prohlásil, že to vypadá, že něco skrývají. Kdo ví … jisté je, že mnozí se snaží Salviniho zastavit.

    https://www.ilgiornale.it/news/cronache/laccusa-delle-ong-libia-assassini-arruolati-italia-1554582.html

    https://www.ansa.it/sito/notizie/politica/2018/07/17/open-arms-libia-lascia-morire-donna-e-bimbo_87b2d57d-5693-4ccc-9315-00a2db8c423b.html

    V minulých dnech a ještě i dnes se mluví o přerozdělování migrantů co přijeli v neděli do Pozzallo …

    V Pozzallu, v oblasti Ragusa, bylo v neděli vyloděno 450 migrantů, kteří byli na palubě lodí Protector a Monte Sperone (Guardia Finanza a Frontex). Bylo identifikováno 9 údajných pašeráků. Migranty si po 50 vezme Německo, Španělsko, Portugalsko, Malta, Francie a Irsko jich uvítá 20 …“Dnes poprvé můžeme říci, že přistáli v Evropě“, ozval se italský premiér Conte. „Toto je politické vítězství,“ poznamenal ministr vnitra Matteo Salvini. Autor nedělního článku v deníku Il Messaggero napsal, že přetrvává roztržka se zeměmi Visegrádu, kteří říkají NE politice přerozdělování.
    https://video.ilmessaggero.it/cronaca/migranti_sbarco_pozzallo-3858992.html

    https://www.facebook.com/salviniofficial/videos/10155917569738155/

    Reportér Rai 24 ore news se v Moskvě 15. Července v neděli dotazoval Mattea Salviniho. První otázka zněla: „jsi tady na finále fotbalového utkání, ale k otázce migrantů. Německo jich přijme dalších 50, potom Malta, Francie … takže Italská vláda vyhrává?

    V rozhovoru k této otázce Matteo Salvini uvedl:

    „Konečně existuje vláda, která hájí zájmy italských občanů. Po 650.000 přistání během pár let, což je nevyřízená záležitost (bývalé vlády), kvůli které, všichni v Evropě, poneseme důsledky ještě dlouhou dobu. Konečně si všichni uvědomili, že nemůžeme platit jenom my, přijímat jen u nás … takže je to začátek nové cesty. Samozřejmě, že konečným cílem vlády není přerozdělení do Evropy, ale zablokování odjezdů. Méně lidí odjede, méně lidí zemře.“

    Právě k této věci český premiér Babiš řekl, že toto přerozdělení je začátek cesty do pekla …

    „Perfektně, pak ať nás podpoří v pomoci libyjským orgánům – ať nám pomohou všechny zachránit, každého ošetřit, nakrmit, ale pak odvézt zpět do Libye“.

    „Jediným řešením jak ukončit obchod s lidmi a bojovat opravdu proti pašerákům lidí a proti pašerácké mafii je dát vědět, tak, aby to všichni pochopili, že do Itálie a do Evropy přijedeš pouze, jestliže máš povolení k tomu, aby jsi přijel a jakákoliv loď, která bude na moři nalezena, dostane pomoc a bude vyprovozena zpět. Do včerejška se tato myšlenka nedala ve 24 News vyjádřit, jinak bychom byli obvinění z rasismu, egoismu, fašismu a nacismu i zlovolnosti atd. Nyní mají v Evropě jasno, že Itálie už není imigračním táborem celého světa.”

    Český premiér říká jediné řešení je to australské tedy ne ta relokace vy s tím souhlasíte?

    „Vyhodnocujeme jak to udělat, abychom zachránili životy a do Itálie přijel jen ten, kdo má právo na to sem přijet. Nyní, tak jako i v minulých dnech, sleduji vývoj situace týkající se těch 2 lodí, které jsou v italských vodách a na kterých se nachází také 16 matek a 11 dětí, kteří pravděpodobně v příštích hodinách budou moci vystoupit v Itálii a jelikož chceme pro děti to nejlepší, tak chceme zamezit tomu, aby museli vyjíždět. Řešení je pomoci Libyi kontrolovat jejich hranice, jejich přístavy, jejich vody, to je jediným řešením. Na rozdíl od toho, jak konal Renzi, Monti, Letta, Gentiloni … odmítáme přijmout všechny a financovat všechny …“

    „Chci ještě říct … ty dvě lodě NNO, které jedou k libyjským vodám, si mohou ušetřit čas, námahu i peníze, protože italské přístavy pro ně nebudou k dispozici.“

    „Jsme ve vládě 45 dní, do této doby přijel kdokoliv, odkudkoliv … během těchto 45 dní se mi zdá, že se spousta věcí změnil, již jeden týden pracuje 250 nových funkcionářů, kteří mají za úkol v komisi identifikovat kdo má právo zde zůstat a kdo ne … takže počítám s tím že identifikace bude rychlejší a do konce léta chceme snížit náklady na migraci a tím ušetřit 500.000.000 eur, s tím, že budeme garantovat základní potřeby ale nic víc. A dále kontrola vychytrálků, jak z hlediska neziskovek tak z hlediska takzvaných uprchlíků, kteří ihned potom co dostanou azyl, jezdí do zemí z kterých prchají, na dovolenou …”

    Migranti, Evropská unie řekla Salvinimu NE:

    „Libye není bezpečným přístavem“

    Matteo Salvini otevírá „novou frontu“ s Evropou …

    S Bruselem a evropskými partnery v ten moment ještě probíhala jednání o rozdělení 450 migrantů, co přistáli v Pozzallo, kdyžSalvini prohlásil: „Libye by měla být považována za „bezpečné útočiště“ kam navrátit všechny ty, co plují z pobřeží této severoafrické země.“ EU komise krátce a jasně odpověděla „V žádném případě.“

    „Musíme změnit právní předpisy a zajistit, aby byly přístavy v Libyi bezpečné,“ říká Salvini dále z Moskvy a obviňuje Evropu z „pokrytectví“. „Dáváte Libyjcům peníze, poskytujete hlídkové čluny, cvičíte pobřežní hlídku. Ale pak je Libye považována za nebezpečný přístav. Je to bipolarismus, který musí být překonán „.

    Za několik hodin po jeho prohlášení přichází Brusel s odpovědí.

    „Žádná evropská operace nebo loď přistávat v Libyi nebude, protože Libyi nepovažujeme za bezpečné útočiště,“ zdůrazňuje mluvčí Komise před intervencí vysoké představitelky EU Mogheriniové. Rozhodnutí nepovažovat Libyi za bezpečný přístav, je prý rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, takže se jedná o čistě právní posouzení, které se neřídí politickým rozhodnutím, ale je to čistě v rukou Nezávislého soudu, který má své metody hodnocení založené na právním státě a právu. Nemluvě o tom, že prý tu žádost Itálie nevznesla na Radě EU.

    Následovala Salviniho blesková reakce, kterého „NIET“ z Bruselu velmi podráždilo a na Twitteru reagoval takto:

    Evropská unie chce nadále usnadňovat špinavou práci pašeráků? Nebude to dělat mým jménem, buď nastane změna, nebo budeme nuceni jednat samostatně“ … předpokládá, že když požádá o změnu týkající se pravidel odmítnutí , tak „něco, co je dnes zakázáno, může se stát zítra normálním.“

    Mezitím v přístavu Zwuara – což je jeden z hlavních přístavů, z něhož plují lodě naložené lidmi – nastala další tragédie: Osm migrantů, včetně šesti dětí, bylo zabito výpary benzínu – uvnitř kontejneru, kde bylo pašeráky nacpáno 90 lidí, čekajících na cestu přes moře.

    https://www.ilmessaggero.it/primopiano/cronaca/unione_europea_no_salvini_libia-3859042.html

     

     

     


  • Lenka Procházková – Porušení zákona v přímém přenosu aneb průzkum bojem

    Posted on by Martin Dukát

    Každý, kdo někdy v Praze organizoval veřejné shromáždění, dobře ví, že je marné pořádat tyto akce v blízkosti budov Parlamentu ČR, neboť to legislativa nedovoluje. V příloze zákona 252/2016 Sb. jsou adresně vypsána místa, kde jsou shromáždění nezákonná a jako první je uvedena Sněmovní ulice v Praze 1. Mohu dosvědčit, že i při pouhém sbírání podpisů na petici jsou aktivisté postávající u petičního stánku umístěném na protějším chodníku v dohledu budovy Sněmovny vždy legitimováni a policie průběžně monitoruje jejich pohyb.

     

    Ve středu 11. července 2018 se v rozporu s platným zákonem ve Sněmovní ulici shromáždilo několik desítek lidí. Přítomní policisté umožnili demonstrantům oblehnout hlavní vchod do Sněmovny, v níž probíhalo jednání před hlasováním o důvěře vlády. To, že policie nezakročila, znamená, že kdosi nezákonnou nátlakovou akci zaštítil.

     

    Zatímco poslanci v obležené Sněmovně debatovali o tom, zda absolvování   Vojenského gymnázia Jana Žižky je nesmazatelnou skvrnou v životopise zákonodárce, za vraty Sněmovny jim řvoucí a pískající „lid“ předváděl, jak křehkou pozici má v naší republice zákon, když i policisté, kteří jej mají chránit, mohou přijímat a plnit rozkazy k jeho porušení. Průběh středečního večera a noci ukázal i slabost silového ministra vnitra, když nedokázal (zdánlivě nepopulárním) rozhodnutím dát ulici před Sněmovnou jménem zákona vyklidit.

     

    Účel světí prostředky 

    Chceme – li události středečního večera a noci rozklíčovat za pomoci starého politického a jezuitského sloganu, že účel světí prostředky, musíme postupovat od známého k neznámému. Užité prostředky jsme viděli v přímém přenosu, a nebyl to jen kompars v setmělé ulici, ale i narážky některých opozičních politiků z tzv. Demobloku vyslovené do mikrofonu v jasně ozářeném sále Sněmovny. Z oněch provokujících odkazů na probíhající demonstraci bylo zřejmé, že mezi nezákonným srocením pod okny a některými zákonodárci v sále je souhra. Co bylo účelem toho  spektáklu, v němž roli statistů sehrála i nečinná policie?

     

    Vylučovací metodou zjistíme, že záměrem dramaturgie nebylo zvrátit závěrečné hlasování. Podle závazných dohod měla vláda důvěru předem zaručenou (i s rezervou několika nepřítomných poslanců) a zrežírovaný povyk pod okny, přestože trval dlouhé hodiny, nemohl výsledek hlasování ovlivnit. Co tedy bylo účelem oné nátlakové akce?

     

    Průzkum bojem

    Myslím, že se jednalo o testování, kdy Demoblok vyslal vládě jasný vzkaz ve smyslu: Pohleďte na tu nezákonnou demonstraci přímo u vrat Sněmovny, kterou média ochotně přenášejí. Tak ukažte, co jste s tím schopni udělat!

     

    V tomto testu lidsky obstál premiér, když se dokázal postavit tváří v tvář agresivnímu davu. Politicky však vláda u občanů důvěru ztratila ještě dřív, než ji od poslanců získala. Neboť ukázala, že toleruje nezákonné prostředky z obavy, aby policejním zásahem nepopudila „lid obecný“ a nerozpoutal se nějaký majdan. Ten ale nehrozil. Stačilo na obou stranách úzké Sněmovní ulice včas postavit  zábrany a použít tlampače. Z opakované citace zákona 252/2016 Sb. by nejen demonstranti ale i televizní štáby a diváci u obrazovek pochopili, na čí straně je právo. Pokud by se průběh odehrál takto, nemohli by poslanci z Demobloku dál rozněcovat „spontánní nesouhlas“, protože by tím naváděli k porušování platných zákonů. Ostatně je poněkud absurdní, že mnozí z těchto opozičních poslanců, kteří před kamerami tak horují pro občanské svobody a fyzické obležení Sněmovny vnímají jako chválihodnou angažovanost, stejnými ústy považují svobodu slova na internetu za hrozbu demokracie.

     

    Takzvaný průzkum bojem, jehož jsme byli svědky v průběhu středečního večera a noci na čtvrtek, předznamenal, jaké nátlakové prostředky jsou schopni někteří opoziční politici uplatňovat v budoucnu. Současně však tento test naznačil, že vláda, která není schopna ve jménu zákona jednat ani „doma“, jen stěží najde sílu a odvahu k hájení zájmů České republiky a její legislativy na mezinárodním kolbišti.

     

    Do první zrady 

    Je možné, že důvěra vládě, vyslovená několika poslanci za ČSSD podmínečně „až do první zrady“, brzy vyprší a že podpis pod touto zradou bude patřit ministrovi zahraničí (ČSSD), který v souběžné funkci ministra vnitra porušil shromažďovací zákon, který v roce 2016 on sám signoval jako tehdejší předseda Sněmovny. Tím chci říct, že vědomé porušení zákona, ke kterému v přímém přenosu došlo, nebude-li zahájeno jeho transparentní vyšetřování dle hesla: padni komu padni, může být prvním krokem k předčasným volbám. Neboť nátlakové metody podobné fašistickým jsou s demokracií stejně neslučitelné jako někdejší komunistické praktiky užívané při získávání moci a zastrašování politických protivníků. Každý, kdo tyto metody užívá a každý, kdo jejich užití nezabrání, ačkoliv k tomu má kompetence a oporu v zákonu, patří před soud a nikoliv do zákonodárného sboru, neboť se podílí na vytvoření nebezpečného precedentu.

     

    Démon souhlasu 

    V setmělé Sněmovní ulici se během nátlakové akce objevily i transparenty s portrétem Milady Horákové. Ženy, jež byla za totalitního režimu v přímém rozhlasovém přenosu odsouzena k smrti. Existují i filmové dokumenty z onoho procesu. To, že se 11. července roku 2018 zneužitá tvář Milady Horákové znovu ocitla před kamerami, aby zaštítila nezákonnou akci, je nejen vrcholně nevkusné ale doslova otřesné. Žena, k jejíž popravě přispěla mediální kampaň, která vyvolala v tehdejší zmanipulované veřejnosti démona souhlasu s trestem nejvyšším, přece nemůže dnes sloužit jako „beranidlo“ při ataku na Sněmovnu a na rozum statisíců diváků, kteří nezákonnou akci sledovali u obrazovek!

    Manipulace s vědomím občanů je totiž v době internetu mnohem obtížnější než kdykoliv dříve. A pár desítek komparzistů mávajících portrétem Horákové – oběti totalitní zvůle – nemůže ve veřejnosti probudit démona souhlasu s návratem totalitních praktik.

     

    Vyhodnocení testu 

    Je „pátá kolona“ skutečně tak tupá a nevzdělaná, jak se jeví? Vyhodnocení testu, kterým měla zjistit, jak bude nová vláda reagovat na zastrašování, sice pro vládu (snad s výjimkou premiéra) dopadlo tristně, ale ani v táboře Demobloku fanfáry nezazněly. Očekávaná podpora „lidu obecného“ nenastala a z debat na internetu je zřejmé, že láhev hozená ze tmy na premiéra, zapůsobila na vědomí televizních diváků jako signální světlice. Ozářila scénu a během jediné vteřiny jsme měli jasno o tom, kam až tyto nezákonné metody mohou vést. Z výsledků středečního riskantního testu tedy nejlépe vyšli občané. Policie v jejich očích ztratila kredit, ministr vnitra byl vyhodnocen jako ustrašenec a „pátá kolona“ zřejmě dostane výpověď (nejen z budoucí Sněmovny ale i z dnešního „vedlejšáku“). Premiér získal chybami protivníků prodlouženou šanci k tomu, aby přehodnotil záměry, které jej kdysi do politiky přivedly. Nevím, zda je schopen tu osudovou výzvu pochopit. A přijmout. Jeho voliči v to doufají. Nás ostatní, kteří svoji důvěru nestavíme na víře ani na ojedinělém emotivním zážitku, může premiér přesvědčit o své státnické kompetentnosti jen svými budoucími skutky. Pro začátek třeba tím, že znovu otevře provokativní kauzu „novičok“. Pokud to dokáže se stejnou odhodlaností, s kterou dal otevřít vrata Sněmovny obléhaná zverbovanými řvouny, vykročí na cestu suverénního politika. Je to obtížná a riskantní cesta, ale k obnově suverénního státu žádná jiná nevede.

     

     


  • Martin Koller – Hus a Sokolové

    Posted on by Martin Dukát

    V minulém týdnu se událo leccos zajímavého. Osobně jsem nejvíc vnímal výročí upálení Jana Husa, pískot Sokolů a začínající celní válku mezi Čínou a USA. Zatímco k středověku se vyjadřoval kdekdo, k Sokolům pouze někdo a kolem dalšího ekonomického problému (řečeno slušně) globálního rozsahu je téměř ticho. Pravděpodobně se čeká na instrukce z Washingtonu a Bruselu, u nás možná i z Berlína.

    Nebude líp

    O tom, že před již téměř třemi týdny byl snížen rating Deutsche Bank je v našich médiích rovněž ticho po pěšině, přestože je to informace jak puma v Hirošimě. Znamená to, že Německo, hlavní země EU a ideologické měny Euro má finanční, takže pravděpodobně ekonomické, případně hospodářské problémy. Zdá se, že očekávání řady ekonomů ve formě další ekonomické krize se začíná plnit. Problém Deutsche Bank a německé ekonomiky, na níž jsme navázáni jako kolonie, celní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami USA a Čínou a k tomu jakési snahy EU, opět především Německa o jakousi celní válčičku s USA.

    Problém je v tom, že Čína je dnes ekonomickou jedničkou a ovládá polovinu Afriky s jejími přírodními zdroji, posiluje svoje postavení v Latinské Americe. Dokáže to bez válek, imperialismu a kolonialismu, zatímco všemožných misí NATO a EU pod vlajkou lidských práv mají všude plné zuby. Evropa se bez čínského spotřebního zboží neobejde, nemá čím je nahradit a navíc se likviduje sankcemi proti Rusku na podporu Ukrajinského fašismu. Přitom zrovna Ukrajina je vzorovým potvrzením Masarykova názoru, že fašismus vytváří oligarchii a platí to i naopak. Sen vládců současného eurokoncentráku, soukromá Evropa oligarchů podle ukrajinského vzoru.

    Čína navíc drží obrovský americký dluh. Z vojenského hlediska spolupracuje s Ruskem, které je stále vojenskou a jadernou velmocí, i když výrazně slabší, než NATO. Čínský vojenský průmysl navíc pomalu a jistě dotahuje technologický náskok USA. Spojené státy sice mohou nasadit cla na čínské zboží, ale krátkodobě ho nemají čím nahradit, protože nemají odpovídající průmysl a v EU rovněž není, takže ceny v USA vyletí vzhůru. Bohužel nelze vyloučit, že celní válka mezi USA a Čínou se promítne i do životní úrovně obyvatel eurokoncentráku. Zdá se, že nebude líp a je to parádní důvod k tomu, aby komplot Babiš-Hamáček-Filip-Zeman nemusel plnit sliby voličům. Mluvil jsem se známou, která bydlí v méně bohatém kraji. Sdělila mi, že mluvila s řadou nadšených voličů ANO, kteří již nejsou voliči ANO.

    Z historického hlediska bych dodal pro pobavení, že za takzvané druhé republiky, mezi mnichovskou dohodou a okupací vznikla strana ANO – Akce Národní Obrody, která sdružovala zbohatlíky, šlechtu, pseudovlastence a všemožné podezřelé živly. Šéfredaktorem jejího tisku byl mezinárodní podvodník Harry Jelinek, který prodal jakémusi potroublému Američanovi státní hrad Karlštejn. Historický vzor opravdu následování hodný.

    Sokolové jako vždy

    Velmi mne potěšilo, že Sokolové dali najevo svůj názor tvůrci komplotu, multimiliardářskému oligarchovi Babišovi, dlouhodobě premiérovi vlády bez důvěry. Je třeba zdůraznit, že Sokolové byli vždy vlastenecká organizace. Vystupovali proti rakouské okupaci českých zemí a pangermánským snahám. Sokolové z emigrantských kruhů v Rusku zahájili odboj proti Rakousku již v roce 1914 a mnozí z nich posléze vstoupili do československých legií. Sokolové v Paříží stáli u protirakouské demonstrace a stržení rakouské vlajky z velvyslanectví v Paříži při vyhlášení první světové války. Předseda pařížských sokolů Pultr byl zakladatelem roty Nazdar, která jako první vyrazila v rámci cizinecké legie do boje proti Němcům. Rovněž mezi rozvědčíky v Itálii a zakladateli domobraneckých praporů dominovali Sokolové. Slety Sokolů před první světovou válkou i v období mezi světovými válkami byly národní manifestací, mnohdy ve spolupráci s dalšími tělovýchovnými jednotami, konkrétně DTJ-Dělnické tělovýchovné jednoty a Orel. Sokolové se výrazně opírali o husitskou tradici a jeden ze sletů ve dvacátých letech byl věnován přímo husitství. Rovněž za druhé světové války se odboje proti německému nacismu zúčastnilo mnoho Sokolů a legionářů, krajanské organizace působily v zahraničí. Poslední všesokolský slet po válce byl manifestací proti vládě jedné strany spojené se sociální demokracií. I v současnosti je pískot českých vlastenců, kteří mají organizace po celém světě hlasem národa proti vládě jednoho oligarchy spojeného se sociální demokracií, aspoň té části národa, která se nedala ohloupnout demagogií a komplotem Babiš-Hamáček-Filip-Zeman.

    Nicméně i zde lze připojit humornou doložku ve formě vystoupení pana poslance Kalouska. Rovněž on s radostí kvitoval sokolský pískot, nicméně se prohlásil za orla podle tradice katolických tělocvikářů. Lze jen doufat, že již poměrně opelichaný orel Kalousek nebude testovat svoji letuschopnost skokem ze střechy sněmovny, aby nám mohl i nadále připravovat komická představení se svými komoni Bartošem, Ferim, Halíkem, Hermanem, Bělobrádkem a Drahošem.

    Česká vlajka s kalichem

    Husitství je jednou z nejslavnějších období českých a slovenských dějin. Jan Hus je nepopiratelným hlasatelem pravdy, vlastencem, morálním bojovníkem a obráncem naší země proti germanizaci a vládě cizáků. Proto jsou Hus i husité od roku 1990 cílem dlouhodobé nenávistné propagandy, především ze strany sudeťáků, zaměřené na ponižování českého národa a likvidaci je tradic, především v hlavách mládeže trpící v inkluzivních školách.

    Především lze připomenout, že husitství nikdy nebylo útočné a pouze bránilo svůj názor na vnější formu křesťanství. Jednalo se o hnutí především lidové, spojené s částí vlastenecké nižší šlechty. Snažilo se napravit tehdy morálně zcela rozvrácenou křesťanskou římskou větev církve, kde papežem počínaje a mnohými faráři konče docházelo k zásadnímu porušování přikázání bible. Typickým příkladem je prodej odpustků, soužití některých církevních prelátů s celými harémy prostitutek a korupce při prodávání církevních úřadů osobám morálně zcela nevhodným. V nedávné minulosti i současnosti vidíme osoby odborně i morálně zcela nevhodné i na pozicích ministrů a nikomu z reprezentantů naší státnosti, ani eurokoncentráku to nevadí. Doklad morálního rozkladu těch, kteří nám vládnou a hlásají morálku i celé společnosti.

    Z aktuálních kritiků husitství pravděpodobně největší veledílo porodila  Jitka Lenková na Náš REGION pod názvem Deset omylů o mistru Janu Husovi a převzal to Seznam. Jak na objednávku sudeťákům v boji o českou historii. Autorka říkám, že koncil se nesešel kvůli Husovi. A on někdo něco takového tvrdí? Zde je třeba dodat, že církev s třemi papeži, což vytvářelo takzvané schizma, které se mělo v Kostnici řešit, neměla ani právo Husa soudit. Můžeme v klidu mluvit o justiční vraždě politického protivníka, nikoli popravě. Dále vysvětluje, že Hus není autorem myšlenek, které hlásal, protože vycházel z Wyclifa. Opět se mýlí, protože Hus sám argumentoval Wyclifem, takže si nic nepřivlastňoval. Navíc měl řadu jiných aktuálních a českých témat, o nichž Angličan ani nevěděl. Poté se probírá tím, že ochranný glejt císaře Zikmunda byl vystaven pouze na cestu, nikoli na koncil, takže císař za nic nemůže. Další omyl, protože Zikmund provedl jako zástupce světské moci popravu Husa, neboť církev popravovat nesměla, a to mimo Kostnici a tím pravomoc koncilu. Tak trochu to připomíná pana Babiše, který si na špinavou práci typu podpisu islamizace Evropy migranty v Marákeši, podpisu podpory sexuálních úchylností dětí v Istanbulu, či pozitivního hlasování k islamizačnímu afroislámskému Dublinu IV vždy najde někoho jiného. Úplnou lahůdkou jsou další výtvory autorky. Uvádí, že hus byl tlustý, proto by ho neunesl kůň. Evidentní specialistka v oblasti kavalerie přehlédla, že rytíř v brnění a se zbrojí byl podstatně těžší, než nějaký mnich, byť otylý, aniž víme jak. Autorce aspoň došlo, že po dlouhém vězení, údajně vylepšeném díky Zikmundovi, kde málem zemřel hladem a zimou musel Hus zhubnout. Na závěr přichází s objevem, že Hus se vlastně jmenoval Husa, ale jeho obdivovatelé ho překřtili na Hus. Nelze to zcela vyloučit, ale dost pochybuji. Tehdy jako dnes se používala běžně zvířecí jména, mohu připomenout Stehlíka, Slavíka, Husáka, Vlka, Lva, Vopičku, Zajíčka, Berana, Pštrose a další, některá méně slušná i z oboru hovězího dobytka v mužské i ženské verzi.  Všemožní rytíři a vyšší šlechtici měli v erbech všemožné vepřové, koňské i hovězí hlavy a ještě se jimi pyšnili. Pokud se nemýlím, tak mistr se i před cestou do Kostnice podepisoval Hus, mimo jiné proto, že pocházel z vesnice Husinec. Autorka evidentně přehlíží, že středověké být in je trochu odlišné od současného.

    Další pomlouvačný mýtus šíří bojovníci proti českému národu a jeho historii tvrzením, že husité byli lupiči. Jenže to je velmi zvláštní argument. Téměř všichni vojáci ve válce jsou lupiči. Nechci připomínat systematické vylupování evropských uměleckých sbírek, stejně jako bankovních pokladů nacisty a následně rozsáhlé loupení americkou, stejně jako sovětskou armádou. Američtí vojáci ve Vietnamu kradli jako straky a ještě hromadně znásilňovali, sovětští vojáci v Afghánistánu kradli taky. Ze všech nejhorší jsou islámští teroristé, ať už v Iráku, Afghánistánu, takzvané Palestině, nebo Sýrii, mnohdy podporovaní ze strany EU. Válka je jedna velká zlodějina a kradou státy i vojáci.

    Nicméně ve středověku to platilo víc, než později. Kořistění bylo zcela normální způsob získávání majetku. Navíc ničení ekonomiky nepřítele, počínaje vylupováním sýpek a vypalováním úrody podlamovalo jeho bojeschopnost. Zde si můžeme připomenout německý plán na zničení českého průmyslu a dopravní sítě koncem války, stejně jako americké bombardování Plzně, Záluží i Prahy poté, co bylo na základě mezinárodních dohod jasné, že Československo bude ponecháno v sovětském bloku výměnou za sovětskou pomoc ve válce v Tichomoří. Navíc ve středověku byly velmi omezené možnosti skladování potravin (konzervy se objevily až v napoleonských válkách), takž armády se zásobovaly na místě působení. Ostatně stačí si připomenout, že uherský král Béla poslal svoje jezdectvo na část jedné z křížových výprav, která mu drancovala zemi na pochodu do svaté země. Bohabojní křižáci drancovali a byli pobiti. Nicméně husité jsou pro současnou propagandu lupiči.

    Další prolhaná protičeská legenda říká, že díky husitům zpustlo a zchudlo království. Zase lež na objednávku. České království zchudlo. Mimo jiné proto, že výrazně pokleslo množství stříbra dolovaného v Kutné hoře. Dále se nacpalo obrovské množství peněz do megalomanských projektů Karla IV, typu církevních staveb a uplácení církevních hodnostářů. To pokračovalo i za jeho syna, kdy stále početnější církev v době nevýkonného středověkého hospodářství odsávala stále větší díl peněz, což vedlo k chudnutí obyvatel.

    K tomu je třeba dodat, že husitství nebylo útočné, v naprosté většině případů se jednalo o obranu českého území proti útočníkům z Německa a Uherska. Velké škody napáchala právě útočná křížová tažení, která pustošila zemi. Nebýt křižáků, ekonomika by se rychle srovnala, protože došlo k odstranění části největších parazitů z hlediska církve a šlechty. Bohužel české země byly cílem útočných válek, sabotáží a nenávistné propagandy, možná pravzoru hybridní války. Jen proto, že obyvatelé si chtěli vyznávat upřímnou křesťanskou víru po svém způsobu a nechtěli se nechat okrádat německým městským přivandrovalým patriciátem, zvýhodňovaným královskými zákony a církví, která jej podporovala.

    Na závěr bych připomněl, že budoucí prezident Masaryk vyhlásil boj Rakousku a za samostatný Československý stát ve Švýcarsku při projevu k 500. výročí upálení mistra Jana Husa. Tentýž prezident Masaryk vyvěsil po vzniku republiky při dalším výročí justiční vraždy Jana Husa na hradě místo státní a prezidentské husitskou vlajku s kalichem. (dnes tam různá individua vyvěšují trenky jako doklad toho, kam jsme pokročili a oficiálně tam visí i vlajka eurokoncentráku, který nás utlačuje, vykořisťuje a ohrožuje) Papežský nuncius, velvyslanec Vatikánu tehdy v zuřivém vzteku odcestoval a byla z toho komická diplomatická zápletka. I to je ukázka úcty k našemu národu a jeho historii. Po vzniku republiky byla založena nová církev, opírající se o husitský vzor a do ní vstoupilo 700 000 lidí, především v Čechách.

    Ani komunisté v poválečném období se nesnažili urážet český národ a nebrali nám naši historii a tradice, natož aby nám vnucovali islám, sexuální zvrácenosti a primitivní africké migranty a ekonomické parazity prolezlé infekcí agrese a lenosti a tropických chorob. Naopak v období od roku 1990 je evidentní systémová snaha o účelové přepisování českých dědin a ponižování národa s cílem ho podřídit německé nadvládě skrývající se pod značkou EU. Dokladem je i mizení husitských názvů vojenských útvarů. Dočasně byl dokonce jeden z nich pojmenován po Albrechtu z Valdštejna. Jen bych připomenul, že tento žoldnéř začal svoji slibnou kariéru krádeží stavovské pokladny a dezercí k císaři. Poté se projevil především jako úspěšný logistik na panstvích uloupených českým vlastencům. A nakonec byl zlikvidován jako zrádce. Český vojenský útvar byl pojmenován po dezertérovi, zloději a zrádci. Jak typické v evropské demokracii a polistopadové české realitě.

    Jan Hus položil život za pravdu a český národ a husitství bylo nejskvělejším obdobím českých dějin. Nemáme se za co stydět. A zde je vodítko pro budoucnost. Je načase, aby národ začal používat mozek a nenechal se jako tupé stádo honit protinárodními politiky a jejich médii v čele s ČT mezi dvěma ohradami, přičemž na obou je napsáno EU-Prolhaná propaganda, Afroislámská invaze, Inkluze, Sexuální zvrácenost, Korupce, Drogy, Kolonizace, Chudoba, Politická korektnost, Cenzura a Válka. Vlastně by na tom eurokoncentráku mohlo být zase napsáno Arbeit mach Frei, protože naši občané tady dřou na německé panstvo v podstatě zadarmo. Existují i jiné možnosti, než na jedné skupině komplot oligarchy, socialistů a komunistů SDK (Strany Držitelů Koryt) a na druhé orel Kalousek a jeho komoňové SDK!

     


  • Martin Koller – Vláda velkého podrazu

    Posted on by Martin Dukát


    Poslední článek se zabýval Babišovým vítězným únorem. Dnešní bychom mohli nazvat Filipův prohraný únor, nebo vláda velkého podrazu. Tím je samozřejmě v nadsázce zmíněna především KSČM, bez jejíž pomoci by vláda Babiš-Hamáček s podporou Allbrightové a Bakaly nevznikla. Filip se svojí partou vedoucích nomenklaturních kádrů určitě na podpoře komplotu Babiš – Hamáček neprodělají na rozdíl od řadových členů strany a voličů. Klasičtí věřící komunisté by se asi divili, že takzvaná Komunistická strana Čech a Moravy podporuje největšího oligarchu v zemi. Strana, která kdysi bojovala za sociální spravedlnost a jejíž členové umírali za český národ v boji proti nacismu. Ještě, že se toho nedožil Ransdorf. Vláda podporující likvidaci státu a národa, především v praxi ČSSD germánskou kolonizaci (a s ní potajmu sudeťáky), bez ohledu na Babišovy nedůvěryhodné řeči. Ani Brežněv nám nebral vlast a nevnucoval afroislámské multikulturní obohacení. Bohužel je zcela evidentní, že KSČM se stala pouze výrobní značkou a strana se plně zařadila mezi mnohé demokratické partaje, které bychom mohli označit zkratkou SDK – Strana Držitelů Koryt neboli strana partajní nomenklatury pro sebe. Typickými příklady jsou ČSSD, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti, ANO jako přehlídka přeběhlíků z jiných zavedených partají, dříve rovněž ODA, US a bohužel část ODS vedená v současnosti Fialou a Němcovou. V podstatě mezi nimi není žádný rozdíl a všechny uvedené partaje, či části partají mohou nést jednotné označení SDK. Rozdíl je pouze v tom, že TOP 09 se svojí politikou netají, zatímco ostatní si více, či méně hrají na zastánce práv voličů. Největším pokrytcem je z tohoto hlediska Babiš, který připomíná samozvaného kněze Halíka, ale dost mu chybí na úrovni slovního projevu o charismatu nemluvě.

    Reálně se jedná o zájmové skupiny, které si udělaly z politiky živnost za peníze spoluobčanů a bez ohledu na sliby, rétoriku a místy i lži podřizují vše svému zisku moci a peněz bez ohledu na širší členskou základnu, o voličích nemluvě. Stačí se zeptat, co za nějakých 25 let udělaly SDK pro svoje voliče. Dostali jsme se do pozice rozvrácené a rozkradené kolonie především Německa s polovičními platy a třetinovými důchody, legiemi parazitů a obyvatelstvem nasáklým amorálností a zbabělostí.

    Z hlediska české i evropské politiky můžeme v podstatě konstatovat, že jsou opakovaně záměrně vytvářeny krizové situace a poté se objeví spasitel vybraný nadnárodními zájmovými skupinami. Taková hra na zlého a hodného policajta ve velkém, kdy obětí jsou celé státy a národy. U nás je zlým policajtem Kalousek a tím vybraným dobrým spasitelem Babiš. Nicméně oba prosazují v konečném výsledku totéž, tedy cizí zájmy, vlastní profit, kde moc dělá peníze a peníze dělají moc bez ohledu na voliče a občany.

    Díky hlouposti českých voličů, která po téměř třiceti letech vývoje pomalu dosahuje evropského průměru, se vedením SDK stále daří. Politické programy jsou ubohé, ne-li stupidní a naprostá část politických projevů je zaměřena na nadávání a napadání protivníků. Přitom divoké hádky před kamerami a nadávky na internetu jsou z velké části pouze komedie pro lidi před obrazovkami, které mají pouze vzbuzovat emoce a zakrýt fakt, že politici SDK na ně kašlou a potřebují je pouze jako užitečné hlupáky v tahanicích o podíl na kořisti. Využívají k tomu především služeb placených protinárodních médií, počínaje ČT, která rozněcují primitivní vášně, zato pomalu žádné nehájí české zájmy českého občana a podporují hloupost a rozvrat ve společnosti.

    Jeden známý ze Slovenska mi s humornou nadsázkou navrhl, abych vyrazil na ulici a každému kolemjdoucímu poklepal hůlkou na hlavu. Většina bude podle něj znít dutě. Podle nadšené podpory mnoha obyvatel oligarchickému multimiliardářovi na tom něco bude. Je to kombinace práce politiků, médií a lenosti používat vlastní mozek. Jen bych doplnil, že druhé poklepání by mělo směřovat na zadní část kalhot a u většiny by znělo plně. Z tohoto hlediska je navíc šokující, že i některá jinak vlastenecká média, myšleno internetová, stupidně jásají nad novou protinárodní vládou a další z nich blokují články, které tuto vládu kritizují. Do boje se zapojují politické neziskovky a jejich takzvaní aktivisté na školách, kteří rovněž nepřínosně parazitují na práci druhých a představují si tak i svoji budoucnost.

    Důležité je, že jak SDK, tak média i neziskovky slouží zájmům eurokoncentráku řízeného z Bruselu, Berlína a Paříže a vytvořeného s cílem ničení Evropy a jejích národů jako konkurence zájmovými skupinami z USA. Důležité je z tohoto hlediska rovněž rozeštvávání EU a Ruska, aby se nespojily v jeden silný ekonomický blok nezávislý na americké globální kontrole surovin a jejich transferu. To už části obyvatel Evropy dochází, ale kupodivu mnohým nedochází, že reprezentantem uvedených zájmových skupin, reprezentovaných u nás Aspen Institutem a pražskou havlérkou jsou jak Babiš, tak Allbright Hamáček. Vzhledem k tomu, že jejich komplot podpořil i předseda SDK-KSČM Filip, ať už z jakéhokoli důvodu skrývaného před veřejností, můžeme mluvit o definitivním konci levice v Českých zemích.

    Bez ohledu na to, zda je pan Okamura někomu sympatický, či nikoli, zůstává v parlamentu pouze jedna politická strana s dlouhodobě a jednoznačně vlasteneckým programem, a to SPD. Mimo ni zůstává obrana národa před eurokoncentrákem, islámskou invazí a nesvobodou zůstává na nevelkém počtu vlasteneckých politiků, kteří působí v SDK, typickým příkladem je Václav Klaus mladší v ČSSD Foldyna v KSČM Skála a vlasteneckých občanech. Desítky pidistraniček, mnohdy rozbíjených nátlakem a zastrašováním ze strany BIS zvenčí a jejími agenty, případně poskoky eurokoncentráku zevnitř mají minimální šance cokoli prosadit, pokud se nespojí v jedno politické těleso. Příkladem je italská Liga, která se postavila Bruselu, Berlínu a Paříži.

    V takovém případě by ovšem musela zmizet z vedení většina lídrů, kteří z nich svými názory dělají extrémistické, místy i komické organizace napadnutelné ze zákona a zároveň nejsou schopni potlačit svoje primitivní ego a arogantní touhu po moci a korytech, což je v podstatě myšlenkově řadí k SDK. Takoví lidé nejsou schopni se dohodnout a vytvořit něco takového jako je italská Liga, místy pravděpodobně záměrně. Vzorovou ukázku vidíme ve vedení takzvané Národní domobrany, ale nejen tam. Kdo má v současnosti náladu na Sládka, nebo Vítovou, která je pečená vařená v Bruselu, nebo dokonce politiky z vlád vytvořených dříve SDK?

    Opravdu by mne zajímalo, jak se k vládě Babiš-Hamáček staví takový spolek BOS, tvořený bývalými vojáky z povolání, jestliže všichni kdysi přísahali věrnost této republice. Přitom jak Babiš, tak Hamáček jsou evidentní slouhové cizích zájmů. Filip je velký přítel jednoho z lídrů BOS, plukovníka v záloze, či výslužbě Zbytka. Opravdu si pánové, či soudruzi z BOS myslí, že komplot Babiš-Hamáček bude hájit národní zájmy pod prapory Allbrightové, Bakaly, Pavla, či Pocheho, možná i Sorose a jejich neziskovek? Chtějí nám snad tvrdit, že Babiš a Hamáček jsou vlastenci, nehledě na takového Metnara jako ministra obrany. Jak nám zdůvodní podraz, který na členské základně a voličích KSČM a celém národu spáchal Filip? Není nakonec BOS také jen připravovaná SDK, která má podporovat eurokoncentrák, afroislámskou invazi a válku v Evropě výměnou za koryta svých šéfů? Nebudou se soudruzi důstojníci nakonec klanět Pavlovi, Stropnickému, Šlechtové a Metnarovi jako velkým vlastencům? Hodlají se páni, či soudruzi důstojníci vrhnout střemhlav s výkřiky „za vlast a koryta“ mezi Babišovy půlky? Bohužel i mezi vojáky se najdou bezcharakterní křiváci a podvodníci, jak jsem se v praxi přesvědčil ve vedení BOS.

    Myslí si snad obhájci komplotu Babiš-Hamáček, že tito pánové jsou vlastenci a jde jim o zájem českého národa? Babiš se pokouší sehrávat s podporou médií komedii jako-obránce národních zájmů. Bohužel to není charismatická osobnost, ale pouze úspěšný cizí zbohatlík a mazaný kupčík, podporovaný ze zahraničí. Proto před sebe nastrkuje pacholky na špinavou práci, typu Stropnického, který předal polovinu naší armády Německu, nebo Metnara, který podepsal Marákeš. Něco takového, že je vlastenec a bude hájit zájmy občanů, nebo dokonce pracujících? Přitom pitomci vytvářející antibabišovskou propagandu nám ho popisují téměř jako komunistu. Ječí o ohrožení komunismem v době, kdy KSČM se stala i veřejně SDK, jen aby nemuseli projevit jako vlastenci ba bránit vlast a národ před eurokoncentrákem, který reprezentují jak Babiš, tak Hmáček. Jedna velká komedie velkého komplotu partají SDK.

    Obě strany, jak komplot Babiš-Hamáček s podporou Filipa, tak TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti a část ODS nám nabízejí totéž-eurokoncentrák, afroislámskou invazi, kolonizaci sudeťáky a válku. Jen se to snaží prodat v různém balení. Dokladem je rovněž vítězství Babiše na summitu o migraci, který ostudně podpořil zachování Merkelové jako hlavní služky cizáckých zájmů v Evropě. Sice nebudou kvóty, ale migranti se budou vítat a vozit dál. Zato se bude platit africkým náčelníkům za to, že nebudou posílat svoje násilníky, kriminálníky a blázny nakažené islámem a všemožnými chorobami do Evropy. Jako každá jiná pomoc bude i tato v Africe rozkradena a migrace bude pokračovat. Evropané tedy budou platit výpalné kdekomu, jako kdysi římská říše, než se samým multikulturalismem rozpadla. Prozatím se úspěšně nacpaly miliardy do Turecka, což posílilo pozice Erdogana, kterému je EU s věčným žvaněním a lidskými právy pro smích. To vše plní cíl oslabení a rozvratu Evropy v době, kdy naše nevýkonné koloniální hospodářství cizáckých montoven, výroben dílů a zemědělské prvovýroby není schopno nás ani uživit a proto se každý rok vypůjčují desítky i stovky miliard v cizině, abychom se více zadlužili. Platy jsou stále na úrovni třetiny a důchody pětiny německých a situace se inflací zhoršuje. Plánují se rozsáhlé výdaje na zbrojení proti Rusku

    Udivující je rovněž jednání prezidenta Zemana. Podporou Allbrighta-Hamáčka a jeho morálně rozvrácené ČSSD jako vzorové SDK, stejně jako akceptováním Metnara jako ministra se i prezident Zeman stává nedůvěryhodnou osobou z hlediska vlasti a národa. Na jedné straně hlasitý odpor proti afroislámské invazi a válce proti Rusku a na druhé dlouhodobé akceptování Stropnického jako ministra obrany (který předal polovinu armády Německu), následně ministra zahraničí a jmenování Metnara ministrem obrany (který podepsal deklaraci v Marákeši a údajně navrhl na summitu o migraci pokračování jednání o přesunech migrantů na naše území, oboje v zastoupení Babiše)? Zeman je známý svým nesolidním jednáním vůči přátelům a spojencům. Zdaleka nejde jen o Martina Konvičku, nebo dlouholetého spolupracovníka Šloufa, který mu pomohl politiky, zajišťováním financí, ale i z hlediska osobního života, což je známé podstatně méně. Ale o tom posledním někdy jindy, možná právě proto pan prezident zavírá oči nad podrazy a komplotem vůči národu. Obávám se, že začíná jednat nesolidně i s občany a svými voliči, kteří rozhodně nechtěli vládu ČSSD. Žádný slušný, cti dbalý a vlastenecký politik by nenavrhl a nejmenoval do pozice ministra Metnara, který podepsal Marákeš.

    Nicméně pro podporu komplotu Babiš-Hamáček si Zeman, stejně jako Filip zvolil nejvhodnější dobu, kdy většina občanů se starala o konec školního roku a dovolené, nikoli o politickou špínu. Je vidět, že je to protřelý politik, bohužel se praktickými činy začíná přibližovat svému volebnímu protivníku Drahošovi. A člověka, zvláště politika bychom měli hodnotit nikoli podle keců, ale podle činů. Z tohoto hlediska lze hodnotit rovněž komedii kolem novopečené ministryně Malé (rozené Veličkové-není příbuznou slavné partyzánky Tamary Veličko?) a jejího vzdělání, jako bychom neměli všemožných polovzdělanců a horších v politice plno. Stačí si připomenout diplomovou práci Bendy, studia Grosse, nebo genialitu reprezentanta pražské havlérky a neziskovek Rumla, který absolvoval vysokou školu bez maturity, a nikomu to porušení zákona nevadilo. To vše má jen zakrývat špinavost komplotu a odvádět pozornost od Metnara a protinárodní politiky komplotu Babiš-Hamáček. Ilustrativní je z tohoto hlediska fakt, že proti jmenování Metnara neprotestovali ani politici takzvaně protibabišovských SDK (TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráti).

    Z hlediska komplotu si musíme připomenout historii sociální demokracie, či evropských sociálních demokracií. Vedení českých socialistů spolu s německými (!) podpořilo rakouskou monarchii v době vyhlášení první světové války a zahájení tažení zaměřenému na kolonizaci Srbska a genocidu Srbů. Ještě v létě 1918 se čeští socani vyjadřovali pro zachování Rakouska-Uherska. Po vzniku republiky podporovali nároky takzvaných sudetských a dalších Němců na odtržení území. Zároveň se snažili rozvracet nový stát a vyvolat revoluci. V meziválečném období však podporovali pravicové vlády proti vlastním voličům, což vedlo k odtržení části vedení a voličů a vzniku KSČ. V roce 1948 se dobrovolně spojili s KSČ, čímž umožnili legální vznik komunistické vlády. Po roce 1989 podporovali především KDU-ČSL a bránili se spolupráci s KSČM, čímž zlikvidovali možnost jednotné levice bojující za zájmy pracující většiny občanů. Zároveň dlouhodobě posilovali a posilují svoje kontakty na německou sociální demokracii, která je jednak oporou německé koloniální politiky vůči slovanským zemím a spolupracuje z tohoto hlediska se sudeťáky a zároveň podporuje multikulturalismus a afroislámskou invazi. Ve stejném období posilovali svoje postavení ve vedení bruselského protinárodního eurokoncentráku vedeného euromarxisty zaměřenými na ničení bílých a křesťanských Evropanů a zároveň zmařili volbu vlastního předsedy Miloše Zemana prezidentem. V současnosti jsou vzorovou SDK a v souladu s politikou svého vůdce Hamáčka, člena Aspen Institutu ovládaného Allbrightovou a Bakalou, podlézají eurokoncentráku a podporují největšího oligarchu. ČSSD není levicová ani vlastenecká strana a komplot Babiš-Hamáček je jednoznačně protinárodní bez ohledu na mediální komedie na jeho podporu.

    Ve volbách socialisté propadli, ale vedení ČSSD je natolik propojeno s eurokoncentrákem a nadnárodními zájmovými skupinami, že Babiš i Zeman plivli do obličeje voličům a posvětili protinárodní komplot. Tím nás stále více zatahují do podřízenosti eurokoncentráku, jeho afroislámské invazi, kolonizaci a válce v Evropě. Zároveň se budou snažit nás zatáhnout do eurozóny, protože ta se zmítá v rostoucích problémech. Mnozí pravděpodobně přehlédli snížení ratingu Deutsche Bank. Jenže to je doklad počátku hospodářské krize Německa, což je zároveň start krize celého eurokoncentráku. Francie je v krizi už dávno. Německo nemá peníze, protože se stalo vzorem ekonomiky řízené ideologicky, nikoli odborně, jako celý eurokoncentrák a nestačí ani ožebračování kolonií ve střední a východní Evropě. Aby se snížily dopady krize, bude se eurokoncentrák, především Německo a Francie snažit o maximální provázanost se slovanskými zeměmi a Maďarskem, aby východní kolonie nesly část dopadu ekonomické krize zaviněné ideologiemi euromarxistů.

    Musíme se zeptat, proč nevznikla logicky a na základě výsledků voleb vláda Babiš-Okamura Filip? Kombinace financí, vlastenectví, sociálního přístupu? Proč Filip obětoval vlastní stranu, podrazil vlastní voliče i národ? Odpověď je logická. Všichni politici SDK mají strach z vlastních národů, a proto podporují bezohledně a bezostyšně v rozporu se zájmy členské základny a voličů vládu eurokoncentráku, která jim zajišťuje zisky a ochranu. Všichni na sebe něco vědí z minulosti svých rodin, nebo současnosti a jsou vydíratelní. Nejsou mezi nimi žádné osobnosti, jen slouhové, což platí pro celý eurokoncentrák. Vlastenectví, na němž byla postavena v říjnu 1918 Československá republika, je jim zcela cizí. Co kdy udělali Babiš a Hamáček pozitivního pro tuto zemi? Hamáček svoje nadšení eurokoncentrákem ani nezastírá. Babiš s velkou reklamou odstranil konkurenty v boji o kořist a tupá propaganda jeho protivníků mu ještě zajišťuje podporu s tím, že je komunista (asi stejný jako Allbrightová, Bakala, či Soros). Dokázal pouze svoji komedii pro voliče lépe mediálně prodat, a používá na kydání špíny cizí ruce bezskrupulózních pacholků, ale jinak se z výsledného hlediska chtivosti moci, peněz a podlézání cizím zájmům jeho praktická politika od antibabišovských SDK v ničem neliší. Jako výsledek jeho všemožných slibů můžeme čekat prosazování zájmu eurokoncentráku, chudnutí, růst byrokracie a nesvobody, růst počtu parazitů v politických neziskovkách, inkluzi, afroislámskou invazi, kterou za něj podepíše nějaký Metnar, další kolonizaci, kterou posvětí tým Hamáček-Poche-Bakala, v níž se schovají i zájmy sudeťáků podporovaných z Bruselu a Berlína, zavedení ideologické měny Euro, vyhazování peněz na nákupy zbraní a válku. Proto mohl vzniknout komplot Babiš-Hamáček s podporou Filipa a Zemana jako výsměch české historii, voličům, zájmům vlasti a národa.

    K stému výročí republiky jsme od našich politiků dostali protinárodní vládu jako doklad pohrdání voliči, podrazu a posílení protektorátu a koloniálního postavení v eurokoncentráku. Počátek doby temna.


  • Martin Koller – Babišův vítězný antiúnor

    Posted on by Martin Dukát


    Kdysi mi přátelé ze západu, a nejednalo se o nějaké „lúzry“ tvrdili, že naše republika se dostane do pozice banánových republik neboli demokratické kolonie. Varovali mne před americkou globalizací s všudypřítomným fízlováním, sociální a ekonomickou likvidací nepohodlných občanů v souladu se zákonem, potíráním vlastenectví, rozprodejem a privatizací státu, který sežerou západní žraloci a rasovým inženýrstvím likvidujícím evropské obyvatelstvo. Zároveň kritizovali výsledky takzvané západní demokracie a tvrdili, že komunisté byli velmi chytří vládcové, od nichž se mnohé naučili. Nic takového se v tehdejších médiích a v podstatě mnohdy ani dodnes neobjevuje, a to ani na stále více cenzurovaném internetu. Moc jsem jim nevěřil, domníval jsem se, že zbytečně přehánějí a jezdí si v mercedesech a bavorácích a myslel jsem si, že bude líp. Od té doby uplynulo téměř čtvrt století, jejich slova se potvrdila a já se dost naučil. Iluze už mne dávno přešly, ale mnozí naši občané jim podléhají dodnes. Řeči o svobodě nevedly ke svobodě a strach o bavoráky, ale i škodovky a korýtka se stal základem povolnosti a zbabělosti. Celý systém je postaven na kombinaci strachu a lži.

    K současné katastrofální ekonomické situaci, kdy nás předhání Slovensko, Polsko a Maďarsko a hloupnoucí společnost je rozvrácená politicky i morálně napomohly bez výjimky vlády od poloviny devadesátých let. Výsledky počáteční ekonomické transformace, která byla ideologicky a finančně řízena ze západního zahraničí, nemohl nikdo očekávat. Obětí ideologické mediální masáže, korupce a ekonomického podvodu západních žraloků se stali i vedoucí představitelé polistopadového vývoje. Sametová revoluce v zemích střední a východní Evropy a rozpad SSSR za Gorbačova a Jelcina především zachránily západ před těžkou krizí na dvacet let. Proto první začala v USA roku 2008. Pokračuje do současnosti potácením se celé slavné EU s její ideologickou měnou a německým vedením, přičemž další je bez ohledu na mediální propagandu za dveřmi. Vývoj silně připomíná třicátá léta minulého století. Počátek devadesátých let ve střední a východní Evropě by experiment, jaký se nikdy před tím neudál, takže neexistovala praxí osvědčená vzorová řešení.

    Nicméně jeho pokračovatelé reprezentovaní u nás v koncovce ODS Nečase a TOP 09 Kalouska s podporou KDU-ČSL Bělobrádka dokázali diletantstvím, hrabivostí, asociální arogancí a bezuzdným podlézáním cizím zájmům, především německých sudeťáků, poštvat proti sobě a klasické demokracii a pravici převážnou většinu obyvatel. Přitom historicky byla pravice vždy vlastenecká a podporovala vytváření hodnot a osobní iniciativu, zatímco levice socialistickou bezpáteřnost, byrokracii, parazitování a internacionalismus. Současná česká levice a pravice se od sebe prakticky neliší s výjimkou většinou bezobsažné vyčpělé rétoriky. Politické strany jsou tu pro svoje vedení, nikoli pro členskou základnu, natož voliče. Vítězí ten, kdo v médiích před volbami obratněji slibuje a lže.

    Nakolik byl polistopadový vývoj záměrný a cílený a nakolik dán morální a odbornou impotencí politiků a mediálních pracovníků je těžké odhadnout. Do vedoucích pozic v politice i státní správě jsou v celé Evropě dlouhodobě systematicky dosazovány omezené, manipulovatelné, vydíratelné a amorální figurky, nejlépe bezdětné, bez vztahu k vlasti, národu a bez budoucnosti. Jejich úkolem je pouze aktivně plnit jakékoli rozkazy. Výsledkem je mimo jiné zoufalá prázdnota, omílání vyčpělých antikomunistických hesel a naprostá absence osobností v takzvaných pravicových, stejně jako levicových, údajně demokratických stranách. U nás je jednou z posledních výjimek na pravici Václav Klaus mladší. Konec konců i myšlenkový vývoj jeho otce, jedné z nemnoha polistopadových osobností, je obdivuhodný ve srovnání s naprostou většinou dnešních politiků. Na levici je problém někoho najít, snad socialistu Foldynu.  Pokud dostane komplot Babiš-Allbright Hamáček podporu ze strany KSČM, můžeme mluvit o konci levice v naší zemi. Snad poslední vlasteneckou parlamentní stranou je SPD, kterou se slouhové cizích zájmů snaží všemi prostředky zlikvidovat.

    Ilustrativní ukázkou vývoje v naší zemi, ale i celé Evropě je ČT, která se z národní televize oplacené občany stala hlásnou troubou protinárodních zájmových skupin, placenou stále občany. V poslední dekádě došlo k naprostému převrácení pojmů, takže značná část obyvatel považuje za zachránce naší republiky oligarchu napojeného na nadnárodní zájmové skupiny a značná část médií a dokonce i takzvané levice se tváří, že tomu tak opravdu je.

    Cílem tohoto vývoje je Evropa, minimálně střední a východní jako kolonie USA s bezprávnou masou bez vlasti a národa ovládanou několika rodinami oligarchů a bezpáteřnými, zkorumpovanými a všeho schopnými byrokraty v Bruselu a jim posluhujícími domácími ministry. S masou bez rodiny a identity manipulovatelnou na základě strachu, médií, náboženské ideologie a drog prakticky k čemukoli, včetně sebevražedné jadrné války. Ze společenského hlediska se jedná o návrat někam do osmnáctého století, spíš dál. Současnou realitu, která přímo ohrožuje náš stát a jeho historické bílé a křesťanské obyvatelstvo a vede k výše uvedeným cílům, bychom mohli bez velké nadsázky označit jako Babišův vítězný antiúnor.

    Vítězný únor naruby

    Když se podíváme na vývoj v posledních pěti letech, především v tomto roce, nelze přehlédnout podobnost s obdobím roku 1947 a počátkem roku 1948. Stejně jako v době okupace a po osvobození roku 1945 se úspěšně zdiskreditovaly pravicové strany arogantní hloupostí, beztrestnou korupcí, zlodějinou, kolaborací, multikulturalismem a tolerancí k drogám. Většina obyvatel zůstává chudá a nespokojená. Proto zabírají pseudolevicová hesla propagandy ANO a Pirátů. Rozdíl je v tom, že taková hesla používali na přelomu let 1947 a 1948 komunisté, kteří prosazovali sociálně spravedlivý stát pro pracující, stát všelidového vlastnictví bez zbohatlíků a kolaborantů a v podstatě i národní stát. Tento stát směřovali do mocenské sféry tehdejšího SSSR, nicméně nikdo nezpochybňoval stát ani národ. Dnes se podobnými hesly ohání propaganda největšího oligarchy napojeného na nadnárodní zájmové skupiny a těžícího z jejich ekonomické politiky.

    Cílem je úplné propojení do ekonomické a vojenské zájmové sféry USA s převodovou pákou EU. Zároveň nelze přehlédnou rostoucí konkurenční ekonomický boj mezi USA a EU, kdy střední a východní Evropa jako blok ovládaný USA bude tvořit základnu amerických zájmů proti německé EU i Rusku. Jedná se o pokračování politiky USA, která směřuje k obklíčení Ruska a Číny a jejich ekonomické likvidaci cestou ekonomických smluv a vojenských paktů pod vlajkou NATO. Je otázkou, zda je pro náš stát a národ výhodné být kolonií USA, nebo EU, která je stejně kolonií USA. K uvedené situaci směřující k oslabení, případně rozpadu EU napomohla jednak zkorumpovaná byrokracie v Bruselu stále stupidnějšími směrnicemi, které končí nedostupností jedu na myši. Dále politika Merkelové, která vedla k destabilizující  afroislámské invazi takzvané migrační krizi, kterou střední a východní Evropa jednoznačně odmítla. V neposlední řadě je to vojenská impotence zemí EU, která tupě sleduje politiku USA a NATO v misích od Balkánu, po Mali, bez jakéhokoli pozitivního výsledku, podpoře válkychtivého oligarchického režimu na Ukrajině a přípravě války proti Rusku.  Především obyvatelé střední a východní Evropy vidí v EU Bruselu a Berlína nikoli ochránce, ale kolonizátora a nebezpečného nepřítele.

    Nelze vyloučit, že uvedený stav je jedním z cílů politiky USA, která se snaží po dávném britském vzoru rozeštvávat spojence i nepřátele, podle hesla rozděl a panuj. Pro Rusko je výhodná jednotná přátelská Evropa nakupující ropu, plyn a další suroviny. Možnost spolupráce Ruska a Německa označovala již britská politika počátkem dvacátého století jako ohrožení svých zájmů. Výsledkem byla první i druhá světová válka a v současnosti nám hrozí třetí ze stejného důvodu v zájmu globální politiky USA. V tom je rovněž celé jádro střetu mezi zájmovými skupinami vedenými Babišem a Kalouskem. Jedna skupina posluhuje víc americkým, druhá evropským zájmům, aspoň na venek. Základní ideologický cíl však mají v podstatě stejný a divoké mediální střety jsou do značné míry komedie a boj o velikost podílu na vládě a kořisti. Jaký je rozdíl mezi současným vedením ČSSD a TOP 09? Prakticky žádný a v obou případech se jedná o zájmové skupiny podléhající Aspen Institutu a pražské havlérce jako centrům cizích zájmů v naší zemi.

    Stejně jako po únoru 1948 dochází k omezování malého a středního podnikání pomocí byrokracie, všemožných směrnic z Bruselu a EET. Cílem ovšem není stát svobody a vysoké životní úrovně pro všechny, jenž kdysi slibovali komunisté, kteří se nakonec zvrhli ve stranickou nomenklaturu. Současný systém směřuje k úplné hospodářské kontrole v privatizovaném státu několika rodinami, či skupinami oligarchů, jako na Ukrajině, v horší formě pod vládou jednoho diktátora, jako v severní Koreji. Vlastnictví státu bude soukromé podle hesla, stát jsem já. Něco podobného vidíme v různých muslimských šejchátech a emirátech, kde ropa patří podle ústavy všemu lidu, ale ve skutečnosti je majetkem jedné, nebo několika rodin.

    Důvodem k vzniku uvedené situace je fakt, že takzvaně pravicové vlády dlouhodobě tolerovaly neplacení daní částí podnikatelské sféry a výpadky příjmů nahrazovaly tlakem na nízkopříjmové skupiny stále chudnoucího obyvatelstva, rozprodejme národního majetku, včetně vody a půjčkami v zahraničí. Ve své aroganci přehlíželi fakt, že moc se nedá udržet, pokud chudých a nespokojených je příliš mnoho, jestliže mohou volit. Díky tomu je největší oligarcha Babiš, v podstatě jejich vrcholný reprezentant, považován v naprostém rozporu s logikou a zdravým rozumem, částí obyvatel za zachránce, ne-li přímo za levicového komunistu. Pitomá propaganda vedoucích politiků takzvané pravice tuto iluzi ještě podporuje. Zde je na místě otázka, zda tak neuvěřitelně hloupá propaganda označujícího komplot Babiš-Hamáček za vládu komunistů není nakonec výsledkem zákulisních dohod a komedií, kdy jak Babiš a Hamáček tak Kalousek jsou reprezentanty zájmů nadnárodních skupin a Aspen Institutu vedeného Allbrightovou, Bakalou a v pozadí pravděpodobně i Sorosem.

    Babišovi se podařilo, stejně jako komunistům před únorem 1948 obsadit svými lidmi silová ministerstva a finance. Zároveň ho podporuje přímo, nebo aspoň nepřímo blokováním kritických příspěvků, více, či méně značná část médií, včetně těch, která jsou ještě považována za vlastenecká. Bezpečnostní informační služba se věnuje víc rozvracení vlasteneckých skupin a stran, než boji za bezpečnost státu. Tím se stále výrazněji podobá předlistopadové StB. Služební, poslanecké, či ministerské sliby státních úředníků jsou pouhá komedie ve střetu s nařízenou ideologií a snahou o udržení koryt za každou cenu.

    Roli lidových milicí sehrávají politické neziskovky, které přispívají k chaosu a matení obyvatelstva. Jejich vystoupení proti Babišovi je jen komedie. Kdyby chtěl, mohl jim jako ministr financí, později jako premiér zarazit finanční podporu a prosadit patřičné zákony omezující jejich finanční podporu ze zahraničí a jejich působení na školách. Neudělal vůbec nic. Přitom Antifa je v některých zemích registrována jako teroristická organizace a novodobí Sorosovi svazáci typu Bartoše, Stropnického mladšího, Feriho, Jandy, či Putny jsou přímo vzorovými obrazy socialistických svazáků padesátých let prosazujících zahraniční ideologie a zájmy proti českému národu.

    Jednou z dlouhodobých tragédií je opakovaná diletantizme státní správy. Po únoru 1948 se dostaly do vedení dělnické kádry, kterým chyběly jak odborné znalosti, tak řídicí praxe. Nicméně mnohým nechybělo vlastenectví, sociální cítění a smysl pro spravedlnost získaný životní praxí a dobou německé okupace. Navíc, někteří se naučili. Po listopadu 1989 došlo k čistkám a značnou část vedoucích pozic obsadili noví političtí nominanti, neméně neschopní a neméně ideologicky věrní. V současnosti jsme svědky třetího kola. U Babiše platí víc, než kdy dříve heslo blbej, ale náš. Lidi jako Stropnický, nebo Šlechtová lze sotva považovat za odborníky. Udivující je povyk proti Malé, jako bychom nedovzdělaných ministrů bez praxe neviděli již zástupy. Aspoň vypadá líp, nebo má lepšího vizážistu, než vojenská odbornice Parkanová. Rovněž u Pocheho je v podstatě lhostejné, zda on, nebo někdo jiný bude pokračovat v protinárodní politice a podlézání cizím zájmům ve stopách Schwarzenberga, Zaorálka, či Stropnického. Naše ministerstvo zahraničí dlouhodobě spíš patřilo zahraničí, než nám. Zato kupodivu nikdo neprotestuje proti Metnarovi, který podpisem deklarace v Marákeši vážně přispěl k ohrožení bezpečnost našeho státu. Od něj můžeme čekat na obraně opravdu cokoli, počínaje předáním zbytků armády bundeswehru, podezřelé nákupy výzbroje podle rozkazů z velitelství NATO a přátel z Aspen Institutu, stejně jako cizí vojenskou základnu na našem území, nebo vyhlášení preventivní války Rusku. Někdo to za Babiše udělat musí. Hnůj je třeba kydat cizíma rukama, aby oligarcha zůstal čistý a voňavý. Už zde je vidět, že povyk proti komplotu Babiš-Hamáček je jen komedie.

    Komediální částí antibabišovské propagandy jsou i tvrzení, že Stropnický, Pelikán, Telička nebo Šlechtová jsou v nemilosti a proto odcházejí. Má to zlepšit jejich mediální obraz, aby se mohli jako věrní sluhové cizích zájmů a reprezentanti nové nomenklatury po několika letech vrátit. Stropnický předal polovinu naší armády Bundeswehru, Šlechtová zastavila přezbrojování, aby bylo možné předat miliardové kontrakty těm správným zbrojařům. Za odměnu je čekají velvyslanecké posty se smluvní výplatou několika set tisíc každý měsíc a další prebendy. V takové nemilosti bych byl rád i opakovaně. Telička, který posluhoval nejdříve ČSSD, poté vedení Volkswagenu, následně Bakalovi pouze pokračoval s podporou Babiše ve své službě nadnárodním zájmovým skupinám reprezentovaným Aspen Institutem. Nikdy to nebyl Babišův člověk, pouze poradce přidělený dočasně Aspen Institutem z hlediska výnosnější spolupráce s eurokoncentrákem. Nadnárodní zájmové skupiny reprezentované Babišem, případně komplotem Babiš-Hamáček nepotřebují odborníky a vlastence. Zde nelze přehlédnout osud vlasteneckého poslance za ANO Chalupy. Oni potřebují pouze bezohledné vykonavatele svých rozkazů. Dokladem je mimo jiné zuřivá kampaň proti policistovi Ondráčkovi z KSČM, zatímco proti Metnarovi, který byl stejným předlistopadovým příslušníkem VB se neorganizuje kampaň žádná. Přitom Ondráček by v Marákeši nepodepsal.

    Zeptejme se, co udělali Babiš a Hamáček v posledních letech proti afroislámské invazi, politickým neziskovkám, ničení české rodiny, rozvratu ideologizovaného školství, prosazování sexuálních deviantů, chudnutí obyvatelstva, odzbrojování ohroženého obyvatelstva,  kolonizaci naší země Německem, byrokratickému teroru z Bruselu a připravované preventivní válce proti Rusku? Podle mého názoru neudělali nic. Je tedy otázkou, proč by je měla podporovat KSČM? Je to ještě levicová a vlastenecká strana? Podpora komplotu Babiš-Hamáček je ze strany KSČM hrubá nezodpovědnost a hazardování s budoucností vlasti a národa.

    Ilustrativní je pozice prezidenta Zemana, která připomíná situaci prezidenta Beneše v únoru 1948. Má možnost si vybrat mezi čertem a ďáblem, přičemž výsledek bude stejný, nebo podpořit vlastenecké občany. Prezident Zeman byl jednoznačně lepší volbou, než kterýkoli z jeho protivníků, především Drahoš, zcela nechutně posluhující protinárodním zájmům. Má správné názory na afroislámskou invazi a vztahy k Rusku, případně i Číně, protože nechce válku v Evropě. Nicméně jeho personální politika je jemně řečeno udivující, nemluvě o nevděku k mnohým, kteří jej podporovali. Tím si jsou velmi podobní s Babišem. Jeho neustálá podpora prohnilé ČSSD, která se stala stranou pražské havlérky a Aspen Institutu přímo šokující. Podpora komplotu Babiš-Hamáček-Balala-Allbrightová je hrubou nezodpovědností a hazardováním s budoucností národa, ne-li dokladem i jeho vydíratelnosti.

    Všem specialistům na rasovou problematiku naší rodiny sděluji, že s otcovy strany jsou zhruba 500 let Kollerové a z matčiny Šnajdrové a Mühlbacherové, žádný Abramovič, což dokazují matriky katolických farností. Martin Koller

     

     

     

     


  • Martin Koller – U Jeruzaléma se bojuje za Prahu

    Posted on by Martin Dukát

    Média eurokoncentráku jsou naplněna skrytou antisemitskou nenávistí k Izraeli a nedávno negativními reakcemi nad údajnou brutalitou, s níž izraelské ozbrojené složky postřílely několik desítek agresivních palestinských útočníků. Pokrytecké mravní rozhořčení nezná mezí, jen chybí medvídci a svíčičky. Určitě se objeví nápad pozvat islámské Palestince, s nimiž nikdo nechce žít, kam jinam, než do Evropy, nejlépe všechny a nejlépe k nám do střední Evropy. Pokud bude sestavena vláda komplotu pražské havlérky Babiš-Allbright Hamáček-Bakala-Marákeš Metnar a udrží se, máme se na co těšit. Bude to z hlediska českého státu a národa nejhorší vláda od roku 1990. Možná se dočkáme i její podpory ze strany TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Pirátů a Zelených. Vždyť je to jejich vláda pražské havlérky, eurokoncentráku, afroislámského multikulturalismu a preventivní války proti Rusku s jadernou koncovkou.

    Obzvláště zábavné je z hlediska střelby na izraelských hranicích rozhořčení z Turecka a z Jihoafrické republiky. Turecko jako vzorový pilíř islámské demokracie z hlediska přístupu k Arménům a Kurdům je opravdu tím správným mentorem. Konec konců, již desítky let mohlo pozvat Palestinské muslimy, aby si užívali turecké demokracie. Jenže ti se do tureckého ráje nehrnou. V jihoafrické republice probíhá další vlna genocidy tamních bělochů, olupování, vraždění, znásilňování a vykopávání a znesvěcování hrobů, vyprovokované přímo prezidentem Zumou. Černošský multikulturalismus v praxi. To vše za mlčení médií a bez jakékoli reakce ze strany EU, OSN, NATO a dalších organizací, které nás chtějí učit demokracii a lidským právům a vnucovat nám svoje zvrhlé protibělošské rasistické teorie a iluze.

    Jedná se o další evidentní důkaz, jak slavný multikulturalismus, pravda a láska a rasová rozmanitost fungují v praxi. Fungují pouze do chvíle, kdy nastoupí islámský, nebo africký agresivní primitivismus. ‚Zédné komediální svatba nepříliš duchaplného prince Harryho s postarší černoškou. Důkazem výsledku evropských, obzvláště britských iluzí o rozmanitosti je Saúdská Arábie. Všichni jsou více, či méně černí, všichni chlapi téměř stejně oblečení, všechny ženské se potí a páchnou v černých skafandrech a všichni skáčou podle mešity. Vzájemné špiclování o jakém se nezdálo ani náčelníkům StB a KGB. Rozmanitost přímo neuvěřitelná, každý stejný fyzicky i duševně. Ostatní jsou buď po smrti, nebo emigrovali. Sen komplotu Babiš-Hamáček. Taková rozmanitost nás čeká poté, co se prosadí s pomocí vedení EU, Německa, Francie, Švédska a USA v Evropě úchylné iluze multikulturalismu. Spojené islámské státy evropské, neboli vzorový eurokoncentrák. Fýrerovi by štěstím zvlhly nejen oči.

    Všichni známe divoké výrony moudra antisemitů přisluhujících jak islámu, tak eurokoncentráku, ale z hlediska střelby na hranici Izraele nelze přehlédnout fakta. Útočníci především dobře věděli, co dělají a co riskují. Vědomě napadli uzavřenou hranici střeženou ozbrojenými vojáky a policisty. Jako živé štíty si vzali invalidy a děti, což je důkaz jejich bezohlednosti, surovosti a zvrhlosti. Každý arabský obyvatel v Palestině ví, že Izraelci, kteří jsou v menšině, při napadení bojují, v případě potřeby i střílejí. Někdo musel útočníky vydatně stimulovat, aby šli do takového rizika.

    Izraelští ochránci a obránci hranice dělají to, co by měli a mají dělat i námořníci, vojáci, policisté a pohraničníci na jihu Evropy v souladu se služebními předpisy a přísahou. Brání násilnému průniku nepřítele na území svého státu, chrání svoje spoluobčany a rodiny. Útočníky, kteří se snažili násilně překonat zátarasy opakovaně varovali, poté použili slzný plyn, dále gumové projektily a až v krajní nouzi ostré střelivo. Měli se snad nechat ubít rozzuřeným, možná nafetovaným davem a umožnit průnik teroristů na izraelské území? Pokrytečtí humanisté v eurokoncentráku samozřejmě hýkají mravním rozhořčením a odsuzují Izrael.

    Kdyby se průlom zdařil, a útočníci začali vraždit izraelské vojáky, policisty a civilisty noži, prohlásili by pravdoláskaři, že je to znak muslimské a arabské kulturní odlišnosti a rozmanitosti, kterou musíme tolerovat. Příslušníkům izraelských ozbrojených složek šlo o život, zatímco početné muslimské rodiny nezaznamenají velkou ztrátu a mrtví budou prohlášeni za svaté mučedníky. Dostanou vydatnou finanční pomoc z islámských teroristických organizací, které tuto surovou komedii zorganizovaly a samozřejmě z EU. Chápu, že ideologům eurokoncentráku, kteří si vzali za cíl zničit evropské státy, národy a civilizaci se to zdá zločinné. Izrael je s výjimkou svých národních a náboženských specifik doslova baštou evropské civilizace v regionu.

    Izrael samozřejmě vzbuzuje v EU dlouhodobě nevoli u tím, že se jedná o právní stát. Porušení zákona, a to i dokonce ve vztahu ozbrojených a bezpečnostních složek vůči muslimským Palestincům (Izraelci jsou židovští Palestinci) se tam stíhá a trestá. Na rozdíl od většiny okolních muslimských zemí, milovaných vedením EU jsou tam nezpochybnitelné, demokratické volby. Navíc se tam zbavují migrantských parazitů a rázně je posílají, odkud přitáhli. V opačném případě si mohou užít nikoli sponzorovanou dovolenou a beztrestné ukájení primitivních pudů, jako v EU, ale izraelské vězení. Problém je v tom, že OSN posedlá multikulturalismem a bojem za zničení bělošské civilizace v Evropě se do problému vložila a snaží se tisíce černých příživníků repatriovat nikoli domů, ale do Evropy.

    Oficiálním důvodem protestů muslimských Palestinců je přeložení amerického velvyslanectví a izraelských úřadů do Jeruzaléma. Jeruzalém je starobylé izraelské město, žádná mezinárodní osada. Izraelci ho postavili jako starověký strategický opěrný bod už v dobách, kdy předchůdci současných muslimských Palestinců bydleli v jeskyních a učili se pást kozy. Jak by se našim občanům líbilo, kdyby sudeťáci vykřikovali, že Praha je německé město, nebo Maďaři, že Bratislava je maďarské město. V takové situaci většině multikulturalistů a pokryteckých antisemitů dochází argumenty. Nikdo přitom nebrání Němcům, ani Maďarům, aby jezdili jako turisté do Prahy, či Bratislavy, ale české Prahy a slovenské Bratislavy. Je lhostejném, jak Doušo byla naše města okupována Rakušáky, byla a jsou naše. Zde je vidět, že podlá politika vedení eurokoncentráku je z velké části pod vlivem sudeťáků a německého revanšismu. Neuznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele je jen jednou z mnoha cest k popření výsledků druhé světové války. Realitu vidíme všichni v projevech soudružky Merkelové, celoživotní praktikující moralistky a opory sudeťáků. V Jeruzalémě se bojuje za Prahu.


  • Martin Koller- Demokracie není pro všechny

    Posted on by Karel Zeman

    Nelze přehlédnout, že islamističtí teroristé se snaží ovládnout evropské veřejné mínění strachem s cílem formování společnosti podle svých představ. Pokud bude vývoj pokračovat, bude se jednat o jednostrannou islamizaci celé Evropy. Teroristé totiž nejsou nějací arabští turisté z Afriky, ale právně Francouzi, i když to pro někoho může znít jako vtip.

    Stejně tak se může oficiálně jednat o Angličany nebo i Čechy, přestože tito teroristé zcela evidentně nejsou etničtí Frankové, Anglosasové nebo Češi.

    Evropa má v podstatě pouze dvě možnosti. Buď se za nějakých padesát let stát dalším islámským chalífátem, nebo zůstat křesťanskou Evropou s výrazně odlišnými menšinami. Obojí dohromady evidentně není možné. Demokracie, stejně jako multikulturalismus nemohou být jednostranné. Výsledky nepromyšlené imigrační politiky jsou vidět všude.

    Má nepřehlédnutelné bezpečnostní i ekonomicko-sociální dopady. Nelze ji označit jinak než jako nakomandované sociální inženýrství postavené na intelektuálských ideologických představách odtržených od životní praxe.

    Nelze vyloučit, že svoji roli hrají v nadšené podpoře islamizace Evropy i petrodolarové stimulace některých „nezávislých“ politiků, odborníků a mediálních pracovníků. Bylo by zajímavé porovnat, jaký je ekonomický přínos jednoho imigranta a jaké náklady na něj ze strany hostitelské země. Je neuvěřitelné sledovat evropské politiky, kteří berou nekřesťanské peníze za to, že mají chránit zájmy Evropanů a nejsou ochotni se ani jednoznačně vyslovit v médiích.

    Evropa se evidentně stává bojištěm mezi domácím obyvatelstvem a arabskými a africkými muslimy. Naopak v podstatě bez větších problémů jsou vztahy s africkými křesťany, stejně jako s Asijci různé víry, s výjimkou přibývajících vietnamských pěstitelů drog a práčů špinavých peněz, takže se nejedná o jakýsi evropský rasismus. Je otázka, proč se nám někteří politici a jejich mediální odborníci snaží namluvit, že Evropané jsou rasisté. Okolí posuzuje člověka podle toho, jak se chová, tedy podle svojí zkušenosti. Jakási barva pleti je podružná.

    Islám se bohužel transformuje do podoby náboženství nesnášenlivosti a teroru v Evropě, Africe i Asii a tak je zcela logicky vnímán. Mnohde doslova ohrožuje zažité civilizační hodnoty.

    Evidentním příkladem je Izrael, který se dlouhodobě brání palestinskému islamistickému terorismu podporovanému z dalších islámských zemí. Přitom z Evropy, která se dostává do podobné situace, za to sklízí kritiku. Nelze než takový přístup některých evropských politiků označit jako naprosté pokrytectví a ukázku dvojího metru, ne-li důsledek petrodolarové korupce. Podle nich je islamistický terorista v Evropě vlastně chudák, který měl nesnadné dětství proflákané za sociální podporu placenou z daní nevěřících, včetně zlých Židů, zatímco izraelský voják, který brání svoje spoluobčany téměř zločinec.

    Jaký je rozdíl mezi teroristy s kalašnikovy v Tel Avivu a v Paříži? Jaký je rozdíl mezi náložemi vybuchujícími mezi civilisty v Madridu a v Haifě? Jaký je rozdíl mezi teroristou, který najede kradeným autem do lidí v Evropě a v Izraeli, takže ani nemusí mít zbraň? Žádný, protože na jedné straně jsou slušní občané a na druhé zločinci.

    V Evropě napomáhá teroristům absence trestu smrti a neochota politiků k ráznému zásahu, takže po nějaké době vylezou z vězení a budou nadosmrti hrdinové ve svojí komunitě. A to přece není demokracie, jejímž základem by měla být spravedlnost.

    Islamističtí teroristé byli před ISIL a budou i po ISIL. Evropa je pro ně zemí zaslíbenou. Spojené státy, Čína i Rusko mají řadu různých nedostatků, ale v boji proti terorismu dokážou v případě potřeby přitvrdit a bránit svoje obyvatele. Ti na oplátku svoje vlády podporují. V Evropě je situace jiná.

    V Iráku nebo Afghánistánu se proti teroristům bojuje, zatímco v Evropě se jim ustupuje, ba doslova se jim vytvářejí chovné podmínky. Mohou tam žít bez práce za peníze jiných, obchodovat s drogami, ničit cizí majetek a obtěžovat domácí obyvatelstvo. Většina z nich v podstatě nezná řádně jazyk, nemá vhodné vzdělání ani jinou odbornost a evidentně ani zájem o práci a integraci.

    Imigrací pasáků koz, specialistů na islámské právo, všemožných umělců, obchodníků s drogami, organizátorů prostituce a teroristů a jejich početných rodin pod vlajkou humanity a multikulturalismu se určitě situace na evropském trhu práce nezlepší. Imigrace ze zahraničí musí být evidentně výběrová.

    Chybí nám počítačoví inženýři a zubaři, tak prosím, jste vítáni. Při obhajobě bezhlavé proislámské imigrace neobstojí ani demografické důvody. Není třeba se obávat, že vyhyneme. Evropa má výrazně vyšší počet obyvatel na kilometr čtverečný než USA nebo Rusko.

    Evropa má dost vlastních nezaměstnaných a chudých, kteří znají jazyk, mají vzdělání i chuť pracovat. A (zatím) nestřílejí a nekladou bomby. Demokracie není právo terorizovat ostatní pod praporem svého náboženství, ale volba mezi civilizovanou povinností založenou na dodržování zákonů, sdílení hodnot a zvyklostí konkrétní společnosti se všemi právy nebo jejich nedodržováním s rizikem trestu a ztráty práv.

    Pokud někdo přichází do civilizované demokratické země, měl by být civilizovaný člověk a přesvědčený demokrat se zájmem o přínosnou práci, nikoli sociální parazit a agresivní šiřitel vlastních egoistických postojů a náboženství. Kdo to nechápe, musí z kola ven. Na tom je postavena celá lidská civilizace.


  • Radim Valenčík- Drama vrcholí! Poche/Nepoche? Zeman:ČSSD

    Posted on by Karel Zeman

    Tak toto bude hodně zajímavé:

    „ČSSD půjde do vlády s ANO. Hamáček trvá na Pochem jako ministrovi zahraničí“

    Viz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/referendum-cssd-ano-vlada-andrej-babis-jan-hamacek_1806151600_ako

    K tomu jsem poznamenal:

    Na Pochem trváme.

    Víme toho tolik na sebe navzájem,

    že prostě nemůžeme jinak.

    A dal k tomu odkaz:

    „Znovu a znovu si budeme muset na konkrétních příkladech uvědomovat, z jakého bahna budeme muset vybřednout:“

    https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

    (Kdo nečetl, měl by přešíst, protože o tomto je!)

    K tomu přišlo hodně komentářů. Během chvilky. Ale také toto v mediálním mainstreamu:

    „Poche je absolutně nepřijatelný, vzkázal Zeman“

    https://www.novinky.cz/domaci/475175-vlada-je-v-ohrozeni-driv-nez-vznikla-poche-je-absolutne-neprijatelny-vzkazal-zeman.html

    Teď se budou dít věci! Jak to tipujete.


  • Radim Valenčík – Jak dopadnou velké volby/3

    Posted on by Karel Zeman

    Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

    Ve třetím pokračování prezentování očekávaného výsledku voleb se budu zabývat zdůvodněním toho, jak to dopadne, a to z hlediska toho, v jaké situaci jsou jednotlivé strany a jak se budou do doby, na kterou je odhad cílen, vyvíjet. Připomínám předcházející dvě pokračování:

    https://radimvalencik.pise.cz/5804-velke-volby-dopadnou-jinak-nez-dle-modelu-cvvm.html

    https://radimvalencik.pise.cz/5805-proc-dopadnou-velke-volby-tak-jak-pisu.html

    Výsledky, které prezentuji, se podstatným způsobem odlišují od nejnovějšího modelu CVVM z přelomu května a června. Je to dáno tím, že model CVVM ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době vyhodnocování výsledků průzkumu. Můj model je zaměřen na výsledky, které by byly jednotlivými stranami dosaženy, pokud by byly mimořádné volby v nejbližším možném termínu, půl roku po senátních a obecních volbách v říjnu 2018, tj. přibližně za rok . Pro tuto dobu mně vyšel tento výsledek:

    Vezmu to postupně:

    ANO

    Setrvalý pomalý pokles až k 21 %, ale stále ještě vysoký zisk. Hlavním důvodem je zlom důvěry v Babiše jak osobně, tak v jeho schopnost ovlivnit situaci ve své straně. Tento zlom, jehož důsledky se ještě plně neprojevily, souvisí s kauzou „Novičok“, ve které se Babiš dopustil osudové chyby – podpořil účelové tvrzení (vydávání lži za pravdu) způsobem, který ve své vlastní kauze „Čapí hnízdo“ odmítá. Není to první a nebude to ani poslední pochybení tohoto typu, protože, jak se ukazuje, Babiš nemá dostatečné zkušenosti v tom, jak lavírovat mezi obrovským tlakem ze strany současné globální moci a tlakem ze strany těch, kteří se v něm snaží vidět alternativu, resp. politického reprezentanta, který tomuto tlaku odolá. Část jeho voličů proto bude přecházet k SPD, případně se vracet ke KSČM. Vysoké preference si ANO udrží zejména vzhledem k tomu, že tradiční strany jsou programově vyprázdněné a budou prožívat chronickou krizi.

    Piráti

    Postupný vzestup až k 19 %. Po celou sledovanou dobu je to stále ještě strana ve stavu zrodu, a to jak z hlediska profilování jednotlivých frakcí a vyvažování jejich pozic, tak i zkušeností jejích členů z vrcholové politiky, včetně manipulací osobností standardními nástroji z pozice současné globální moci. Pro své potenciální voliče bude znamenat kombinaci očekávání a zklamání. Vzhledem k neexistenci přijatelné alternativy, kterou by někdo jejím potenciálním voličům, resp. velké většině těchto potenciálních voličů, nabídl, bude posilovat, a to i v případě, kdy bude vtažena do politických her globálního charakteru, kterými se bude diskreditovat.

    SPD

    Rovněž postupný vzestup až k 16 %, přesto, či právě proto, že tato strana bude vystavena největšímu tlaku ze strany „demokratické“ politické reprezentace a mediálního mainstreamu. Už dnes je této straně nasazováno psí hlava politického subjektu, který je „horší než komunisti“. Na tuto pozici je ovšem zvyklá, neušpiní se tahanicemi při sestavování vlády a při jejím permanentním resuscitování, které nás v dohledné době čeká. Napomůže jí i výsledek obecních voleb, které rovněž přispějí k dobudování její organizační struktury.

    ODS

    Mírný vzestup až na 12 %, protože na sebe převezme většinu elektorátu „demokratické opozice“ od stran, které nenávratně zmizí z politické scény. Budou jí nahrávat tahanice při sestavování vlády a při pokusech o její udržení při životě. Jakkoli ji bude diskreditovat slouhovství globální moci, bude její konkurenční výhodou oproti zanikajicí TOP a podobným politickým subjektům dílčí (programová, personální a občas i deklarovaná) obhajoba národních zájmů klausovským stylem. Jako jediná z tradičních stran bude ve výhodě v tom smyslu, že bude moci část svého elektorátu nasávat od těch politických subjektů, které jsou v krizi.

    KSČM

    Udržování na hladině přežití, tj. 7 %. Nedokázala reagovat na své volební neúspěchy, identifikovat příčiny své krize. Sjezd, který měl být „nápravný“, její problémy ještě prohloubil. Pro část voličů však stále bude představovat jedinou „čistou“ alternativu vůči současné moci, což jí umožní přechodně stabilizovat její pozici.

    ČSSD

    Podobné přežívání jako KSČM, odhadem na 6 %. Nemá sice image „jediné čisté alternativy vůči současné moci“, ale může těžit ze své „přijatelnosti“ pro voliče, kteří hledají stranu reprezentující sociální ochranu. Z tohoto hlediska ji její koketování s účastí ve vládě bude nejen diskreditovat, ale současně i přinášet určité body.

    Propadlé hlasy

    Bude jich hodně, až 17 %. TOP nezvládla svou obnovu, KDU-ČSL bude obětí vyhrocování situace, protože se ocitla mimo hru, STAN nezopakuje svůj výsledek a žádný nový či starovnový subjekt, který by v současné době něco předvedl, není na obzoru, tj. v uvažovaném horizontu patrně nevznikne či nedojde k jeho vzkříšení.

    Co neuvažuji

    Protože model je cílen na dobu, od které nás dělí celý rok, může se mnohé změnit jak z hlediska toho, co lze předpokládat, tak i toho, co do hry vstoupí jako neočekávaný faktor, např.:

    – Překvapení nás může čekat ještě během procesu sestavování a oživování vlády, ale těžko lze očekávat, že by se v jeho důsledku něco na vývoji preferencí změnilo.

    – Určitým zlomovým momentem může být reakce politických stran na výsledky říjnových voleb, není to ovšem příliš pravděpodobné, protože zejména stávající vedení KSČM a ČSSD, kterých se to bude týkat nejvíce, jsou v „zabetonovaných“ pozicích.

    (Pokračování dalším tématem)